Sekce - Co mě štve - Téma -

« zpět na výběr


| |

Hana Sixtová

Co dál? Hledat práci?

 

Jistě to není jednoduché z mnoha důvodů, ale je dobré vědět, že:

- osoby se zdravotním postižením patří mezi skupiny, kterým Úřad práce (oddělení zaměstnanosti) věnuje zvýšenou péči v rámci aktivní politiky zaměstnanosti, v praxi to znamená, že na ÚP by měli být schopni poskytnout i uchazečům a zájemcům o změstnání z řad OZP informace o možnostech rekvalifikace a nabídek práce pro ně vhodných; bližší info od CZEPA - http://vozejkov.cz/Articles/detail/pobirani-invalidniho-duchodu-ve-tretim-stupni-neni-prekazkou-pri-registraci-na-uradu-prace/

- volné nabídky práce na webu Úřadu práce je možné sledovat elektronicky - http://portal.mpsv.cz/sz/obcane/vmjedno a lze využít filtr "osoby se zdravotním postižením" či "osoby vyžadující bezbariérový přístup"

- společnost FOSA nabízí klientům z Prahy službu podporovaného zaměstnávání FORMIKA - http://vozejkov.cz/Articles/detail/podporovane-zamestnavani-formika---nabidka-podpory/

- v oblasti grafických služeb opakovně nabízela osobám se zdravotním postižením tréninkové pracovní místo pražská společnost Maturus - http://www.maturus.cz/

- na pracovním trhu nabízejí podporu portály PráceOZP i OZP Práce

- na tomto komunitním portále Vozejkov.cz je také místo pro nabídky ke vzdělání a zaměstnání z celé ČR; uživatelsky lze nabídky práce vyhledat přes filtr (seberealizace - práce) - http://vozejkov.cz/Articles/section/seberealizace/prace/

 

Na tomto místě si dovoluji pozvat všechny zájemce k osobní účasti na panelové diskuzi na téma zaměstnávání při příležitosti mezinárodního Dne poškození míchy - úterý 5. září 2017 (13.00 - 16.00 hod.) v prostorách Centra Paraple - více info: http://vozejkov.cz/Articles/detail/prijdte-diskutovat--5.-9.-2017/

28.08.2017 | 11:29:10
Hana Sixtová

Na téma mimořádná okamžitá pomoc podle zákona o hmotné nouzi:

- obecné info na Informačním portálu MPSV ČR: https://portal.mpsv.cz/soc/hn/obcane/pomoc

- podrobnější info na Portálu veřejné správy: https://portal.gov.cz/portal/obcan/situace/191/10064/16686.html#obsah

 

"Prostřednictvím mimořádné okamžité pomoci může být poskytnuta pomoc v situacích nepříznivého, nebo vážného a mimořádného charakteru, kdy je potřeba poskytnout pomoc bezodkladně, a zároveň celkové majetkové a sociální poměry této osobě neumožňují, aby překonala nepříznivou situaci vlastními silami."

Žádá se na ÚP, dokládají se příjmy, celkové sociální a majetkové poměry žadatele.

