1Obracím se na Vás se záležitostí ohledně vypořádání - jednorázového odškodnění. Jsem 25 let na vozíku po autonehodě, kterou jsem nezpůsobila. V rámci plnění měsíčně pobírám rentu - náhradu za ztrátu na výdělku. Také na pojišťovně uplatňuji doplácení za služby osobní asistence, protože moje měsíční platby registrovanému poskytovateli soc.služeb převyšují výši příspěvku, který pobírám (IV.stupeň). Jsem nesamostatná a žiji sama, proto jsou platby za asistenci vysoké. Teď mi pojišťovna nabízí jednorázové vypořádání.
Odkazují se na „nové možnosti způsobu odškodnění“ v souvislosti s novelou občanského zákoníku, zmiňují §445 - 449.
Mám k tomu několik dotazů a moc Vás prosím o odpovědi.
• Chápu, že rentu (§447) vypočítají (včetně určité předpokládané inflace) do doby odchodu do starobního důchodu. Ale předpokládané výdaje na asistenci („výpomoc v domácnosti“ - neuvádějí paragraf) a nárok na náhradu nákladů spojených s léčením (§449) se počítá do jakého věku? Do průměrného věku dožití/střední délky života? Nebo se počítá u postižených s kratším dožitím?
• Ve smlouvě předložené k podpisu také konstatují daňovou povinnost s odkazem na §10 odst.1 písmeno k) zákona č. 586/1992 Uvádějí, že úhrada nároků dle § 445-448 OZ podléhá dani z příjmů. Takže náhrada dle §449 (náhradu nákladů spojených s léčením) se nedaní? A co doplácení na asistenci („výpomoc v domácnosti“), kde paragraf vůbec neuvádějí? U obojího peníze vlastně přesunu dále, nepoužiji je na ošacení, ani jídlo či nájem apod. Měsíční platby za asistenci se běžně dostávají i přes 20.000 Kč a to mi navíc poskytovatel dává slevu 25%. Až na to ale nebude mít prostředky, budou platby mnohem vyšší. Část prostředků, určených specificky na zajištění péče o vlastní osobu a léčení bych vlastně k tomuto nepoužila, poslala bych je státu a pak by mi chyběly. To by jistě nebylo v pořádku. Danění renty je samozřejmě věc jiná. Chápu tedy správně, že zdanit bych měla jen rentu/náhradu za ztrátu na výdělku?
• Pokud toto plnění odmítnu, mám ze zákona právo o tuto možnost kdykoliv znovu požádat?
Vím, že je to hodně dotazů, ale možná odpovědi budou krátké a jednoduché.
Děkuji Vám mnohokrát.
Diskuse
Dobrý den,
k zaslanému dotazu ohledně jednorázového vypořádání budoucích nároků /ztráta na výdělku při invaliditě, náklady spojené s léčením, výpomoc v domácnosti/ předně uvádím, že poškozený ani pojišťovna nemají žádnou povinnost dohodu o „kapitalizaci“ budoucích nároků uzavřít. Je tedy na pojišťovně, zda konkrétního poškozeného s nabídkou osloví, a dále je pak čistě na vůli poškozeného, zda takovou nabídku chce přijmout a dohodu uzavřít. Pokud se poškozený rozhodne návrh pojišťovny nepřijmout, pojišťovna nadále vyplácí pravidelně měsíčně náhradu za ztrátu na výdělku /rentu/ a hradí poškozeným uplatňované a prokázané náklady léčení.
Pokud jde o kapitalizovanou náhradu za ztrátu na výdělku při invaliditě, tuto nabídku činí pojišťovna na základě svého pojistně matematického výpočtu, který poškozenému nezpřístupňuje, nicméně tato náhrada se zpravidla vypočítává do 65 let věku poškozeného, její výše se stanovuje v hrubém s tím, že pojišťovna sama odvádí příslušnému finančnímu úřadu daň z příjmu ve výši 15, takže poškozenému se dostává plnění již v čistém.
Pokud jde o kapitalizovanou hodnotu výpomoci v domácnosti, i v tomto případě se výše nabídky pojišťovny odvíjí od pojistně matematického výpočtu, přičemž na rozdíl od náhrady za ztrátu na výdělku nelze s jistotou říci, s jakým věkem dožití poškozeného je v konkrétním případě počítáno. Pokud máte pochybnosti o výši nabídnuté částky, doporučuji obrátit se na příslušnou pojišťovnu se žádostí o poskytnutí bližších informací ke způsobu výpočtu. Obecně lze říci, že bývá uvažováno s průměrným věkem dožití podle pohlaví. Pokud jde o danění této části kapitalizované náhrady, tato danění nepodléhá. Obdobně je tomu i u kapitalizované náhrady ostatních nákladů spojených s léčením /léky, rehabilitace apod./, pokud je tato náhrada součástí dohody o kapitalizaci.
JUDr. Zuzana Špitálská, advokátka, Praha
