Dana Selnekovičová: Máme zakázané metení

V momentu, kdy chystáme rozhovor, tak se blíží konec roku. Jaký byl pro Vás rok 2022?

Letošní rok byl pro mě úplně pohádkový! V rodině i práci vše funguje bez problémů, navíc se mi konečně podařilo vyrazit na závody se svým koněm a nezůstalo jen u trénování na domácím kolbišti. Náš výsledek – 3. místo na MČR v paradrezuře považuji za úžasný, a to zejména z toho důvodu, že si koně připravuji úplně sama. A to jsem ještě ani netušila, že v listopadu na MS v curlingu vozíčkářů B se nám s týmem podaří celý šampionát vyhrát a suverénně postoupit na MS A.

Dana Selnekovičová v národním dresu právě v akci na MS B.

Česká veřejnost Vás zná ve spojení s koňmi či s Cestou za snem. Ale najednou zjišťuje i to, že hrajete curling – a jak! Jak se to seběhlo a jak dlouho se curlingu věnujete?

Curling jsem sledovala v televizi a moc se mi líbil. Vůbec jsem netušila, že je možné ho hrát i tady u nás. Potom jsem jednou viděla inzerát, že hledají nové hráče, tak jsem se přihlásila a už nemohla přestat. Bylo to v roce 2014, curlingu se tedy věnuji již 8 let.

Jaká specifika má curling na vozíku oproti standardnímu? Je v něm něco jinak, např. v pravidlech?

Velikou výhodou tohoto sportu je možnost hrát i se „zdravými“ hráči. Máme stejná pravidla, jen my máme z praktických důvodů přímo zakázané metení. Většina veřejnosti ví o curlingu právě to, že tam běhají ti lidé s košťaty a metou, to je veliká výhoda, neboť metením – zahříváním ledu před kamenem – je možné upravit dráhu, po které kámen jede. My na vozíku mést nemůžeme, proto je pro nás obtížné docílit takové přesnosti v umístění kamenů do kruhů. To nám ale nebrání účastnit se tréninkových zápasů s klasickými týmy a v soutěži mužů se nám daří i některé týmy porážet.

Radost zlatého týmu.

Letos jste dosáhla velkého úspěchu. Jak se to seběhlo a jaké máte další plány, sny a vize s curlingem?

Hned úvodem musím říct, že to byl týmový úspěch. Reprezentaci tvoří dohromady nejlepší hráči z CS JÚ Praha a HSC Velké Meziříčí, což je výhodné s ohledem na počet aktivních hráčů, ale na druhé straně hrajeme proti sobě na klubové úrovni. Proto občas vzniká vzájemná rivalita. V letošním roce se nám podařilo dát tým dohromady zejména na mentální úrovni, na turnaj jsme jeli jako jedno tělo, jedna duše s cílem vzájemně se podpořit a dát přednost týmu před osobními ambicemi. To se nám po celou dobu dařilo a následně se dostavil i úžasný úspěch, což je vítězství na MS B v curlingu vozíčkářů. Je to skvělý pocit a ještě stále vzpomínáme na vyhlášení s naší hymnou. Součástí tohoto výsledku je i postup na mistrovství světa A v Kanadě, kam poletíme na konci února. Nyní jsme si dali do konce roku malý oddech a od začátku nového roku se začneme intenzivně připravovat na odlet, zejména s cílem udržet se ve skupině A a nasbírat první paralympijské body. Asi stejně jako pro každého sportovce je i naším snem jet na paralympiádu, zažít tento svátek sportu z pohledu aktivního účastníka a budeme o toto privilegium usilovat.

Dejme tomu, že jsem vozíčkář a lákal by mě curling. Co pro to mám udělat, abych se dostal k jeho provozování?

Každý zájemce o curling nám udělá velkou radost, stále se potýkáme s nedostatkem hráčů a nábor probíhá vlastně celoročně. Pokud máte zájem, tak nám hned napište na coordinator@curling.cz nebo můžete napsat i mně na Messenger a domluvíme se na možném prvním zkušebním tréninku. Tréninky probíhají v hale v Praze – Roztyly, u haly je možnost zaparkovat, zázemí haly je zcela bezbariérové.

Mám se bát nákladnosti curlingu, nebo to není tak žhavé (přesněji ledové)? 

Tréninky určitě jsou ledové (smích), neboť v hale jsou odhadem 4 stupně. Co se týká financí, tak máme velikou podporu od našich klubů – SC JÚ Praha, HSC Velké Meziříčí či SK Nové Město, které tréninky platí a na hráčích je tedy pouze doprava na trénink. Veškeré potřebné vybavení je buď součástí haly (kameny), nebo je možnost zapůjčit (odhazovací tyče – extendery). Tak se nebojte a přijďte si tyto šachy na ledě vyzkoušet!

Zasloužená oslava.

Jak bojujete se zimou na ledové ploše? Musí Vám být přece zima, nebo není?

Jak jsem zmínila výše, v hale jsou 4 stupně. Je tedy na místě teplé oblečení, na druhou stranu tady nefouká ani nesněží, což je velká výhoda oproti třeba lyžování. Většina hráčů má vyzkoušené vlastní varianty, někteří hrají v zimních kalhotách, někteří mají do pasu spacák a nahoře teplý svetr či bundu. Při tréninku je možnost jít se na chvíli ohřát, při zápase již tato možnost není, ale při zápase máme mnoho jiných starostí, že na chlad si ani nevzpomeneme. 

CZEPA se už dlouho snaží postupně měnit českou legislativu tak, aby měl vozíčkář co nejméně klacků před sebou. Napadá Vás něco, co by Vám usnadnilo život, co by stálo za hřích legislativně upravit?

Práce CZEPA si nesmírně vážím a dokázali již mnoho věcí posunout v náš prospěch. Já mám to štěstí, že jsem na 80 % soběstačná a nepotřebuji osobního asistenta, ale toto je v současné době velké téma, které nyní CZEPA také řeší a které je pro mnoho lidí po úraze či nemoci zásadní. Celková situace má stále zlepšující se tendenci a za to jsem moc ráda.

A na závěr – jaké jsou Vaše plány a vize pro rok 2023?  

Pro rok 2023 si přeji hlavně konec války, která se nás všech velmi dotýká a aby sport zůstal tím místem, kde si můžeme poměřit své síly. Můj osobní sen pro příští rok je nejdříve uspět s curlingem v Kanadě a zůstat v elitní skupině A, po návratu se již nyní těším na intenzivní jezdeckou přípravu na paradrezurní závody, kde, pokud to půjde, bych ráda vyjela i do zahraničí.

Dana Selnekovičová coby trenérka a jezdkyně koně Edy.