Přidej
příběh
emma.jpeg
17.9.2022 | redakce VOZEJKOV

Emma Robinson: Společnost je od slova společně…

Původním povoláním je Emma rehabilitační sestra, odkud si odnesla obrovskou víru v ideální pohybový vzorec a celoživotní lásku k józe, našla se ale v rádiu. Přesto, že milovanou práci opustila kvůli svému synovi, svůj život s Jakubem zpracovává jako profesionální reportér.

Píše na svůj web a stříhá videa z jejich společného života a výletů, které sdílí na svém YouTube kanále. Co je společným jmenovatelem těch videí? Prostá a nakažlivá radost ze života, kterou povýšila na smysl jejich společné existence. Třiadvacet let spolu, na jedné lodi. Každý den, ve dne, v noci. Pátek a Robinson. Emma a Kuba z Duba. A jejích neuvěřitelná dobrodružství od plotny…

Emmo, jste mediálně známá nejen skrze jógu a rozhlas, ale i přes svého syna Jakuba, který s vámi zažívá četná dobrodružství, jež by s jinou maminkou pravděpodobně nezažil. Máte ale prosím spolu i klidné dny, týdny, měsíce? A pokud ano, jak takový klid u vás vypadá?

Do povědomí jsme se spíše dostali díky dokumentu Olgy Špátové Emma a Kuba, který je k vidění na youtube kanálu Asistence, o.p.s. Dokument byl primárně natočen na podporu zavedení tzv.pátého stupně. Aby i klienti s těžkým kombinovaným postižením žili důstojně v domácí péči a jejich rodiče se vlivem okolností a let nestali novodobými nevolníky. V tom dokumentu je vše. Jak žijeme, jak odpočíváme. Jak je na tom Jakub. Neřekla bych to lépe ani jinak.

Zmiňovaný dokument od Asistence, o.p.s. s Emmou a Jakubem.

Zažili jste někdy spolu něco hraničního, kdy jste si říkala něco ve smyslu „Jaj, to už jsme asi přepálili…“?

Co to je hraniční ? Dvacet dnů pod stanem u moře? Folkové prázdniny? My jen normálně žijeme, jak je to jen možné. Nic výjimečného to není. Jsme vždy pečlivě připravení, máme zkušenosti, vím, co Jakub potřebuje. Máme skvělé doktory.

A když jsme unavení, nejedeme nikam.

Road movie v podání Emmy a Jakuba.

Máte spolu nějakou dosud nezrealizovanou výzvu, něco opravdu „top“?

Zoufale nám v Praze chybí příroda. Všechny volné louky za tu dobu, co tu žijeme, zastavěli.

Žijeme dvacet let na stavbě, kam se pohneme, je staveniště. Ta poslední nám pustila žilou. Žádný respekt k okolo bydlícím, žadné klidné svátky. Do toho covid. Sbíječka i v šest ráno, klidně do jedenácti do noci. Do toho problémy s infrastukturou. Teď nám tady v bezbariérových magistrátních bytech, které jsou staré necelých dvacet let, budou domy vrtat na cihlu a dělat novou izolaci. Nutně bychom tu sice potřebovali nový výtah (jsou tu tři vozíčkáři v baráku a je to poslední dobou věčně rozbité), ten se ale neplánuje…

Takže největší výzva? Cesta z města. Louka, les. Maringotka, třešně a večer táborák. Nazdar.

Jakub potřebuje ke svému životu vozík. CZEPA se kromě jiného snaží řešit legislativní zádrhele pro lidi na vozíku. Máte nějaký postřeh či podnět, co by CZEPA mohla dále řešit a případně pomoci usnadnit situaci i Vám s Jakubem?

Myslím, že není nic, co byste nevěděli. Důležité je, aby to věděli tam, kde o tom rozhodují. Jsme unavení. Opravdu unavení sháněním peněz na pomůcky, na  rehabilitace, na asistence..

Máte prosím nějaké poselství pro čtenáře Vozejkova?

Je tady teď taková výzva, jmenuje se DOSTUPNOST POMOCI, kde se spojila řada organizací, které se snaží kultivovat prostředí zdravotně znevýhodněných. Připomínkovat návrhy zákona o sociálních službách. Mrkněte na to a jestli můžete, přidejte se. Společnost je od slova společně …

A jenom společnými silami dáme dohromady nějakou rozumnou a velmi potřebnou změnu života v normálním prostředí, s rozumnou mírou pomoci, asistencí, terénními službami a pořádnými pomůckami.

Pokud jste dočetli až sem a pustíte si i toto video, odnesete si v sobě anděla...

Foto: archiv Emmy Robinson

Rozhovor vedl: Jan Spěváček

Přidej komentář
skoda_handy_banner_550_160_2.jpg
baner-skoda-neridit_550x160_4.png