29.06.2017 | 13:03:42
Hana Sixtová
Pokud je člověk ve finanční nouzi, může na Úřadu práce podat žádost o podporu v rámci příspěvků státní sociální podpory (příspěvek na bydlení, příspěvek na dítě, rodičovský příspěvek, porodné, pohřebné) či dávek pomoci v hmotné nouzi (příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení, mimořádná okamžitá pomoc). Je třeba počítat s tím, že ÚP může posuzovat žadatele a s ním společně posuzované osoby, testovat jejich příjmy. Bližší informace např. na webu Ministerstva práce a sociálních věcí ČR či v rámci Integrovaného portálu MPSV ČR.
Pokud je žadatel o tuto podporu neúspěšný, je třeba hledat individuální řešení - ať už formou hledání aktivních možností změny (vzdělání, zaměstnání, bydliště, zajištění péče) či hledáním podpory v rámci žádostí mezi potenciálními sponzory nebo nadacemi. 
27.06.2017 | 15:56:10
Hana Sixtová
Zákon o sociálních službách (108/2006 Sb.), § 7: "Tímto příspěvkem se stát podílí na zajištění sociálních služeb nebo jiných forem pomoci podle tohoto zákona při zvládání základních životních potřeb osob."
Vyhláška č. 505/2006 Sb. přílohou č. 1 uvádí "Vymezení schopností zvládat základní životní potřeby" v tomto znění:
"Příloha 1
Vymezení schopností zvládat základní životní potřeby
a) Mobilita
Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna zvládat
1. vstávání a usedání,
2. stoj,
3. zaujímat a měnit polohy,
4. pohybovat se chůzí krok za krokem, popřípadě i s přerušováním zastávkami, v bytě a běžném terénu v dosahu alespoň 200 m, a to i po nerovném povrchu,
5. otevírat a zavírat dveře,
6. chůzi po schodech v rozsahu jednoho patra směrem nahoru i dolů,
7. nastupovat a vystupovat z dopravních prostředků včetně bariérových, a používat je.
b) Orientace
Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna
1. poznávat a rozeznávat zrakem a sluchem,
2. mít přiměřené duševní kompetence,
3. orientovat se osobou, časem a místem,
4. orientovat se v přirozeném sociálním prostředí,
5. orientovat se v obvyklých situacích a přiměřeně v nich reagovat.
c) Komunikace
Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna
1. vyjadřovat se srozumitelně mluvenou řečí a dorozumět se jejím prostřednictvím s jinými osobami v rozsahu běžné slovní zásoby odpovídající věku a sociálnímu postavení,
2. chápat obsah přijímaných a sdělovaných zpráv,
3. vytvářet rukou psanou krátkou zprávu,
4. porozumět všeobecně používaným základním obrazovým symbolům a zvukovým signálům,
5. používat běžné komunikační prostředky.
d) Stravování
Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna
1. vybrat si ke konzumaci hotový nápoj a potraviny,
2. nalít nápoj,
3. rozdělit stravu na menší kousky a naservírovat ji,
4. najíst se a napít,
5. dodržovat stanovený dietní režim,
6. konzumovat stravu v obvyklém denním režimu,
7. přemístit nápoj a stravu na místo konzumace.
e) Oblékání a obouvání
Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna
1. vybrat si oblečení a obutí přiměřené okolnostem,
2. rozeznat rub a líc oblečení a správně je vrstvit,
3. oblékat se a obouvat se,
4. svlékat se a zouvat se,
5. manipulovat s oblečením v souvislosti s denním režimem.
f) Tělesná hygiena
Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna
1. použít hygienické zařízení,
2. dodržovat tělesnou hygienu, mýt si a osušovat si jednotlivé části těla,
3. provádět celkovou hygienu,
4. česat se, provádět ústní hygienu, holit se.
g) Výkon fyziologické potřeby
Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna
1. včas používat WC,
2. zaujmout vhodnou polohu,
3. vyprázdnit se,
4. provést očistu,
5. používat hygienické pomůcky.
h) Péče o zdraví
Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna
1. dodržovat stanovený léčebný režim,
2. provádět stanovené preventivní, léčebné a léčebně rehabilitační a ošetřovatelské postupy a opatření a používat k tomu potřebné léky nebo pomůcky,
3. rozpoznat zdravotní problém a v případě potřeby vyhledat nebo přivolat pomoc.
i) Osobní aktivity
Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna
1. navazovat kontakty a vztahy s jinými osobami,
2. plánovat a uspořádat osobní aktivity,
3. styku se společenským prostředím,
4. stanovit si a dodržet denní program,
5. vykonávat aktivity obvyklé věku a prostředí, například vzdělávání, zaměstnání, volnočasové aktivity, vyřizovat své záležitosti.
j) Péče o domácnost
Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna
1. nakládat s penězi v rámci osobních příjmů a domácnosti,
2. manipulovat s předměty denní potřeby,
3. obstarat si běžný nákup,
4. ovládat běžné domácí spotřebiče,
5. uvařit si jednoduché teplé jídlo a nápoj,
6. vykonávat běžné domácí práce, nakládat s prádlem, mýt nádobí,
7. obsluhovat topení,
8. udržovat pořádek." (konec citace přílohy č. 1 vyhlášky)

