Sekce - Co mě štve - Téma - Aquapark na Barrandově

« zpět na výběr


Jiří Salmon | 25.09.2015 | 17:40:29

Přátelé pozor, vozíčkář má sice zvýhodněné vstupné 69,- Kč (normálně se platí 99,- Kč) ale musí ještě zaplatit 69,- Kč za vstup pro osobního asistenta. Ve finále tak platí o 39,- Kč víc, jak chodící zákazník. Patrně trest za to, že je na vozíku.

 

Upozornil jsem na to vedení Aquacentra s tím, že pokud má vozíčkář přiděleného osobního asistenta, placeného státem, který ze zákone nesmí osobu které byl přidělen opustit. Na to mi bylo pí. ředitelkou Pavlou Farníkovou odpovězeno, že je to tak správně a nic se měnit nebude.

 

Musel jsem tudíž podat trestní oznámení diskriminace. Tak uvidíme, co na to naše slavná Policie, kterou platíme ze svých daní.


Hana Sixtová

Na téma mimořádná okamžitá pomoc podle zákona o hmotné nouzi:

- obecné info na Informačním portálu MPSV ČR: https://portal.mpsv.cz/soc/hn/obcane/pomoc

- podrobnější info na Portálu veřejné správy: https://portal.gov.cz/portal/obcan/situace/191/10064/16686.html#obsah

 

"Prostřednictvím mimořádné okamžité pomoci může být poskytnuta pomoc v situacích nepříznivého, nebo vážného a mimořádného charakteru, kdy je potřeba poskytnout pomoc bezodkladně, a zároveň celkové majetkové a sociální poměry této osobě neumožňují, aby překonala nepříznivou situaci vlastními silami."

Žádá se na ÚP, dokládají se příjmy, celkové sociální a majetkové poměry žadatele.

29.06.2017 | 13:03:42
Jiří Salmon

K ÚP: poříspěvek na bydlení máme, na stravu nelze, musel bych brát životní minimum. Nějaké přesné info nebo link o mimořádné okamžité pomoci?

Pracovat nemohu ze zdrav. důvodů. Změna bydliště nic neřeší, všude stejné ceny.

Žádat nadace, nevím zda je možné aby po případném schválení automaticky přispívali každý měsíc. Zatím je to v jednání Charty.

29.06.2017 | 10:24:40
Hana Sixtová
Pokud je člověk ve finanční nouzi, může na Úřadu práce podat žádost o podporu v rámci příspěvků státní sociální podpory (příspěvek na bydlení, příspěvek na dítě, rodičovský příspěvek, porodné, pohřebné) či dávek pomoci v hmotné nouzi (příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení, mimořádná okamžitá pomoc). Je třeba počítat s tím, že ÚP může posuzovat žadatele a s ním společně posuzované osoby, testovat jejich příjmy. Bližší informace např. na webu Ministerstva práce a sociálních věcí ČR či v rámci Integrovaného portálu MPSV ČR.
Pokud je žadatel o tuto podporu neúspěšný, je třeba hledat individuální řešení - ať už formou hledání aktivních možností změny (vzdělání, zaměstnání, bydliště, zajištění péče) či hledáním podpory v rámci žádostí mezi potenciálními sponzory nebo nadacemi. 
27.06.2017 | 15:56:10
Jiří Salmon

Jak postupovat, když částka na os. asistenta nestačí na všechny úkony kvůli kterým byla postiženému přiznána? To znamená, že jde o příspěvek. K něčemu, k čemu když inv. důchod nestačí ani na stravu?

