07.09.2017
Celá ČR
Práce
Vozejkov

Při příležitosti SCI Day se uskutečnila v Centru Paraple panelová diskuze na téma zaměstnávání osob se zdravotním postižením.



« zpět na výběr

Diskuze na téma zaměstnávání


Při příležitosti mezinárodního Dne poškození míchy se uskutečnila v úterý 5. září 2017 v Centru Paraple panelová diskuze na téma zaměstnávání osob se zdravotním postižením.

 

Foto autor: Tomáš Lisý

 

Alena Jančíková: „Problematika zaměstnávání klientů se spinálním poškozením“

Česká asociace paraplegiků - CZEPA eviduje, že více než 70% jejích členů nemá práci. Díky 108 členům, kteří v průběhu srpna 2017 vyplnili dotazník na téma ne/zaměstnanosti, v rámci přednášky Aleny Jančíkové, ředitelky asociace, zazněly některé zajímavé výstupy. Práci nemá navzdory funkčnímu potenciálu velká skupina paraplegiků; po změně zdravotního stavu si osoby se spinálním postižením obvykle dále své vzdělání nezvyšují; více než 70% respondentů nevědělo o možnosti registrovat se na Úřadu práce a 91% nepodstoupilo ergodiagnostické vyšetření (vyšetření a zhodnocení funkčního stavu a pracovního potenciálu, doporučení pro návrat do pracovního zařazení či pracovní rehabilitace). Člověk se zdravotním postižením se potýká se zdravotními potížemi (zejména inkontinence), často naráží na bariéry, bojuje se strachy, úzkostí a depresemi; s postupem času ztrácí motivaci k usilování o získání práce, ale ztrácí i dosud získané pracovní dovednosti. Je často snazší se s rodinou uskromnit a vyžít ze sociálních dávek než být konfrontován s případným neúspěchem na trhu práce. V praxi sociálního poradenství jsou evidovány případy, kdy pracovně aktivní vozíčkáři jsou vnímáni jako soběstačnější a z moci úřední některým klientům byly na základě jejich výkonu práce kráceny dávky. Přitom pracující člověk na vozíku má daleko vyšší životní náklady, vyvíjí zvýšené úsilí, více opotřebovává své kompenzační pomůcky (vozík i automobil). Ale například dle novelizovaného zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením (platnost od 2018) pracující osoba se zdravotním postižením podle svého příjmu dostane nižší příspěvek na koupi motorového vozidla než člověk, který nepracuje.

 

Podle Aleny Jančíkové je celá řada možností, jak případné zájemce o práci motivovat - za vhodné lze považovat rozšíření sítě ergodiagnostických center do rehabilitačních ústavů, srovnání podmínek nemocenské (dnes zaměstnanec s invalidním důchodem III. stupně pobírá nemocenskou pouze po dobu 70 dní), finanční zvýhodnění pracujících žadatelů o příspěvek na motorové vozidlo, přepočet invalidního důchodu v průběhu výdělečné činnosti, častější či vyšší úhrada kompenzačních pomůcek, větší nabídka zkrácených úvazků atd. Domníváme se, že pro stát je stále ekonomicky výhodnější pracující člověk se zdravotním hendikepem a vyšší finanční podporou od státu, než pasivní příjemci sociálních dávek.

 

Eva Šverclová, Josef Voráček: „Příklady dobré praxe“

Zástupci zaměstnavatelů Eva Šverclová (Datart International, a.s.) a Josef Voráček (P.O.S. Factory) přednesli své zkušenosti se zaměstnáváním osob se zdravotním (spinálním) postižením. Při rozhodnutí zaměstnávat se těmto firmám osvědčilo najít partnera mezi neziskovými organizacemi, které pomohly získat obecné informace o potřebách zdravotně postižených, odkrýt tabu. Shodli se, že není těžké překonat bariéry uvnitř firmy, je důležité se rozhodnout, redukovat svá očekávání, vzdělat vedoucí pracovníky, investovat do lidských zdrojů a zaměřit se na dlouhodobou udržitelnost záměru. Shoda panovala i v tom, že je třeba hledat s konkrétními zaměstnanci vhodnou individuální rovinu zaměstnávání - rozsah pracovního úvazku, flexibilní pracovní dobu, možnost práce z domova. Obě společnosti mají dlouholeté zkušenosti se zaměstnáváním, shodli se i v tom, že zájemců o práci z řad zdravotně postižených je méně, než kolik práce mohou nabídnout.   

