Účtování osobní asistence
Dotazník dostupnosti, kvality a úhrady osobní asistence.
Žijete doma a osobní asistenci Vám poskytuje (i) místní organizace? Pak jde o využívání registrovaných terénních sociálních služeb. CZEPA zaznamenala různé klientské podněty, které kromě nedostatečného pokrytí v místě a čase naznačují, že některé organizace, poskytující osobní asistenci v domácím prostředí osob se zdravotním postižením, účtují tyto služby různým způsobem. Situace podle našeho názoru úzce souvisí s mnohoznačnými výklady některých definic a pojmů jak v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, tak v prováděcí vyhlášce č. 505/2006 Sb. Je prokázáno, že některé podněty zaznamenal a řešil také Veřejný ochránce práv, a to už v roce 2011.
Vyhláška k zákonu sice stanovuje maximální limit hodinové úhrady (ve výši 130Kč/hod.), avšak kvůli nedostatečnému výkladu některých pojmů nemusí být vyúčtování služeb pro klienta/uživatele přehledné a transparentní. Může jít například o téma úhrady "dopravného/kilometrovného", které dle zákona nemůže být účtováno samostatně, ale podle metodiky ministerstva může být započítáno do hodinové sazby za asistenci (s tím, že nesmí být překročen maximální limit služby OA). Podle staršího vyjádření pracovníků Veřejného ochránce práv by rovněž nemělo dojít ani k navýšení spotřebovaného času. S tím souvisí nejasný výklad pojmu "čas nezbytný k zajištění úkonu".
Současně si jsme vědomi toho, že ne v každé lokalitě/kraji je dostatečné pokrytí sociálních služeb. Někteří klienti mají potíže službu osobní asistence sehnat, či zajistit asistenci ve dnech a časech, kdy ji osobně potřebují. Uvědomujeme si tak nerovné postavení klientů, včetně jejich závislosti často na jediném poskytovateli. Kdo asistenci zajištěnou má, je často rád, že uspěl, a přijímá nastolené podmínky s obavou, aby o službu nepřišel.
CZEPA v souvislosti s tématem účtování terénních sociálních služeb podala podnět na úřad Veřejného ochránce práv. S ohledem na uvedenou problematiku nás zajímá Vaše osobní zkušenost s čerpáním a účtováním terénní osobní asistence. Rádi bychom se za Vašeho přispění zasadili nejen o rozšíření dostupnosti a spektra sociálních služeb, ale také o co nejtransparentnější a zcela průhledné účtování úhrad. Proto jsme připravili anonymní dotazník, o jehož vyplnění Vás žádáme. Výsledky tohoto dotazníku budou postoupeny Poradnímu orgánu Veřejné ochránkyně práv, ve kterém je Alena Jančíková, ředitelka České asociace paraplegiků - CZEPA, členkou. Vaše hodnotné podněty budou využity pro obhajobu Vašich práv. Děkujeme za spolupráci.
Zdroj foto: Pixabay.com
Diskuse
Vážení přátelé,
každému, i tomu poslednímu státnímu zaměstnanci je naprosto jasné, že os. asistentů je naprostý nedostatek a sehnat někoho v přímém okolí je nemožné. Je proto maximální sviňárnou, spojovat kilometrovné (finanční částku kterou musí os. asistent vynaložit na dojezd k člověku kterému jede pomáhat) s hodinovou sazbou na práci. Tato částka může kolikrát ubrat i několik hodin pomoci. Stát se chová jako obyčejná hyena, kdy sobě mohutně sype a ty co jsou na tom nejhůř škrtí jak to jen jde. Je to logické, čím méně pomoci, tím rychleji se těchto „invalidních parazitů“ zbaví a bude mít tak dostatek peněz na své košaté platy a pro své kámoše a rod. příslušníky, jakožto odborné poradce. Co ale čekat od lidí, kteří lezou do politiky jen s vidinou plných koryt.