 

​Smlouva s poskytovatele sociálních služeb (organizací, která zajišťuje osobní asistenci) pak samozřejmě má obsahovat KOMU, CO, KDY, ZA KOLIK bude ​poskytováno, tedy i objednané služby a cenu za ně.

K dotazu ​"U každé soc. služby může být maximální výše úhrady jiná. ???​"​ - cenová maxima jednotlivých sociálních služeb jsou také uvedena ve vyhlášce č. 505/2006 Sb.
Pro ukázku vyjímám příklady:

​- Maximální výše úhrady za poskytování osobní asistence činí 130 Kč za hodinu ...
- Maximální výše úhrady za poskytování pečovatelské služby činí...130 Kč za hodinu (za vymezené úkony péče o osobu), 170 Kč denně za poskytnutí celodenní stravy v rozsahu minimálně 3 hlavních jídel, 75 Kč za oběd, 30 Kč (za dovoz/donášku jídla), 115 Kč (velký nákup), 70 Kč za kilogram prádla
​ (praní, žehlení)...
- Maximální výše úhrady za poskytování průvodcovských a předčitatelských služeb činí 130 Kč za hodinu​...
- Maximální výše úhrady za poskytování sociálních služeb v týdenních stacionářích činí 210 Kč denně (ubytování, úklid, praní), 170 Kč denně za celodenní stravu, 75 Kč za oběd,​...
​- Maximální výše úhrady za poskytování sociálních služeb v domovech pro osoby se zdravotním postižením činí 210 Kč denně
​ (ubytování, úklid, praní), ​170 Kč denně za celodenní stravu, 75 Kč za oběd,​...
 

 

​Na údržbu auta žádný příspěvek není.

 

 

 

22.06.2017 | 10:50:25
Hana Sixtová
Příspěvek na péči - jak z názvu vyplývá - je na zajištění péče. Žadatel je posuzován podle přílohy č. 1 vyhlášky č. 505/2006 Sb. (Vymezení schopností zvládat základní životní potřeby). Tato příloha podrobně rozepisuje oblast deseti základních životních potřeb, ve kterých žadatel potřebuje pomoc druhé osoby (mobilita, orientace, komunikace, stravování, oblékání a obouvání, tělesná hygiena, výkon fyziologické potřeby, péče o zdraví, osobní aktivity, péče o domácnost), na jejichž částečnou úhradu je příspěvek na péči určen. 
Šikovný člověk bez zdravotního postižení si může opravit auto sám, člověk na vozíku to možná nezvládne - ale na úhradu opravy auta příspěvek na péči určený není. Tak jako by si například žena na vozíku neměla z tohoto příspěvku kupovat oblečení jen proto, že si ho z důvodu zdravotního postižení nemůže ušít sama. Je to příspěvek na péči - o sebe a domácnost.
Vyhláška č. 505/2006 Sb. také určuje maximální výše úhrady u jednotlivých sociálních služeb. Například osobní asistence má vyhláškou stanovený maximální limit ceny "130 Kč za hodinu, podle skutečně spotřebovaného času nezbytného k zajištění úkonů; pokud poskytování služby, včetně času nezbytného k zajištění úkonů, netrvá celou hodinu, výše úhrady se poměrně krátí." U každé sociální služby může být maximální výše úhrady jiná, s ohledem např. na poskytování stravy, praní prádla, pobytové služby. Jednotliví poskytovatelé sociálních služeb jistě uvádějí ceník za služby na svých webových stránkách.
Jednotlivé poskytovatele sociálních služeb hledejme ve veřejně dostupném centrálním Registru poskytovatelů sociálních služeb. Zde můžeme jednotlivé kontakty hledat/filtrovat podle různých kategorií (např. cílová skupina, věk klienta, lokalita). Poskytovatelé jsou registrováni u Krajských úřadů, které často kontakty poskytovatelů uvádějí na webu či vydávají tištěné adresáře sociálních služeb. 