 

Foto autor: Tomáš Lisý

 

Jiří Vaňásek, Jan Buba: „Zaměstnávání OZP“

Náměstek pro řízení sekce zaměstnanosti Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, JUDr. Jiří Vaňásek, a Ing. Jan Buba z Generálního ředitelství Úřadu práce ČR shodně odsoudili případy snižování sociálních dávek na základě pracovní aktivity; statistikami doložili, že počet nezaměstnaných osob evidovaných na úřadu práce klesá; sdělili, že nadále jsou připravovány teze koordinované rehabilitace; upravuje se zákonná podpora zaměstnavatelům; analyzují se dosavadní zkušenosti 13 zřízených ergodiagnostických center. V souvislosti s ergodiagnostikou konstatovali, že současný systém posuzování zdravotního stavu hodnotí, co klient nemůže, než jaké jsou jeho kapacity, možnosti uplatnění, oblasti potřebné podpory. Úřad práce v oblasti zaměstnávání poskytuje poradenství (uchazečům i zaměstnavatelům), příspěvky i možnosti pracovní rehabilitace. Stát formou příspěvků vyplácí zaměstnavatelům na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením částku až 15 miliard korun.

 

Iva Hradilová, Hana Melicharová: „Zaměstnanec vs. zaměstnavatel před zrcadlem“

Pracovnice Centra Paraple, ergoterapeutka Iva Hradilová a fyzioterapeutka Hana Melicharová, svým příspěvkem upozornily zejména na praktické oblasti bezbariérové úpravy pracovního místa, výběru pomůcek, správné polohy při práci i celkové připravenosti osoby se zdravotním postižením na pracovní výkon.

 

Panelová diskuze na téma zaměstnávání osob po poškození míchy

Do následné panelové diskuze se zapojili zúčastnění posluchači. Z diskutovaných témat mimo jiné vyplynulo, že pokud se osoby se zdravotním postižením cítí přístupem úřadů za svou pracovní aktivitu diskriminovány, mají na konkrétní případy upozornit třeba přítomné zástupce ministerstva či úřadu práce, kteří mohou dát na příslušná místa patřičné instrukce. Ministerstvo práce a sociálních věcí je jedním z mála zástupců vlády, které plní povinné kvóty a osoby se zdravotním postižením skutečně zaměstnává. V této souvislosti byla vyslovena výzva, aby se hendikepovaní zájemci o pracovní místa ve státní správě ucházeli.

 

Vyšetření a zhodnocení funkčního stavu a pracovního potenciálu, včetně doporučení pro návrat do pracovního zařazení či pracovní rehabilitace provádí v ČR 13 ergodiagnostických center. Výstupy z jejich činnosti jsou průběžně hodnoceny, podrobné výsledky jsou očekávány v průběhu budoucího půl roku. Z diskuze vyplynulo, že rozšíření těchto center do rehabilitačních ústavů, kde je poskytována osobám se zdravotním postižením komplexní péče, by bylo vhodné.

 

Zástupci státní správy vyslechli i inspirativní zahraniční podněty na legislativní změny (pro pracující zdravotně postižené vyšší/častější úhrada kompenzačních pomůcek, jednotná délka nemocenské, přepočet invalidních důchodů atd.). Ačkoli je propojení zdravotní a sociální oblasti v životě osob se zdravotním postižením evidentní a Ministerstvo zdravotnictví s Ministerstvem práce a sociálních věcí v řadě témat úzce spolupracují, jsou formálně oddělenými resorty. Přesto je možné o některých navržených změnách do budoucna diskutovat.

 

Celá společnost má nesnadný úkol – na jedné straně podpořit hledání osobní motivace pro práci mezi zdravotně postiženými („já chci a budu pracovat“) a na straně druhé účelně využívat vynakládané prostředky státu. Navržena byla i pozitivní diskriminace pracujících, pro zvýšení motivace k zapojení na trh práce.

 

Pozitivně působily sdělené příklady dobré praxe samotných pracujících vozíčkářů. Svou výpovědí dali na vědomí, že stojí za to doplňovat si vzdělání, nastupovat na stáže či do tréninkové práce či se ze základní rehabilitace vracet rovnou na pracoviště. Jeden z pracujících vozíčkářů sdělil svůj osobní názor: „Pokud se na to zdravotně postižený kandidát cítí, může „zdravým“ zaměstnancům dobře konkurovat. Nemusí svůj hendikep předem odhalovat; musí jít do pracovní nabídky pozitivně – já to místo chci, nabízím vám něco navíc – až se nadchnou, že vás chtějí, pak je čas komunikovat/licitovat podmínky (částečný úvazek, home office).“

 

Závěrem

Česká asociace paraplegiků – CZEPA za pořádající organizace děkuje všem aktivním účastníkům. Věříme, že setkání bylo pro všechny přítomné přínosné a inspirující a otevírá cesty k dalším diskuzím o budoucích možných změnách. Možná jen škoda, že účastníků z řad osob se spinálním poškozením se nezúčastnilo tak zajímavé akce více.

Galerie k článku

« zpět na výběr
<< >>