23.06.2017 | 10:11:50
Hana Sixtová
Zákon o sociálních službách (108/2006 Sb.), § 7: "Tímto příspěvkem se stát podílí na zajištění sociálních služeb nebo jiných forem pomoci podle tohoto zákona při zvládání základních životních potřeb osob."
Vyhláška č. 505/2006 Sb. přílohou č. 1 uvádí "Vymezení schopností zvládat základní životní potřeby" v tomto znění:
"Příloha 1
Vymezení schopností zvládat základní životní potřeby
a) Mobilita
Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna zvládat
1. vstávání a usedání,
2. stoj,
3. zaujímat a měnit polohy,
4. pohybovat se chůzí krok za krokem, popřípadě i s přerušováním zastávkami, v bytě a běžném terénu v dosahu alespoň 200 m, a to i po nerovném povrchu,
5. otevírat a zavírat dveře,
6. chůzi po schodech v rozsahu jednoho patra směrem nahoru i dolů,
7. nastupovat a vystupovat z dopravních prostředků včetně bariérových, a používat je.
b) Orientace
Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna
1. poznávat a rozeznávat zrakem a sluchem,
2. mít přiměřené duševní kompetence,
3. orientovat se osobou, časem a místem,
4. orientovat se v přirozeném sociálním prostředí,
5. orientovat se v obvyklých situacích a přiměřeně v nich reagovat.
c) Komunikace
Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna
1. vyjadřovat se srozumitelně mluvenou řečí a dorozumět se jejím prostřednictvím s jinými osobami v rozsahu běžné slovní zásoby odpovídající věku a sociálnímu postavení,
2. chápat obsah přijímaných a sdělovaných zpráv,
3. vytvářet rukou psanou krátkou zprávu,
4. porozumět všeobecně používaným základním obrazovým symbolům a zvukovým signálům,
5. používat běžné komunikační prostředky.
d) Stravování
Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna
1. vybrat si ke konzumaci hotový nápoj a potraviny,
2. nalít nápoj,
3. rozdělit stravu na menší kousky a naservírovat ji,
4. najíst se a napít,
5. dodržovat stanovený dietní režim,
6. konzumovat stravu v obvyklém denním režimu,
7. přemístit nápoj a stravu na místo konzumace.
e) Oblékání a obouvání
Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna
1. vybrat si oblečení a obutí přiměřené okolnostem,
2. rozeznat rub a líc oblečení a správně je vrstvit,
3. oblékat se a obouvat se,
4. svlékat se a zouvat se,
5. manipulovat s oblečením v souvislosti s denním režimem.
f) Tělesná hygiena
Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna
1. použít hygienické zařízení,
2. dodržovat tělesnou hygienu, mýt si a osušovat si jednotlivé části těla,
3. provádět celkovou hygienu,
4. česat se, provádět ústní hygienu, holit se.
g) Výkon fyziologické potřeby
Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna
1. včas používat WC,
2. zaujmout vhodnou polohu,
3. vyprázdnit se,
4. provést očistu,
5. používat hygienické pomůcky.
h) Péče o zdraví
Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna
1. dodržovat stanovený léčebný režim,
2. provádět stanovené preventivní, léčebné a léčebně rehabilitační a ošetřovatelské postupy a opatření a používat k tomu potřebné léky nebo pomůcky,
3. rozpoznat zdravotní problém a v případě potřeby vyhledat nebo přivolat pomoc.
i) Osobní aktivity
Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna
1. navazovat kontakty a vztahy s jinými osobami,
2. plánovat a uspořádat osobní aktivity,
3. styku se společenským prostředím,
4. stanovit si a dodržet denní program,
5. vykonávat aktivity obvyklé věku a prostředí, například vzdělávání, zaměstnání, volnočasové aktivity, vyřizovat své záležitosti.
j) Péče o domácnost
Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna
1. nakládat s penězi v rámci osobních příjmů a domácnosti,
2. manipulovat s předměty denní potřeby,
3. obstarat si běžný nákup,
4. ovládat běžné domácí spotřebiče,
5. uvařit si jednoduché teplé jídlo a nápoj,
6. vykonávat běžné domácí práce, nakládat s prádlem, mýt nádobí,
7. obsluhovat topení,
8. udržovat pořádek." (konec citace přílohy č. 1 vyhlášky)

 

​Smlouva s poskytovatele sociálních služeb (organizací, která zajišťuje osobní asistenci) pak samozřejmě má obsahovat KOMU, CO, KDY, ZA KOLIK bude ​poskytováno, tedy i objednané služby a cenu za ně.