 

15.06.2017 | 13:24:48
Hana Sixtová

Mnohokrát z úst zástupců MPSV ČR zaznělo, že Příspěvek na péči je pouze "příspěvek" - tedy že stát ZČÁSTI PŘISPÍVÁ potřebným občanům na potřebnou asistenci a péči.

 

Je tak pochopitelné, že část asistence, kterou člověk s postižením potřebuje, si musí hradit/dofinancovat z vlastních zdrojů. Stát zavedeným systémem vidí, že konkrétní člověk s handicapem má přiznaný nějaký stupeň potřeby péče (tedy stanovenou konkrétní výši příspěvku na péči) a sám si vybral, kdo mu potřebnou péči zajistí (formulář ÚP, ohlašovací povinnost) s tím, že jednotlivé poskytovatele (osoba blízká, asistent sociální péče či oficiální poskytovatel sociálních služeb) lze kombinovat . Řekněme, že pan XY má přiznaný III. stupeň příspěvku, pobírá proto 8.800 Kč, což mu pokryje cca 2 hodiny asistence denně. Sám si volí, kdo mu jakou měrou asistenci poskytuje - manželka jako osoba blízká, kamarád jako asistent sociální péče a firma ZZ jako registrovaný poskytovatel sociálních služeb. A pokud pan XY potřebuje pomoc víc než z příspěvku na péči hrazené (v našem příkladě 2) hodiny péče, platí si koho chce z vlastních zdrojů. S poskytovatelem sociálních služeb je třeba mít sepsanou smlouvu; obecně pro případ kontroly je vhodné vést evidenci výplaty příspěvku (komu, kolik, ev. za jakou péči). 

 

 

Tedy, pokud se vozíčkář vydá sám do klubu či muzea a něco se mu stane, stát maximálně prostřednictvím ÚP provede kontrolu využívání příspěvku na péči. Pokud tento vozíčkář prokáže, že příspěvek řádně využívá a během "státem nehrazeného času" dle vlastního uvážení se pohybuje sám či s asistenty podle vlastní volby, má případná rizika na vlastní nebezpečí. Příspěvek na péči rozhodně neznamená, že pokud vyčerpám s ohlášeným asistentem státem hrazené hodiny, tak po zbytek dne musím sedět doma...  

12.06.2017 | 15:20:50
BOrej

Nemám zkušenost jak je to s asistenty, které má klient trvale. Domnívám se však, že zákonu do toho nic není, neboť jsou místa, kdy třeba asistentka žena nezvládne některé činnosti a když třeba při návštěvě ,kde je složitý a svažitý terén pomůže např. s asistencí bratr, nebo otec ,kamarád zákon tohle pitvat nemá.

V příspěvku na péči má někdo uvedeno, že mu pomáhá manžel/ka, ale snad nevadí, když na výstavu, kde je třeba bezbar.vchod i prostředí dojede sám a může se tam klient pohybovat, nemusí snad míti s sebou člověka uvedeného v záznamech o příspěvěk na péči. To pak opravdu byly lepší ty ústavy a nikam nikdo nejezdil.

09.06.2017 | 15:01:25
Hana Sixtová
Reaguji na vznesenou otázku: "Ahoj Hanko,můžeš mi prosím tě napsat, proč se mě tedy úředníci ÚP výhružně ptají, když mě náhodou tlačí někdo jiný než os. asistent, proč mě netlačí on když je za to státem placen?".

 

Zákon o sociálních službách (108/2006 Sb.) v § 7, odstavci 2 mimo jiné uvádí: "Nárok na příspěvek má osoba..., která z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje pomoc...., pokud jí tuto pomoc poskytuje osoba blízká nebo asistent sociální péče ... nebo poskytovatel sociálních služeb...".

