Životní jubileum českého paraplegiologa prof. MUDr. Vladimíra Beneše, DrSc.
Prof. MUDr. Vladimír Beneš, DrSc., starší, se narodil 27. 1. 1921 v Plzni, žije v Praze. Vystudoval medicínu. Jeho životním oborem je neurochirurgie, které se věnoval zejména v Ústřední vojenské nemocnici v Praze – Střešovicích, kde pracoval v letech 1949 - 1978. V období 1978 – 1992 pracoval ve FN Motol, kde založil samostatné oddělení dětské neurochirurgie. V historii pořádal Evropský neurochirurgický kongres (1971, Praha) a Světový sjezd dětské neurochirurgie (1992, Praha). Na našem území patří mezi zakladatele oboru neurochirurgie.
Během své profesní dráhy se kromě operací mozku úzce zajímal také o problematiku poranění míchy. Již od 50. let 20. století prosazoval komplexní multidisciplinární péči o spinální pacienty jako základní prevenci druhotných zdravotních komplikací. Jeho přístup byl v tehdejší době mimořádný. Dnes běžně aplikované zásady péče (jako např. pravidelným polohováním předcházet vzniku dekubitů či pravidelným cévkováním předcházet infekcím močových cest) byly v dané době převratné, neboť se tak výrazně snižovala tehdy vysoká úmrtnost pacientů s míšním poškozením. V roce 1961 vydal odbornou publikaci "Poranění míchy", která byla přeložena do řady světových jazyků. S mnoha pacienty udržoval nejen profesní, ale i přátelské vztahy, podporoval integraci vozíčkářů. Ve své knize Mozek nad mozkem (Grada, 2016) uvedl: "Žil jsem s nemocnými jako s přáteli, učil je bránit se proleženinám a močovým infekcím."
Prof. Beneš byl na českém území první, kdo se komplexně zabýval léčbou pacientů s poraněním míchy a hledal cesty, jak snížit enormní úmrtnost. V 50. letech zjistil a posléze prosazoval a propagoval, že pouze týmová práce odborníků může předcházet smrtelným komplikacím. Ve své publikaci Mozek nad mozkem (Grada, 2016) svůj přístup shrnul: „Pak shodou okolností přišla další poranění se známkami úplného přerušení míchy. I u nich vznikly proleženiny na obvyklých místech, ale ty se nehojily přes všechnu naši péči. ... Neumírali na zranění, ale na následné komplikace: na proleženiny a močové infekce. Mortalita poranění míchy se podle některých odhadovala na 80%. Kdyby nebylo proleženin a močových infekcí, zranění neměli proč umírat."... "Objednal jsem jemná prostěradla s chloupkem, sestry nesměly na podložce nechat varhánky...Vyrobil jsem vždy pro každého zraněného oboustranné, vypodložené, sádrové lůžko a v něm nemocného po jedné až dvou hodinách otáčel. Potvrdilo se, že nejdůležitější je pravidelná změna polohy. Léčení močových infekcí bylo neúčinné, nejlepší bylo pravidelné, sterilní cévkování. Dnes, kdy svoje "objevy" popisuji, stydím se a považuji je za směšné. Jsou přeci tak samozřejmé, znají je všichni lékaři, ale i sami pacienti. Jenže před šedesáti léty to byla u nás revoluce!"
Až v roce 1992 bylo v ČR otevřeno první specializované pracoviště pro léčbu pacientů s poraněním míchy – spinální jednotka. V dnešní době máme zavedený tzv. spinální program – systém pracovišť čtyř spinálních jednotek a navazujících tří spinálních rehabilitačních jednotek v rehabilitačních ústavech. Pacienti s poraněním míchy mají v neziskovém sektoru své organizace, které jim i jejich rodinám poskytují navazující podporu a služby (Česká asociace paraplegiků - CZEPA, Centrum Paraple, ParaCENTRUM Fenix).
Prof. Beneš patří nejen mezi průkopníky neurochirurgie, ale je i „otcem paraplegiků“ v ČR. Vážíme si jeho celoživotního profesního i lidského přínosu. Gratulujeme a k jeho narozeninám přejeme vše nejlepší!
Asociace CZEPA
Zdroje: text: Hana Sixtová, foto: https://www.pametnaroda.cz