K dotazu ​"U každé soc. služby může být maximální výše úhrady jiná. ???​"​ - cenová maxima jednotlivých sociálních služeb jsou také uvedena ve vyhlášce č. 505/2006 Sb.
Pro ukázku vyjímám příklady:

​- Maximální výše úhrady za poskytování osobní asistence činí 130 Kč za hodinu ...
- Maximální výše úhrady za poskytování pečovatelské služby činí...130 Kč za hodinu (za vymezené úkony péče o osobu), 170 Kč denně za poskytnutí celodenní stravy v rozsahu minimálně 3 hlavních jídel, 75 Kč za oběd, 30 Kč (za dovoz/donášku jídla), 115 Kč (velký nákup), 70 Kč za kilogram prádla
​ (praní, žehlení)...
- Maximální výše úhrady za poskytování průvodcovských a předčitatelských služeb činí 130 Kč za hodinu​...
- Maximální výše úhrady za poskytování sociálních služeb v týdenních stacionářích činí 210 Kč denně (ubytování, úklid, praní), 170 Kč denně za celodenní stravu, 75 Kč za oběd,​...
​- Maximální výše úhrady za poskytování sociálních služeb v domovech pro osoby se zdravotním postižením činí 210 Kč denně
​ (ubytování, úklid, praní), ​170 Kč denně za celodenní stravu, 75 Kč za oběd,​...
 

 

​Na údržbu auta žádný příspěvek není.

 

 

 

22.06.2017 | 10:50:25
Jiří Salmon

Prosím Tě, kde je výslovně napsáno "Je to příspěvek na péči - o sebe a domácnost" ? Kde by bylo jasně řečeno, co spadá do péče o domácnost. Musím všechno vědět přesně, aby ze mě zase někdo nedělal vo..

A co se týká úkolového ceníku podle kterého stát postupuje, tak evidentně žádný neexistuje.

Mohu tak vycházet z toho "nejdražšího" u poskyt. soc. služeb. Na což mi zcela jistě sociálka odpoví, že mohu vypočítat vše podle toho "nejlevnějšího". Když budu tvrdit, že mi částka pro os. asistenta nestačí k pokrytí služeb nutných k přežití (bez ohledu na to, že je to "jen příspěvek"). Čistě už jen z významu slova je jasné, že zbytek si musím doplatit sám i když není z čeho. Mimochodem již něco podobného řeším s Chartou.

Vycházím čistě z praxe, kdy ÚP ani nerespektuje výhody z průkazu ZTP/P.

Píšeš že maximum z vyhlášky je 130,- Kč na hodinu a pak U každé soc. služby může být maximální výše úhrady jiná. ???

A co se týká toho auta, jaký příspěvek je určen na běžnou údržbu, kterou si jistě i Ty děláš sama? 

