Účtování osobní asistence - výsledky průzkumu

Česká asociace paraplegiků – CZEPA, z.s. požádala uživatele terénních sociálních služeb osobní asistence o vyplnění dotazníku. V období 24. 4. – 20. 6. 2018 dotazník zodpovědělo 39 respondentů, v zastoupení všech krajů ČR. Níže přinášíme zjištěné výstupy.

Celkové shrnutí výstupů dotazníku:

Ačkoli je z dikce zákona zřejmé, že sociální služby mají zajistit pomoc v „sociálních“ (vyhláškou č. 505/2006 Sb. stanovených) oblastech pomoci, je důležité nahlížet na potřeby člověka komplexně. Klient obvykle nerozlišuje své potřeby na „sociální“ a „zdravotní“ – žije jeden život, je jedna osobnost a přeje si zajištění služeb komplexně. CZEPA tento podnět vnímá jako opakovaně vyslovenou potřebu zajištění služeb na sociálně-zdravotním/zdravotně-sociálním pomezí.

Sociální služby jsou často i s přiznaným příspěvkem na péči finančně nedostupné. „PnP je asi třetina částky, kterou potřebujeme.“, „Ráda bych využila občas asistenčních služeb, ale bohužel si to nemůžu dovolit.“. Vyjádřena byla i obava matky samoživitelky, pečující o postižené dítě s PnP ve stupni IV., v případě její hospitalizace „nedovedu si představit, že bych byla schopná službu poplatit … než by se dokázala sehnat pomoc některé nadace, to může trvat i několik měsíců, a kde by poté bylo mé dítě, které potřebuje 24 hodinovou pomoc“.

Opakovaně byla respondenty dotazníku hodnocena jako problematická kapacita a flexibilita sociálních služeb „Je hodně poskytovatelů, ale nemají místo pro další klienty.“, nutnosti klienta se přizpůsobit daným možnostem „Středobodem zájmu by měl být klient a jeho potřeby, nikoli výhradně zájem poskytovatele a jeho personálu.“

Podrobné výstupy dotazníku:

• Službu osobní asistence (dále jen OA) využívá téměř 70% respondentů.
• Ti, kteří službu OA nevyužívají, uvádějí následující důvody: (1) služba je na jejich poměry drahá -nemohou si ji z finančních důvodů dovolit; (2) služba není dostatečně flexibilní – obvykle není schopna zajistit péči během večerů a víkendů; (3) služba nemá dostatečné kapacity – klient na poskytnutí služby dlouho čeká, či musí ustupovat ze svých požadavků zajištění péče; (4) rodina péči zatím zvládá. „Navíc večery a víkendy neposkytují, ale já existuji 24 hod.“, „Na asistenci od organizace bych neměla finanční prostředky.“
• Téměř všichni respondenti (97%) znají ve svém okolí obvykle 2 - 3 poskytovatele OA, často ve vzdálenosti do 5 km od místa bydliště. V některých lokalitách je ale poskytovatel vzdálen až 30 km od místa bydliště klienta.
• Nejčastěji je služba OA využívána (1) denně (včetně víkendů a svátků), (2) jednou nebo víckrát týdně, (3) denně (pondělí – pátek) či (4) několikrát do měsíce.
• V rámci denní doby je OA nejčastěji využívána (1) ráno, (2) odpoledne, (3) v poledne. Nejméně je služba využívána večer – v kontextu dalších odpovědí lze vyvozovat, že služba není večer příliš využívána, protože v praxi není ve večerních hodinách poskytovatelem její poskytování nabízeno/zajištěno. „…jelikož je nedostatečné pokrytí osobní asistence večer a víkendy.“
• Velká část respondentů se musí při čerpání služby přizpůsobit možnostem svého poskytovatele – služba v praxi není zajištěna podle potřeb klienta, ale klient službu čerpá tak, jak má podle poskytovatele možnost. „Musíme se stále přizpůsobovat. Čerpání dle reálné potřeby klienta je nereálná utopie.“
• Většina respondentů má s poskytovatelem uzavřenou smlouvu a služby využívá podle potřeby. V případě objednání předem stanoveného počtu hodin jsou někteří uživatelé služby limitováni povinným odběrem v délce 30 minut až 3 hodiny služby. (Povinný odběr) „2 hodiny na jednu asistenci. Pokud to pokrátím, zaplatím 2 hodiny.“
• V případě zrušení předem objednané asistence stanovují poskytovatelé obvykle limit, od kterého už klient za zrušení objednané služby hradí storno poplatek. „Zrušit můžu tři pracovní dny předem. Pokud zruším později, hradím službu jako by proběhla.“ V ojedinělých případech je limit pro odhlášení služby až 10 dní předem, jinak klient hradí storno.
• Částky úhrady za hodinovou službu OA se obvykle pohybují v mezi 100 – 130 Kč/hod. V četnosti podrobnějšího účtování je pořadí následující (1) 50 – 100 Kč, (2) 120 Kč, (3) 110 Kč, (4) 130 Kč/hod. Tři respondenti uvedli, že hradí více než vyhláškou stanovený limit 130 Kč/hod. osobní asistence. „130 všední den, víkend, svátky, večery od 18.00 – 180.“ Z kontextu odpovědí vyplývá, že hodinová sazba je i u jednotlivých poskytovatelů odlišná podle délky času odběru služby (delší odběr služby za sníženou cenu) či denní doby poskytování služby (všední den/víkend, přes den/v noci).
• Účtování služby je obvykle zahájeno a ukončeno vstupem a odchodem asistenta z bytu klienta. Někteří poskytovatelé účtují i čas strávený na cestě. „Cesta, příjezd ke mně domů, odjezd, cesta.“
• Někteří respondenti uvádějí, že je jim poskytovatelem účtován další poplatek spojený s poskytováním služby OA – kilometrovné či poplatek za dopravu, poplatek za přípravu asistenta. Z celkového kontextu odpovědí lze předpokládat, že i navýšená cena obvykle nepřekračuje limit stanovený vyhláškou.
• Vyúčtování služeb dostávají klienti dle četnosti odpovědí (1) jedna faktura se souhrnnou částkou a počtem hodin, (2) jedna faktura s rozepsanými úkony, souhrnnou částkou a počtem hodin, (3) jedna faktura s rozepsanými úkony, dny, souhrnnou částkou a počtem hodin, (4) jinak – „V každém měsíci roku jedna faktura s rozepsanými úkony, souhrnnou částkou vč. částky za hodinu a počtem hodin s kopií přílohy popisující jednotlivé úkony a počet hodin/minut asistence, kterou klient denně podepisuje po každé asistenci.“
• Ačkoli se ne všichni respondenti (14%) ve svém vyúčtování vyznají, konečná cena za asistenci se dle výpovědí neliší od ceny uvedené na webu poskytovatele služby.
• Obvykle si jsou respondenti vědomi vyhláškou stanoveného limitu 130 Kč/hod. osobní asistence. Přesto 10% respondentů uvedlo, že o tomto limitu neví.
• Tzv. zaokrouhlování času (např. po 15 či 30 minutách; tedy každá další minuta péče se počítá jako dalších 15 či 30 minut), používají poskytovatelé dle 44 % respondentů.
• Spokojenost respondentů se službami poskytovatele uvedeny dle četnosti odpovědí (1) velmi dobré 62%, (2) dobré 24%, (3) špatné 10 %, (4) velmi špatné 3%. Ačkoli převažuje spokojenost respondentů, poukazují na problematické oblasti (řazené dle četnosti uvedení): (1) fluktuace asistentů „služby jsou v zásadě dobré, problém mám jen s vysokou fluktuací“, „asistentky se často menia“, (2) vytíženost/obsazenost služby „je veliká vytíženost a služby, které bych potřeboval navíc, nemohou poskytnout“, „o víkendech a svátcích, bohužel, poskytuje jen 1 odpolední službu“, (3) neposkytnutí potřebné služby, služby v potřebném rozsahu „Vzhledem k nedostupnosti dostatečného rozsahu asistence nemám dostupnou lékařskou péči, nemohu volně nakládat se svým časem, nemohu dělat činnosti, které bych chtěla (koníčky, procházky, pochůzky). Péči, kterou mi není schopna soc. služba poskytnout, si musím shánět soukromě a od blízkých osob“
• Které úkony/služby respondentům chybí? Řazeno dle četnosti (1) zajištění služby OA během večerů či noci a během víkendů „noční provoz“, „večerní a víkendové služby“, (2) zdravotní úkony (chybí mi) „pomoc s některými zdravotnickými úkony“, „Absurdní je pak nemožnost asistenta podat klientovi ordinované léky.“, (3) úklid „Velký problém je např. pomoc s úklidem, kterýžto úkon nikdo nechce dělat, s poukazem na existenci komerčních služeb, což odporuje zákonu, zejména pak smyslu OA.“, (4) doprovod „doprovody ven/kultura (to berou pořád jako kdyby si klient vymýšlel)“. Ze strany respondentů zaznívá i názor na nejednotnost poskytování služeb „Někteří asistenti klientům uvaří, umyjí okna, vyvenčí asistenčního psa,… jiní asistenti od jiných poskytovatelů toto nedělají. Systém je všeobecně nejednotný a leckdy si soc. služby nebo asistenti určují vlastní pravidla.“

