Iva Hradilová: Nebojte se hledat nové cesty v intimním životě

Ivo, odkud pocházíte a kde se v životě nyní nacházíte?

Pocházím z Ústeckého kraje, z malého městečka Kryry. A i když už mnoho let žiji v Praze, mám Kryry (nejen) v občanském průkazu stále.

Sama máte zkušenost s handicapem. Jak je na tom Váš handicap nyní, cítíte se nějak limitována?  

Dřív bych na tuhle otázku určitě odpověděla obsáhleji. Ale dnes už mi, díky určitému vývoji, přijde můj handicap v kontextu toho, kdo jsem a co dělám, nevýznamný. 

Je pro Vás porozumění Vašim klientům, s ohledem na Vaši zkušenost, přirozenější? Nebo by se do téhož stupně porozumění mohl dostat i člověk bez něj?

Určitě to nějakým způsobem utvářelo a utváří mou osobnost. Na druhou část otázky nemohu kompetentně odpovědět, nemám to srovnání. Myslím si ale, že je to podobné, jako kdybych řešila dilema, jestli můžu být dobrým terapeutem pro člověka na vozíku, když na něm sama nejsem. Pokud bych k tomu měla přistupovat touto optikou, nemohla bych nikdy nikomu na vozíku pomoci. Jsem ale velmi vděčná za možnost spolupráce a podporu kolegů na vozíku – instruktorů nácviku soběstačnosti (Centrum Paraple) a peer mentorů (CZEPA).

A pokud mě měla tato otázka přimět k zamyšlení nad tím, jaké vlastnosti má mít terapeut k tomu, aby mohl oblast intimního života svých klientů/pacientů kvalitně řešit, pak odpovím takto: Je důležité mít zpracovanou svou vlastní sexualitu. Vědět, kdo jsem a kde jsou mé hranice, a zároveň s nimi umět pracovat. Aktivně naslouchat a být otevřený příběhům a potřebám svých klientů/pacientů. Nesoudit odlišnosti, ale přijímat je v souladu s osobností člověka, který s nimi za mnou přišel. Umět pracovat podpůrně a poradensky. Vytvořit prostředí bezpečné k otevírání těchto témat.

Mnoho z uvedeného se dá naučit praxí, ale jsou i oblasti, do kterých musí člověk dozrát.

Jste „garant oblasti sexuality“. Jak byste to řekla hezky česky, případně vyjádřila opisem, aby i laik mohl rozumět tomu, co pro Paraple děláte?

Mým hlavním úkolem je hlubší pronikání do oblasti intimního života lidí po poškození míchy. Hledám a ověřuji možnosti, které mohou být pro naše klienty přínosné a prospěšné. Někdy se stačí jen ujistit, že jsme na správné cestě, někdy to chce pátrat a zjišťovat a vnést do řešení nové poznatky. Je to o spolupráci se zahraničními subjekty, rešeršní práci, odborné diskusi s kolegy v České republice, ale především mimo ni. Hledám přístupy týkající se intimity a sexuality lidí s poškozením míchy a přenáším je k nám, do Centra Paraple, i do České republiky obecně. Dále se snažím zvyšovat povědomí o této oblasti také směrem „ven“, takže jezdím na různé konference, kongresy, přednáším a dělám rozhovory.

Oblast sexuality se dynamicky vyvíjí a neustále se v ní objevují nové možnosti. Věda a výzkum stále přináší nové otázky. Nové studie z oblasti stimulace míchy ukazují na pozitivní dopad na autonomní funkce, tím pádem i na ty sexuální, především u mužů. Dalším příkladem je oblast umělé inteligence či virtuální reality ve spojení s kompenzačními pomůckami. To je oblast posouvající se vpřed velmi rychle. Avšak je třeba mít na mysli tenkou hranici mezi pomocí a mocí těchto médií či pomůcek. Jistý návrat zpět a ukotvení vlastní touhy a prožitků může být cestou i cílem nejednoho muže či ženy po poškození míchy k prožívání své sexuality.

Jak jste se vlastně ocitla v Centru Paraple?

Kdysi jsem se od jedné přítelkyně dozvěděla o vypsaném výběrovém řízení. Tehdejší práce mě úplně nenaplňovala. Hledala jsem takovou, která mi bude dávat smysl, kde se budu cítit užitečná, a která mě odborně posune dál. To všechno Centrum Paraple perfektně splňovalo před skoro třinácti lety, kdy jsem nastoupila, a vrchovatě to splňuje stále. 

Co vše Vaše práce obnáší?

V obecné rovině jsem odpověděla před chvílí. Ale pokud mám být konkrétní, tak u nás v centru právě pracuji na vytvoření metodiky pro práci s tématem sexuality. Bude to jakýsi manuál pro všechny kolegy, jehož úkolem je jasně nastavit mantinely práce s tímto tématem, úlohu jednotlivých odborností, hranice i podporu pro kolegy tak, aby vše probíhalo pro obě strany procesu co nejkomfortněji, a s co největším užitkem pro klienta. Tento materiál rozvíjí již existující protokol sexuality a dohromady vytvoří základní pilíř práce s tímto tématem v Centru Paraple.

A zároveň začínám s přípravou pokračování knihy Ano, můžeme! Kámasútra pro vozíčkáře.

Jakým způsobem vyhledáváte klienty? Nebo oni mohou vyhledat i přímo Vás?