20.06.2017 | 12:40:02
Hana Sixtová
Příspěvek na péči - jak z názvu vyplývá - je na zajištění péče. Žadatel je posuzován podle přílohy č. 1 vyhlášky č. 505/2006 Sb. (Vymezení schopností zvládat základní životní potřeby). Tato příloha podrobně rozepisuje oblast deseti základních životních potřeb, ve kterých žadatel potřebuje pomoc druhé osoby (mobilita, orientace, komunikace, stravování, oblékání a obouvání, tělesná hygiena, výkon fyziologické potřeby, péče o zdraví, osobní aktivity, péče o domácnost), na jejichž částečnou úhradu je příspěvek na péči určen. 
Šikovný člověk bez zdravotního postižení si může opravit auto sám, člověk na vozíku to možná nezvládne - ale na úhradu opravy auta příspěvek na péči určený není. Tak jako by si například žena na vozíku neměla z tohoto příspěvku kupovat oblečení jen proto, že si ho z důvodu zdravotního postižení nemůže ušít sama. Je to příspěvek na péči - o sebe a domácnost.
Vyhláška č. 505/2006 Sb. také určuje maximální výše úhrady u jednotlivých sociálních služeb. Například osobní asistence má vyhláškou stanovený maximální limit ceny "130 Kč za hodinu, podle skutečně spotřebovaného času nezbytného k zajištění úkonů; pokud poskytování služby, včetně času nezbytného k zajištění úkonů, netrvá celou hodinu, výše úhrady se poměrně krátí." U každé sociální služby může být maximální výše úhrady jiná, s ohledem např. na poskytování stravy, praní prádla, pobytové služby. Jednotliví poskytovatelé sociálních služeb jistě uvádějí ceník za služby na svých webových stránkách.
Jednotlivé poskytovatele sociálních služeb hledejme ve veřejně dostupném centrálním Registru poskytovatelů sociálních služeb. Zde můžeme jednotlivé kontakty hledat/filtrovat podle různých kategorií (např. cílová skupina, věk klienta, lokalita). Poskytovatelé jsou registrováni u Krajských úřadů, které často kontakty poskytovatelů uvádějí na webu či vydávají tištěné adresáře sociálních služeb. 

 

15.06.2017 | 13:24:48
Jiří Salmon

A abych nezapomněl Hanko, existuje nějaký úkonový ceník podle kterého by si třeba quadruplegik mohl spočítat na kolik hodin a na co mu onen tzv. příspěvek stačí?

14.06.2017 | 10:38:52
Jiří Salmon

K BOrej. Jistě, pomáhat může kdokoli ale os. asistent trvale přidělený je hlášený na ÚP a stát za něj platí soc. a zdravotní pojištění, takže logicky vše kontroluje. Kolik z částky "na bezmocnost" ve skutečnosti dostává je jiná věc.

Také mi není jasné z čeho pak bude os. asistentovi vypočítávat starobní důchod. To by os. asistent musel každý měsíc podepisovat kolik dostal a předkládat to ÚP. Ale předpokládám, že v tom bude zase nějaká státní ochcávačka.

14.06.2017 | 10:33:46
Jiří Salmon

Tak to jsem rád, že mi to konečně někdo vysvětlil a neohání se jen zákony

Co se týká dokazování, komu za co bylo z příspěvku co hrazeno, tu už pokusy byly a neprošlo to. Jakási hrubá evidence sice asi na místě je ale když pro mě někdo něco udělá (príspěvek je určen na pomoc při věcech které si člověk bez hendicapu udělá sám, i např. opravu nebo údržbu auta), tak např. autoservis za ústně domluvenou vztřícnou cenu, pak po něm nemohu požadovat doklad a když se ho někdo třeba ze soc. zeptá, tak vše logicky zapře, už třeba kvůli daním. Tím samozřejmě znevěrohodní veškeré záznamy o tom, komu jsem co zaplatil.

14.06.2017 | 10:22:27
Hana Sixtová

Mnohokrát z úst zástupců MPSV ČR zaznělo, že Příspěvek na péči je pouze "příspěvek" - tedy že stát ZČÁSTI PŘISPÍVÁ potřebným občanům na potřebnou asistenci a péči.

 

