Přidej
příběh
Dlouhodobé vyčerpání může vést ke konfliktním situacím
22.12.2021 | Celá ČR | B. Braun Medical s.r.o.

Dlouhodobé vyčerpání může vést ke konfliktním situacím

Uplynulý „pandemický rok“ byl nesmírně náročný pro všechny. Čelili jsme strachu z neznámé nemoci, obavám o zdraví své i svých blízkých, ale i stresu spojenému s neobvyklými podmínkami v životě i v práci. A tato zkušenost se v řadě případů neobešla bez duševních následků. O vlivech pandemie na psychiku nejen pacientů, ale i zdravotníků jsme se bavili s klinickou psycholožkou PhDr. Marcelou Znojovou.

Mnoho lidí za poslední rok zaznamenalo zhoršení svého duševního stavu, pocity beznaděje a deprese. Nemalou měrou se na tom podílí dlouhodobé trvání krize, krátkodobou zátěž totiž podle doktorky Znojové snášíme snadněji. „Čelili jsme neočekávané události. Ta přinesla velké množství nejistoty, a hlavně do té doby nepředstavitelné omezení života. Také nás připravila o iluzi, že máme své životy pod kontrolou. Začali jsme se taky více bát o sebe, o své blízké, ale vzhledem k celosvětovému dopadu pandemie i o osud planety,“ vysvětluje doktorka Znojová.

Je třeba být tolerantní

Chronicky nemocní pacienti patřící mezi koronavirem nejvíce ohrožené skupiny, které se nemohou v době krize vzdát nutných ošetření a zůstat v bezpečí domova, a nesmírně vytížení zdravotníci, kteří se snaží zajistit i za dob pandemie kvalitní péči. Dva tábory bojující na stejné straně pomyslné „protikoronavirové barikády“, mezi nimiž může z důvodu dlouhodobého vystavení stresu docházet ke konfliktům.

Například v dialyzačních střediscích se zdravotníci museli vyrovnávat nejenom s fyzickým vypětím, ale také se smutkem nad ztrátou pacientů, o něž na dialýzách roky pečovali a kteří onemocnění covid-19 podlehli. Na straně pacientů to pak byl smutek ze ztráty lidí, s nimiž se pravidelně na ambulancích setkávali a považovali je za přátele.

„Psychická vyčerpanost může být přetrvávajícím problémem a takové dlouhodobé vyčerpání může přinést nečekané reakce i nezvládnuté afekty od lítosti po zlost a může vést ke konfliktním situacím. Je proto dobré být k sobě tolerantní,“ upozorňuje doktorka Znojová.

Léto může pomoci

Doktorka Znojová věří, že určitou úlevu pro psychiku může přinést i období dovolených, které je samo o sobě optimističtější. Díky vyhlídce na opětovné možnosti setkávání, a dokonce i možnost vyjet do zahraničí, byť s platným testem, máme do budoucna pozitivní vyhlídky.

„Ačkoliv jsou lidé s plánováním po předešlých měsících stále velmi obezřetní, už si dovolují těšit se na světlejší zítřky,“ říká doktorka Znojová a dodává, že pomoci může i drobná změna pohledu: „Olomoucký arcibiskup Jan Graubner nedávno v Českém rozhlase uvedl, že k harmonii ve společnosti vedou tři kroky – nehledět moc na sebe, dívat se více kolem sebe a pokusit se vnímat svět očima těch druhých. Tím by se mohli inspirovat nemocní i zdraví.“

PhDr. MARCELA ZNOJOVÁ
Absolventka psychologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Pracovala v Revmatologickém ústavu v Praze, od roku 1993 působí na Interním oddělení Strahov Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, mezi lety 2004–2017 také ve Fresenius Medical Care. Jako klinická psycholožka se zabývá problematikou somaticky nemocných a psychologickými aspekty dialýzy. V minulosti se zapojila například i do projektu Spolu až do konce, který usiloval o zavedení paliativní péče do českých nemocnic. Ráda chodí na procházky do přírody, čte beletrii, sleduje severské krimi seriály a hraje deskové a společenské hry s manželem.

Přidej komentář
skoda_handy_banner_550_160_2.jpg
libella_bannery_550x160_220214_2.png