 

Současně tento zákon v § 29 uvádí: "Krajská pobočka Úřadu práce kontroluje, zda a)...,  b) pomoc je poskytována osobou blízkou nebo asistentem sociální péče ... nebo poskytovatelem sociálních služeb ..., c) pomoc je poskytována osobně tím, kdo byl uveden v žádosti o příspěvek ..."

 

Plné znění zákona o sociálních službách najdete zde.

 

Považuji za užitečné zkušenosti všech držitelů ZTP/P s poskytováním slev. Tedy i názor RiderX přijímám. Děkuji.

08.06.2017 | 10:56:39
RiderX

Achjo, končím s Vámi diskuzi, jelikož to bude jen o flamu, nevystupuji zde jako anonym, o tom kolik mám, či nemám peněz se zde nezmiňuji a jelikož jsem mezi vozeny, kteří označení krypl berou jako černý humor, dovolil jsem si toto označení radši, než označení chudáka, za které mám chuť vždy vraždít. Omlouvám se, že jsem napsal svůj názor.

01.06.2017 | 15:05:46
RiderX

Zkrátka můj názor je takový, že pokud je někde vstupné, ve většině případů je pro kryply, resp. asistenta snížené. Pokud není, měosobně to nedělá problém. Zvláště u akcí, které nepořádá stát, ale podnikatel, za účelem zisku, je opravdu na něm zda a jakou slevu komu poskytne. Toť zkrátka můj názor, HOWK

01.06.2017 | 12:09:53
RiderX

Jiří, za  prvé je to diskuze, za druhé se Hanka ptala.

31.05.2017 | 18:57:18
RiderX

Pokud jde o mne, slevy ZTP/P a asistent jsou téměř všude. Pokud někde slevy není, nehraje to pro mě roli.

06.10.2015 | 12:02:16
Vozejkov

Zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, v § 36 uvádí přehled výhod držitelům průkazů osoby se zdravotním postižením (TP, ZTP, ZTP/P), garantovaných zákonem.

Zákon č. 329/2011 Sb., § 36

 

​V odstavci 4 uvádí: ​ 

"Osobě, která je držitelem průkazu ZTP nebo průkazu ZTP/P, a průvodci držitele průkazu ZTP/P, může být poskytnuta sleva ze vstupného na divadelní a filmová představení, koncerty a jiné kulturní a sportovní akce."

 

Jiří Salmon píše, že Aquacentrum Barrandov má běžné vstupné za 99 Kč. Vozíčkář a doprovod platili 69 Kč/osobu. Z pohledu aquaparku byla poskytnuta sleva jak držiteli ZTP/P, tak doprovodu.

 

​Domnívám se, že názor: "pokud má vozíčkář přiděleného osobního asistenta, placeného státem, který ze zákona nesmí osobu které byl přidělen opustit" nemá oporu v zákoně.

Otázka čtenářům - jaká je vaše zkušenost s poskytováním slev?​

 

Hana Sixtová

pracovnice v sociálních službách

05.10.2015 | 22:07:22
RiderX

mno nevím, pokud vím, sleva pro asistenta vždy záleží na firmě, není nároková...

04.10.2015 | 09:14:04
BOrej

Asi záleží také na vnitřních předpisech té které firmy, zoo, akvaparku a pod. Byl jsem letos v ZOO Tábor a zde mi řekli u vstupu, že mi dávají cenu nižší,právě proto, aby mi mohli pomoci asistenti, v mém případě žena a dcera. Terén je tam tak náročný, že i paraplegik má co dělat.

 

Domnívám se, že v akvaparku je asistent nutný ještě víc, protože bohužel akvaparky v ČR se staví ve velkém, ale málokde je přístupný bazén a pod.Jsem velmi zvědav jak dopadnete a co vám řeknou.

29.09.2015 | 11:23:03
<< >>
Pouze registrovaní uživatelé mohou přidávat zprávy.