Je tak pochopitelné, že část asistence, kterou člověk s postižením potřebuje, si musí hradit/dofinancovat z vlastních zdrojů. Stát zavedeným systémem vidí, že konkrétní člověk s handicapem má přiznaný nějaký stupeň potřeby péče (tedy stanovenou konkrétní výši příspěvku na péči) a sám si vybral, kdo mu potřebnou péči zajistí (formulář ÚP, ohlašovací povinnost) s tím, že jednotlivé poskytovatele (osoba blízká, asistent sociální péče či oficiální poskytovatel sociálních služeb) lze kombinovat . Řekněme, že pan XY má přiznaný III. stupeň příspěvku, pobírá proto 8.800 Kč, což mu pokryje cca 2 hodiny asistence denně. Sám si volí, kdo mu jakou měrou asistenci poskytuje - manželka jako osoba blízká, kamarád jako asistent sociální péče a firma ZZ jako registrovaný poskytovatel sociálních služeb. A pokud pan XY potřebuje pomoc víc než z příspěvku na péči hrazené (v našem příkladě 2) hodiny péče, platí si koho chce z vlastních zdrojů. S poskytovatelem sociálních služeb je třeba mít sepsanou smlouvu; obecně pro případ kontroly je vhodné vést evidenci výplaty příspěvku (komu, kolik, ev. za jakou péči). 

 

 

Tedy, pokud se vozíčkář vydá sám do klubu či muzea a něco se mu stane, stát maximálně prostřednictvím ÚP provede kontrolu využívání příspěvku na péči. Pokud tento vozíčkář prokáže, že příspěvek řádně využívá a během "státem nehrazeného času" dle vlastního uvážení se pohybuje sám či s asistenty podle vlastní volby, má případná rizika na vlastní nebezpečí. Příspěvek na péči rozhodně neznamená, že pokud vyčerpám s ohlášeným asistentem státem hrazené hodiny, tak po zbytek dne musím sedět doma...  

12.06.2017 | 15:20:50
BOrej

Nemám zkušenost jak je to s asistenty, které má klient trvale. Domnívám se však, že zákonu do toho nic není, neboť jsou místa, kdy třeba asistentka žena nezvládne některé činnosti a když třeba při návštěvě ,kde je složitý a svažitý terén pomůže např. s asistencí bratr, nebo otec ,kamarád zákon tohle pitvat nemá.

V příspěvku na péči má někdo uvedeno, že mu pomáhá manžel/ka, ale snad nevadí, když na výstavu, kde je třeba bezbar.vchod i prostředí dojede sám a může se tam klient pohybovat, nemusí snad míti s sebou člověka uvedeného v záznamech o příspěvěk na péči. To pak opravdu byly lepší ty ústavy a nikam nikdo nejezdil.

09.06.2017 | 15:01:25
Jiří Salmon

Ahoj Hanko,

když už se pouštíme do citací zákonů tak:

písmeno b) osobou blízkou (to je patrně myšleno tak, že v případě že není placen osobní asistent)

a o písmeno c) pomoc je poskytována osobně tím kdo byl uveden v žádosti o příspěvek

právě jde, žádný doplněk nebo osobou blízkou.

 

Takže evidentně měl ÚP pravdu a platí tak, že člověk na vozíku který má os. asistenta placeného státem, nesmí mít doprovod nikoho jiného. Takže pokud mu zdrav. stav neumožnuje samostatnou obsluhu (jinak by mu také nebyl os. asistent "přidělen") nesmí bez osobního as. nikam. A vozíčkář a os. asistent tak musí být bráni jako jedna osoba. To znamená jedno vstupné, třeba plné, ale jen jedno. Např. Eiffelova věž, vozíčkář sice slevu má ale platit musí i os. asistent, takže ve finále je to to samé jako ve výše popsaném aquaparku. A to jen namátkou.

 

Protože, pohyboval li by se takový vozíčkář třeba po klubu nebo museu sám a něco se mu stalo, tak první bude, kde byl jeho asistent placený státem? To je snad bez diskuse a pochopitelné.

 

08.06.2017 | 14:13:59
Hana Sixtová
Reaguji na vznesenou otázku: "Ahoj Hanko,můžeš mi prosím tě napsat, proč se mě tedy úředníci ÚP výhružně ptají, když mě náhodou tlačí někdo jiný než os. asistent, proč mě netlačí on když je za to státem placen?".

 

Zákon o sociálních službách (108/2006 Sb.) v § 7, odstavci 2 mimo jiné uvádí: "Nárok na příspěvek má osoba..., která z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje pomoc...., pokud jí tuto pomoc poskytuje osoba blízká nebo asistent sociální péče ... nebo poskytovatel sociálních služeb...".

