Dominika Hladká: Snažím se být užitečná

V pořadu České televize Klíč věnovanému CZEPA jste velmi výraznou postavou, nebál bych se dokonce říci ani tváří celého pořadu. V kontextu Vašeho vzdělání i pracovní zkušenosti visual merchandiserky mi připadá velice logické. Ale co Vy, jak jste se cítila v Klíči?

Děkuji za uznání, ale nemyslím si, že by tomu tak bylo. Jen se snažím být v rámci svých možností užitečná a mám štěstí, že mohu dělat práci, která mě baví a dává mi smysl. V pořadu Klíč, tedy při natáčení, jsem se cítila překvapivě dobře. Určitě především díky týmu, který pořad natáčí, protože jejich přístup byl velmi citlivý a neinvazivní.

Květiny. (Jejich příběh si prý máme domyslet.) 

Ale měli bychom se asi vrátit na začátek Vašeho příběhu. Vy jste měla výborně našlápnuto a Váš zdravotní stav dlouho nenasvědčoval výraznějším obtížím. Popíšete prosím našim čtenářům, co jste studovala a jak jste pracovně začínala?

Studovala jsem na Technické univerzitě v Liberci oděvní a textilní design, dále potom v navazujícím studiu na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě stejný obor. Opět jsem měla pracovní štěstí, protože jsem celkem brzy po ukončení studia získala práci jako visual merchandiser pro jednu oděvní značku. V této firmě, která se rychle rozrůstala, jsem zůstala 6 let. Pak jsem si dala na chvíli pauzu a cca půl roku jsem pracovala ve Švýcarsku na horách. Po návratu se naskytla příležitost pracovat jako specialista made to measure pro další oděvní značku. Byla to pro mě opět výzva a možnost naučit se něco nového.

Dominika Hladká je bez nadsázky jednou z tváří Hvězdného bazaru.

Jenže pak se to, jestli jsem to dobře pochopil, všechno poněkud zvrtlo…

Přesně tak, pak se to zvrtlo… V létě roku 2018 mi jako stabilizovanému pacientovi (s roztroušenou sklerózou, pozn. red.) změnili léčbu a reakce na změnu léčby byla ataka a následné kompletní ochrnutí. Tři měsíce jsem nepohyblivá ležela na neurologickém oddělení JIP VFN, kde se můj stav zlepšil natolik, že jsem mohla být převezena na Spinální jednotku do Motola. Tam jsem mohla začít s intenzivnější rehabilitací a po dalším zlepšení mohla pokračovat do Rehabilitačního ústavu Kladruby. V Kladrubech jsem strávila skoro půlrok, a pak ještě dva měsíce v Jánských lázních. Zpět do „normálního života“ jsem se vrátila v září 2019 a díky CZEPA jsem získala bezbariérové startovací bydlení. 

Coffeebreak v Hvězdném bazaru.

Nicméně, nyní se kromě jiného podílíte na chodu Hvězdného bazaru. Proč by měli kolemjdoucí zajít do Hvězdného bazaru? Co zde najdou? A najdou zde Vás?

Protože Hvězdný bazar je jedinečný! (mrknutí) Je to charitativní second-hand, kde oblečení získáváme darem od lidí a snažíme se, aby obchod nepůsobil klasickým „sekáčovým“ dojmem. V bazaru prodáváme také lokální produkty a vlastní merch, velmi oblíbená jsou například trika se známými motivy.

Ale Hvězdný bazar je také o lidech, kteří tam pracují, ti všichni tomu dávají právě tu jedinečnost, třeba v komunikaci se zákazníkem. Já jsem jen článek, který se stará o výběr oblečení a jeho prezentaci. A najdete mě v karlínském bazaru.

Dominika s parťáky v Hvězdném bazaru.

Bavili jsme se před pár dny o tom, jak je těžké překonávat pocity lenosti či zdánlivé pohodlnosti. Co byste dělala, kdyby tyto pocity nebyly a Vy měla energii 24 hodin denně 7 dní v týdnu? 

Někdy jsem opravdu velmi líná… Asi bych se snažila dále na sobě pracovat, učit se něco nového, více cvičit. 

Únava ale na Dominiku Hladkou často doléhá po mimořádných výkonech.

A co když ta lenost souvisí s tou nemocí? Podle mě jste na sebe příliš přísná…

To asi nemůžu sama objektivně posoudit, ale s nemocí spíše souvisí únava a často i demotivace.

Dominika (uprostřed) s kamarádkami ve Francii.

Co Vaše výtvarné sklony a zájmy – jsou realizovány? A jsou realizovatelné? A jsou vůbec?

Bohužel nejsou. A jestli, tak opravdu minimálně. Mám pocit, že jsem ztratila veškerou kreativitu (občas se snažím něco ušít, ale je to pro mě teď nějak náročné). A nebo je to právě ta lenost a pohodlnost…

Nebylo by cestou spíše než samotné šití třeba navrhování? Že by někdo šil Vaše návrhy?

V současné době, kdy je trh přeplněn a naopak se více směřuje k udržitelnosti, mi to vlastně nedává moc smysl. Sny o vlastní značce se mi možná i ze zbabělosti postupem času tak nějak rozplynuly. Každopádně občas si nějakou „lehkou tvorbu“ střihnu.

Své vizuální know-how umí Dominika uplatnit nejen pro dobro Hvězdného bazaru, ale i pro vlastní outfity.

Pojďme se přízemně podívat na praktický život vozíčkáře. Co byste změnila, kdybyste na to měla páky, legislativně či společensky?

Protože jsem docela společenská a mám ráda kulturu, byla by to určitě lepší dostupnost, tedy bezbariérovost. Je vlastně stále velmi málo míst, kam se na vozíku dostanete. Kina, divadla, restaurace…a není to jen o absenci schodů, ale hlavně také o absenci sociálního zařízení. To se potom cítím naprosto bezmocně a nedůstojně.

Bohužel také omezená doprava, často nefunkční výtahy v metru a neochota zaměstnanců jakkoliv pomoci. Také omezené možnosti rehabilitace. Mám zkušenost, že kvůli mé diagnóze mě často rehabilitační zařízení odmítají. Paradoxně, lidé po úrazu mají v tomto směru mnohem více možností.

Ne, není to mořský koník ani kosatka, ale Dominika osobně!

Co Váš volný čas, sport a pohyb? Co Vás baví a s kým se při tom potkáváte?

Kromě potápění mě baví i tanec na vozíku a začala jsem se učit lukostřelbu. Doufám, že letos konečně vyzkouším i zimní sporty.

S týmem parťáků ze Sportovního klubu vozíčkářů Praha.

Zima je letos, alespoň pro mě, pocitově nějak dlouhá… Co pro Vás? Těšíte se na jaro či léto? A máte nějaký dobrý plán?

Nejen pro Vás, ale i pro mě je zima asi dlouhá každý rok. (úsměv) Na jaro i léto se těším moc, více světla a možnosti být venku. Na vozíku mi zima bohužel úplně neprospívá ani zdravotně. Přesto bych letos ráda vyzkoušela lyžování. A dobrý plán? Na jaře se chystám se na Srí Lanku a také bych letos ráda uskutečnila více potápění v moři.

Vyhlížení lepších zítřků...

Chcete něco vzkázat čtenářům Vozejkova?
Přeji všem čtenářům Vozejkova dobrý čaj a čerstvé bylinky.

Mezi bílými zdmi Hvězdného bazaru s osvěžujícím drinkem.

Foto: archiv Dominiky Hladké

Rozhovor vedl: Jan Spěváček