02.03.2018
Celá ČR
Práce
CZEPA

V souvislosti s novelou zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti v otázkách a odpovědích.



« zpět na výběr

Postup pro uznání za zaměstnavatele na chráněném trhu práce


Od 1. ledna 2018 vešla v účinnost novela zákona o zaměstnanosti, která mimo jiné upravila problematiku zaměstnávání osob se zdravotním postižením (dále jen OZP). Jednou z hlavních změn je, že došlo ke zrušení výjimky pro přiznávání příspěvku na OZP zaměstnance a nyní tedy musí zaměstnavatel zaměstnávat nadpoloviční většinu OZP zaměstnanců na pracovišti, aby měl nárok na příspěvek - na mzdu těchto zaměstnanců. Důvodem této změny je především zdůraznit integrační charakter příspěvku.
Jednoduše řečeno, zaměstnavatel, který zaměstnává OZP zaměstnance pouze z domova (jedná se o tzv. domácí zaměstnance), nebude mít nárok na tento příspěvek.


Podle kvalifikovaných odhadů tato novela zákona o zaměstnanosti „postihne“ pouze 4 % zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají převážnou část OZP zaměstnanců v místě jejich bydliště.


Existují ovšem možnosti, jak může zaměstnavatel v budoucnu opět o příspěvky na zaměstnávání osob se zdravotním postižením požádat a získat je. Jak tedy docílíte splnění podmínky nadpolovičního zaměstnávání OZP zaměstnanců na pracovišti zaměstnavatele?


Vzhledem k tomu, že CZEPA zaznamenala od ledna 2018 zvýšený výskyt dotazů na téma novely zákona o zaměstnanosti, zpracovali jsme pro Vás ty nejdůležitější změny v otázkách a odpovědích.

 

Zaměstnavatel po 31. 12. 2017 nesplňuje potřebnou většinu OZP zaměstnanců na pracovišti (tzn. má pouze domácí zaměstnance)

Úřad práce s tímto zaměstnavatelem nemůže uzavřít dohodu o uznání zaměstnavatele na chráněném trhu práce, a následně dojde k zastavení výplaty příspěvku na zaměstnávání OZP zaměstnanců na chráněném trhu práce,

ALE podle přechodného ustanovení zákona o zaměstnanosti je možné vyplatit příspěvek za 1. a 2 čtvrtletí 2018.

 

 

Citace JUDr. Jiřího Vaňáska (MPSV ČR):

Pro úplnost je potřeba uvést, že pokud jde o možnost čerpání příspěvku před tím, než dojde k uzavření dohody o uznání zaměstnavatele, příspěvek za 4. čtvrtletí roku 2017 je poskytován podle právní úpravy účinné do 31. 12. 2017 (viz bod 4 přechodných ustanovení k zákonu č. 327/2017 Sb.). Pokud jde o příspěvek za 1. čtvrtletí roku 2018, o který bude zaměstnavatel žádat v dubnu 2018 a o příspěvek za 2. čtvrtletí roku 2018, o který bude zaměstnavatel žádat v červenci 2018, tak na tohoto zaměstnavatele se za splnění podmínky, že mu je po 1. 1. 2018 poskytován příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném pracovním místě podle zákona o zaměstnanosti účinného do 31. 12. 2017 (např. za 4. čtvrtletí roku 2017 nebo kterékoliv jiné předcházející čtvrtletí), podle bodu 5 přechodných ustanovení k zákonu č. 327/2017 Sb., hledí jako na zaměstnavatele uznaného na chráněném trhu práce.

Jinými slovy řečeno, pokud je zaměstnavatel po 1. 1. 2018 příjemcem příspěvku za 4. čtvrtletí roku 2017 nebo kterékoliv jiné předcházející čtvrtletí, potom je pro účely poskytnutí příspěvku podle ustanovení § 78a zákona o zaměstnanosti na něj od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018 pohlíženo jako na zaměstnavatele, se kterým Úřad práce ČR uzavřel dohodu o uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce. To zaměstnavateli umožní čerpat příspěvek za 1. a 2. čtvrtletí roku 2018 na své zaměstnance, kteří jsou osobami se zdravotním postižením.

Pro uznání zaměstnavatele na chráněném trhu práce musí zaměstnavatel Úřadu práce doložit, že v období 12 měsíců před podáním žádosti o uzavření dohody o uznání zaměstnavatele zaměstnával nadpoloviční většinu OZP zaměstnanců na pracovištích, která nejsou jejich bydlištěm


Nárok na příspěvky na zaměstnávání OZP v druhém pololetí 2018 a uznání zaměstnavatele na chráněném trhu práce
Pokud nyní zaměstnavatel výše uvedenou podmínku neplní, nebude uznán za zaměstnavatele na chráněném trhu práce a v druhém pololetí 2018 mu nebude vyplácen příspěvek (tzn. za 3 a 4 kalendářní čtvrtletí).