 

Současně tento zákon v § 29 uvádí: "Krajská pobočka Úřadu práce kontroluje, zda a)...,  b) pomoc je poskytována osobou blízkou nebo asistentem sociální péče ... nebo poskytovatelem sociálních služeb ..., c) pomoc je poskytována osobně tím, kdo byl uveden v žádosti o příspěvek ..."

 

Plné znění zákona o sociálních službách najdete zde.

 

Považuji za užitečné zkušenosti všech držitelů ZTP/P s poskytováním slev. Tedy i názor RiderX přijímám. Děkuji.

08.06.2017 | 10:56:39
Jiří Salmon

Jenom na vysvětlenou:

slovo kripl pochází z německého kröpel a je obecně považováno za hanlivé a urážející. Používá se výraz hendikepovaný, postižený, vozíčkář, apod.. Slovo kripl není přípustné ani v dříve nacistickém německu kde v roce 1981 podali temní vozíčkáři protest proti používání tohoto slova protože i když bylo původně používáno pro duševně nebo fyzicky postižené, tak se z něj časem stalo označení nepopulárních lidí. A jeho používání je (alespoň v Německu, kde mají i vozíčkářské organizace jinou sílu) přímo zakázáno.

Neumím si představit, co za skupinu lidí to považuje za zábavné, ani mezi motorkáři nebo v kriminálním prostředí, známém svou hrubší i vulgární mluvou se slovo kripl nepoužívá, jen jako právě urážlivé směrem ke zdravým osobám.

Jistě, nechť si tak někdo nechá říkat třeba mezi kamarády ale do veřejného projevu, což diskuse na webu jistě jsou, toto slovo prostě nepatří.

03.06.2017 | 15:42:08
RiderX

Achjo, končím s Vámi diskuzi, jelikož to bude jen o flamu, nevystupuji zde jako anonym, o tom kolik mám, či nemám peněz se zde nezmiňuji a jelikož jsem mezi vozeny, kteří označení krypl berou jako černý humor, dovolil jsem si toto označení radši, než označení chudáka, za které mám chuť vždy vraždít. Omlouvám se, že jsem napsal svůj názor.

01.06.2017 | 15:05:46
Jiří Salmon

Anonyme. Jasně a čemu myslíš, že Tvůj názor krypla (nemyslím si, že je to vhodný výraz pro chudáky kteří kvůli zlomenině jedné kosti musejí žít na vozíku) pomůže řešení dané věci? Každý státní dement když se koukne na tuto diskusi, hned se chytne tvých svalnatých komentářů, což znehodnotí celou diskusi a  problém.

Zkus se příště než se začneš kasat co máš peněz zamysled nad tím, že existuje mnoho lidí, pro které je sleva zásadní, protože nemají ani na jídlo a zda jim tvůj komentář spíš neuškodí.

01.06.2017 | 14:42:33
RiderX

Zkrátka můj názor je takový, že pokud je někde vstupné, ve většině případů je pro kryply, resp. asistenta snížené. Pokud není, měosobně to nedělá problém. Zvláště u akcí, které nepořádá stát, ale podnikatel, za účelem zisku, je opravdu na něm zda a jakou slevu komu poskytne. Toť zkrátka můj názor, HOWK

01.06.2017 | 12:09:53
Jiří Salmon

RiderX, diskuse ano ale když komentář nic nepřináší, tak je zbytečný, ne? A asi málo chodíš po akcích ale sleva rozhodně není všude.

Hanka se určitě ptala, je ale potřeba říct kde a koho přesně.

 

01.06.2017 | 10:02:26
RiderX

Jiří, za  prvé je to diskuze, za druhé se Hanka ptala.

31.05.2017 | 18:57:18
<< 1 2 >>
Pouze registrovaní uživatelé mohou přidávat zprávy.