V Česku chybí propojenost mezi zdravotním a sociálním systémem, říká vedoucí odboru sociálních věcí Prahy 7

Na Praze 7 se úspěšně používá metoda case managementu v sociální práci již několik let. Case manager je sociální pracovník, který koordinuje a řídí více aktérů v sociální práci u vytipovaných klientů. „Zrovna dnes tady máme pracovní skupinu ke case managementu, na které se schází zástupci pečovatelského centra a klíčoví manažeři, tedy sociální pracovníci naší městské části,“ vysvětluje na úvod Miroslav Luczka, vedoucí odboru sociálních věcí Prahy 7. 

Na začátku procesu sociální pracovníci Prahy 7 vytipují klienty, kteří jsou pro case management vhodní. Jedná se o občany, kteří vyžadují intervenci několika institucí, například zdravotnických zařízení, pečovatelské služby nebo neziskových organizací. V průběhu mohou do spolupráce vstoupit i další aktéři. U klíčového pracovníka se schází veškeré informace a on je dále zpracovává v zájmu klienta. 

„Na schůzky, kde se sdílí informace, jsou často přizváni všichni aktéři, kteří splňují požadavek na práci s citlivými informacemi. Ne vždy však je to nutné, case manager má informace z několika zdrojů a koordinuje činnosti, aby nedošlo k dublování aktivit. Někdy se stává, že pokud s klientem pracuje více organizací a nejsou o těchto aktivitách vzájemně informované, mohou dělat neefektivně velmi podobné úkony,“ doplňuje Luczka. 

Case management není metodou pro všechny klienty, v mnoha případech úřad případ vyřeší požadavek rychle a bez této metody. Jednat se může například o seniora shánějícího domov s pečovatelskou službou nebo jiné pobytové zařízení. Klienti využívající case management mají většinou více zakázek sociální práce, může se jednat o zdravotní, finanční problémy a k tomu například ještě péči o děti. Klíčový pracovník je pro občana ten hlavní, na kterého se obrací a s kým také pravidelně komunikuje. 

„Cílových skupin je několik, velmi často se case management aplikuje u seniorů, ale i u jiných cílových skupin. Např u seniorů se může pojit ztráta bydlení s poruchami kognitivních funkcí, zdravotními problémy… K tomu se přidává často i omezená finanční gramotnost, protože nemají kompetence hospodařit s penězi. Máme zde ale i zdravotně postižené. Teď třeba klienta, který je zdravotně postižený s více potřebami a dosáhl plnoletosti. Přešel k nám z OSPOD (Orgán sociálně-právní ochrany dětí) a my komunikujeme s pro něj vhodnými zařízeními. Vždy jednáme v zájmu klienta na základě zpracovaného individuálního plánu,“ vysvětluje Luczka. 

S většími problémy se sociální odbor od počátku case managementu nesetkal. Úřad Prahy 7 podporuje veškeré projektové aktivity v této oblasti. Samozřejmě museli řešit ochranu osobních údajů a způsobilost case managera, tedy někoho se vzděláním pro sociálního pracovníka podle příslušného zákona o sociálních službách. 

„Specifikum českého systému je, že zde nemáme legislativně ošetřenou propojenost mezi zdravotním a sociálním systémem, jak je tomu například v některých zemích západní Evropy. Zdravotnický pracovník nemůže sdělovat určité informace týkající se zdravotního stavu sociálnímu pracovníkovi obce. Ale i přes to probíhá komunikace mezi našimi sociálními pracovníky a těmi nemocničními dobře. Z nemocnice například zavolají, že propouští klienta seniora. Sdělí nám, že potřebuje 2 měsíce pečovatelskou službu a další služby a my se o to postaráme,“ říká Luczka.  V rámci case managementu také klienti podepisují dokument, ve kterém souhlasí se sdílením informací mezi organizacemi – tedy aktéry této metody. 

Praha 7 každoročně pořádá setkání lékařů, zdravotnických pracovníků, neziskových organizací a sociálních pracovníků. V této oblasti totiž velice pomáhá znát se na osobní bázi a vědět, s kým probíhá komunikace. Kromě toho se v rámci case managementu konají i případová setkání a případové konference. 

Rozšiřovat a zlepšovat fungování case managementu se chystá Praha 7 i v budoucnosti. Vyvíjí mimo jiné softwarovou aplikaci, která pomůže v propojování jednotlivých složek a rychlejšímu vyhledávání kontaktů a informací. 

Anna Sochorová, Aliance pro individualizovanou podporu

Rozhovor vznikl v rámci projektu výzvy MZ ČR PVP 2023 č. 2023/CAU/PVP/042 Osvětová činnost pomocí série článků dobré praxe a dokumentárních videí