Takže slavný ombudsman zaznamenal diskriminaci v roce 2011, tj. před 7 lety. Co v tom od této doby udělal, i když evidentně jede na pětiletky? Nic, protože ani nemůže, má totiž nulovou rozhodovací pravomoc , může jen doporučovat :) :) :). S tímto se nabízí otázka, proč se na něj znovu obracet? Považuji tuto státní instituci za naprosto zbytečnou, pouze stojí velké peníze a na jejich rady nebere zřetel ani policie nebo soudy.
Komentář čtenářky:
Z komentáře čtenářky (kdo to je, neregistrovaný čtenář? Kde to četl a komu to z Vozejkova sdělil aby to na web napsal? Podivné.) je jasné, že jediný, kdo vše alespoň co nejblíže splňuje je rodinný příslušník. No a z toho plyne, že tento člověk pak nemůže mít vlastní život, mít dobře placené zaměstnání a rodinu. Práce OS je velice specializovaná (např. i léčba proleženin) a 13000,- Kč rozhodně nestačí a je od státu urážející. Kdyby byly takto úředníci placení podle odvedené práce, nevydělali by si ani na slanou vodu.
A dotazníky? Hezká věc ale výsledky, dosažená zlepšení? Za čtvrt století si nemohu na žádné vzpomenout.
CZEPA na podnět klientů provádí nezávislý průzkum v tématu osobní asistence - viz. základní text článku s odkazem na dotazník. Budeme rádi, když nám svou aktuální zkušenost k tématu sdělí co nejvíce lidí do dotazníku. Reakci, kterou jsme obdrželi na email, jsme zařadili jako komentář. Z výstupů chceme získat relevantní data, která by mohla být oporou pro budoucí jednání.
Hana Sixtová
Jednání, s kým? Nezlobte se ale s tím si každý státní úředník leda tak vytře. Z praxe víme, že politici reagují jen na úplatky a hrozby kriminálem.
Kdybychom se (lidé obecně) nesnažili, nic by se nikam neposouvalo. V CZEPA víme, že cesta k jakékoli změně bývá velmi, velmi dlouhá a trnitá, ale také, že dnes je třeba mít podložené údaje, fakta, statistická data, síť spojenců v tématu. Za posledních dvacet let můžeme vzpomenout na dlouhodobá, ale úspěšná úsilí na změnu legislativy - například pro vznik spinálního programu (kdo zažil situaci, kdy v celé ČR byla jediná spinální jednotka a pacienti s poškozením míchy i umírali na neodbornou péči a zdravotní komplikace), zrušení diskriminace v úhradě katetrů pro ČIK, zjednodušení řízení o příspěvku na péči pro prvožadatele, odebírání vozíků v souběhu ... Současně dlouhodobě bojujeme o vyšší úhradu katetrů, vyšší úhradu vozíků a jejich převedení do vlastnictví uživatelů, sjednocení podpůrčí doby nemocenské, zajištění zdravotních i sociálních služeb v přirozeném prostředí... Vždy je třeba dlouhodobé úsilí, vhodná příležitost, správné kontakty, ale také maximálně vhodné podklady.
Jako člověka by mě potěšilo, kdyby komentáře na síti Vozejkov nebyly pouze s negativním nádechem. Přála bych všem, aby navzdory osobním negativním zkušenostem, převážil optimismus a naděje, že když se budeme společně snažit, máme šance na změny.
Hana Sixtová
Souhlasím, výsledky jsou i když velmi pomalé a drobné v tom počtu. Nedivím se proto ldem, že je moc nevnímají. Možná by byo vhodná rubrika Úspěchy kterých jsme dosáhli. Lidé čerpají z vlastních zkušeností a tam bohužel převládají právě ta negativa. Např. v mém případě nejde o negativismus ale realismus. Podpořený třeba z nedávné doby, kdy jasnou přímou diskriminaci státního podniku, řešila CZEPA asi 5 let s nulovým výsledkem, kde jedině já jsem musel podat trest. oznámení i když o tom věděli všichni (POV, CZEPA, Ombudsman). A nezměnilo se nic, stát dále páchá trestnou činnost a všichni od toho dali ruce pryč.
Na druhou stranu (kdo mě zná tak ví) když je něco perfektní nebo nějaký úspěch, tak jsem první kdo to chválí.