Nicméně pokud dojde ke změně pracovních smluv a zaměstnanci budou vykonávat část svého pracovního úvazku na pracovišti zaměstnavatele, může si po uplynutí 12 měsíců následně zaměstnavatel podat žádost na úřadu práce o uznání zaměstnavatele na chráněném trhu práce a po uznání si následně požádat o příspěvek na zaměstnávání OZP

 

Citace JUDr. Jiřího Vaňáska (MPSV ČR):

Je však potřeba upozornit, že pokud začne zaměstnavatel zaměstnávat nadpoloviční většinu OZP ve své provozovně, resp. na pracovištích zaměstnavatele např. od 1. 2. 2018, žádat o uzavření dohody o uznání může až po 12 měsících, tj. od 1. 2. 2019. V takovém případě by po uplynutí doby uvedené v bodě 5 přechodných ustanovení k zákonu č. 327/2017 Sb. nemohl žádat o příspěvek za 3. a 4. čtvrtletí roku 2018.

 

Co musí zaměstnavatel udělat?
Zaměstnavatel musí ze svých OZP zaměstnanců, kteří pracují pouze z domova, „udělat“ zaměstnance pracující na pracovišti zaměstnavatele.

Pokud není OZP zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu schopen v rámci svého úvazku každodenně dojíždět do zaměstnání, může s ním zaměstnavatel uzavřít takový typ pracovního poměru, že OZP zaměstnanec bude část své práce vykonávat na pracovišti zaměstnavatele a zbytek práce bude v pracovní době vykovávat v místě svého bydliště (tzv. homeworking).

 

Citace JUDr. Jiřího Vaňáska (MPSV ČR):

Pokud zaměstnavatel aktuálně předmětnou podmínku nesplňuje, lze doporučit přijmout co nejdříve taková opatření, která povedou k jejímu splnění, tj. zajistit zaměstnání nadpoloviční většiny osob se zdravotním postižením na pracovištích zaměstnavatele.

Pokud zaměstnanec pracuje jak ve svém bydlišti, tak v provozovně zaměstnavatele nebo jeho smluvního partnera, jejíž adresa je odlišná od adresy bydliště zaměstnance, není tento zaměstnanec považován za tzv. domácího zaměstnance a lze jej započítat do počtu zaměstnanců, kteří pracují na pracovištích, která nejsou jejich bydlištěm pro účely splnění podmínky § 78 odst. 2 písm. d) bod 2 zákona o zaměstnanosti. Z uvedeného tedy vyplývá, že zaměstnance, který částečně nepracuje na pracovišti zaměstnavatele, protože podle dohodnutých podmínek pro něj vykonává sjednanou práci v pracovní době, kterou si sám rozvrhuje i v místě svého bydliště (tzv. homeworking), je možné zahrnout do skupiny zaměstnanců pracujících na pracovištích, která nejsou jejich bydlištěm pro účely splnění podmínky § 78 odst. 2 písm. d) zákona o zaměstnanosti.

 

Jak by měla vypadat pracovní smlouva a co by měla obsahovat?
Citace JUDr. Jiřího Vaňáska (MPSV ČR):

Prokázání splnění podmínky je možné doložením pracovní smlouvy, popř. jiné písemně uzavřené dohody, ve které je sjednána možnost vykonávání práce v místě bydliště zaměstnance, s uvedením rozsahu takto vykonávané práce (např. určení dnů, případně hodin, které má zaměstnanec odpracovat v provozovně zaměstnavatele nebo jeho smluvního partnera, jejíž adresa je odlišná od adresy bydliště zaměstnance a které může odpracovat ve svém bydlišti).

Pro úplnost dále uvádím, že pokud by určení doby výkonu práce na pracovišti zaměstnavatele nebylo sjednáno v pracovní smlouvě, popř. jiné písemně uzavřené dohodě, musí prokázat zaměstnavatel práci takového zaměstnance v provozovně doložením evidence pracovní doby (vedené podle § 96 zákoníku práce). Pokud by z evidence pracovní doby vyplynulo, že zaměstnanec ve sledovaném období nepracoval v provozovně zaměstnavatele nebo smluvního partnera, bude tento zaměstnanec považován za tzv. domácího zaměstnance.

 

K tomuto bodu přikládáme vzor pracovní smlouvy – zde.

 

Shrnutí:

Aby zaměstnavatel splnil podmínku zaměstnávání nadpoloviční většiny OZP zaměstnanců na pracovišti:

  1. musí zajistit povinný podíl zaměstnanců na pracovišti a to přijmutím nových OZP zaměstnanců, kteří budou pracovat v sídle zaměstnavatele nebo;
  2. musí převést část svých stávajících domácích OZP zaměstnanců na pracoviště zaměstnavatele – dodatkem k pracovní smlouvě o změně místa výkonu práce nebo;
  3. pokud zdravotní stav OZP zaměstnanců neumožňuje každodenní dojíždění do zaměstnání, může zaměstnavatel s těmito zaměstnanci uzavřít takový typ pracovního poměru, kdy bude zaměstnanec část své práce vykonávat na pracovišti zaměstnavatele a zbytek fondu pracovní doby v místě svého bydliště (tzv. homeworking), a to dodatkem k pracovní smlouvě.

Galerie k článku

« zpět na výběr
<< >>