Slovo na závěr:

Téma účtování osobní asistence se, bohužel, uvedeným dotazníkem rozkrýt nepodařilo. Jedna z respondentek poskytla následující reakci - názor: „To, že si lidé nestěžují, např. konkrétně na to účtování je, myslím si, z velké většiny dáno tím, že netuší, jak mají být služby správně účtované… Ti lidé se opravdu obávají se nějakým způsobem projevit, že se jim to „vymstí“. Nebo jsou smířeni s tím, že jejich situace nemůže být lepší. …řeší jiné a mnohdy závažnější problémy.“

V asociaci CZEPA téma nepovažujeme za uzavřené, budeme se jím nadále zabývat. Stále pro nás zaznívá několik otázek spojených s těmito fakty:

-      Podle zákona o sociálních službách (č. 108/2006 Sb., § 39, odst. 1) se služba osobní asistence „poskytuje bez časového omezení, v přirozeném prostředí osob a při činnostech, které osoba potřebuje“.  Proč tedy uživatelé těchto služeb musí řešit nedostatečné místní/časové/personální pokrytí služby? Proč je někdy účtování služby zahájeno/ukončeno mimo přirozené prostředí (mimo byt/dům) klienta? Proč je rozsah poskytovaných úkonů u jednotlivých poskytovatelů různý?

-      Podle vyhlášky č. 505/2006 Sb. (§ 5, odst. 2) „Maximální výše úhrady za poskytování osobní asistence činí 130 Kč za hodinu, podle skutečně spotřebovaného času nezbytného k zajištění úkonů; pokud poskytování služby, včetně času nezbytného k zajištění úkonů, netrvá celou hodinu, výše úhrady se poměrně krátí.“  Co je však „nezbytné zajištění úkonů“, co je „skutečně spotřebovaný čas“ a co znamená, že se výše úhrady „poměrně krátí“?

Děkujeme všem, kteří na vyplnění dotazníku spolupracovali i všem, kteří nám poskytli své osobní zkušenosti a reakce. Budeme rádi za Vaše další vyjádření k tématu. Můžete využít kontakt sixtova@czepa.cz. Děkujeme.

Hana Sixtová, sociální pracovnice CZEPA