V tuto chvíli jsem na rodičovské dovolené, tudíž nepůsobím v přímé službě a s klienty nepracuji. Jsem však k dispozici kolegům v případě potřeby konzilií a pak již zmíněnou přípravou podpůrných mechanismů.

Pokud jde o Centrum Paraple, tak tam přicházejí lidé s různými cíli a potřebami. Řešení intimního života však bývá jen zřídka tím hlavním důvodem. Ale nabídku možnosti konzultovat a řešit tuto oblast dostávají všichni klienti. V centru máme informační seminář zaměřený na základní informace o specificích sexuality lidí s poškozenou míchou. Bývá na něm poměrně hojná účast, a po jeho absolvování se na nás klienti velmi často obrací s již konkrétními prosbami o podporu či pomoc s hledáním řešení.

Stěžejním pracovníkem je v této oblasti kolegyně ergoterapeutka Šárka Jelínková, která zároveň působí jako konzultantka v oblasti intimního života, ale oporou jsou klientům i instruktoři nácviku soběstačnosti.

Je možné se ve Vaší oblasti i nadále vzdělávat?  

Nejen možné, ale zcela nezbytné, právě vzhledem k dynamice vývoje této oblasti. Ale zároveň je to finančně i časově náročné.

V oblasti spinální problematiky hledám informace v zahraničí. Od roku 2022 jsem v kontaktu se specialisty z Kanady, několik let předtím jsem měla možnost propojit se s kolegy z USA a Velké Británie. Hodně tedy čerpám z jejich zkušeností. Jsem velmi ráda, že mohu konstatovat, že se Česká republika může s těmito zeměmi v oblasti řešení sexuality směle porovnávat.

Všichni odborníci z rozvinutějších zemí řeší obdobné problémy. Co vnímám jako náš jediný, ale zároveň velmi podstatný společný neduh, je absence jakéhosi profesionálního průvodce oblastí, který bude v konkrétní zemi oporou profesionálům napříč obory. Tím by se srovnala kvalita podpory, kterou by měl člověk s poškozením míchy v oblasti sexuality dostat. 

Co se Vám v poslední době povedlo?

Mám velkou radost z webinářů, kterých jsem byla na konci loňského roku součástí. První jsem dělala s kolegyní Nicou Pietersen z Jihoafrické republiky, zaštítila ho Mezinárodní společnost pro míšní lézi, a byl určen profesionálům z celého světa. Přihlášených bylo téměř čtyři sta účastníků ze čtyřiceti šesti zemí. Téma, které jsme s kolegyní přednášely, bylo zaměřené na sexualitu lidí po poškození míchy a možnosti podpory ergoterapeutů. Pro zájemce je tento webinář zdarma k dispozici níže:

Druhým úspěchem pro mě byl webinář zaměřený čistě na intimní témata žen na vozíku, který jsem dostala možnost vytvořit se Zdenou Faltýnkovou z CZEPA. To byla moc hezká spolupráce.

Máte nějaké vize do budoucna, chcete se ještě někam rozvinout či posunout?

Vizí a nápadů mám mnoho, ale zároveň hrozně málo času na jejich realizaci. V letošním roce chci dokončit onu metodickou oporu pro lidi pracující v oblasti sexuální rehabilitace v Centru Paraple. Byla bych šťastná, kdyby se povedlo nastartovat odborné skupiny pod Českou společností pro míšní léze, kam spadá i naše skupina Intimní život. Ráda bych se podílela na vzniku úspěšného pokračování knihy Ano, můžeme! Kámasútra pro vozíčkáře. A z publikační činnosti bych ještě chtěla rozvinout projekt Žena intimně, který si zaslouží ucelit a doplnit o pohledy dalších odborníků. Jeden z mých dlouhodobějších plánů je i vytvoření, spolu s dalšími kolegy, akreditovaného vzdělávání terapeutů v oblasti sexuální rehabilitace lidí s poškozením míchy. Ráda bych také udržela zahraniční kontakty, které si už mnoho let buduji. A mým velkým přáním je udělat festival na téma sexuality a intimity určený lidem s poškozením míchy a odborné veřejnosti.

Tím hlavním cílem, proč to vlastně všechno dělám, je ale stále jediná věc - být prospěšná a nápomocná lidem s poškozenou míchou v oblasti intimního života. Protože každý člověk je sexuální bytost, a já bych si moc přála, aby takovou bytostí mohl být opravdu každý. A také aby se zvýšil respekt společnosti k tomu, že každý člověk, i ten s handicapem, má svá práva na sexuální zdraví, být partner nebo rodič, a také právo na soukromí. Úplně stejně, jako kdokoli jiný.

Co Vy a Vánoce a vůbec letošní závěr roku? A nějaká předsevzetí do nového roku?

Velmi mě zasáhly události na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Možná o to víc, že jsem v tuto chvíli součástí komunity studentů univerzity. Bylo to pro mě, a stále je, velmi bolestivé a ochromující. Měla jsem obavy o to, jestli budu vůbec schopná svým dětem udělat hezké Vánoce. Jenže jsem hlavně matka, a tak jsem se nechala strhnout tou čistou dětskou radostí a Vánoce jsme nakonec měli opravdu krásné. Možná ještě o to intenzivnější, že jsem si znovu uvědomila, že blízkost milovaných není samozřejmost.

Pokud jde o předsevzetí či přání, tak ta jsou spojená hlavně s myšlenkou na klid a zdraví pro sebe a blízké.

Co byste chtěla vzkázat čtenářům Vozejkova?

Aby o sebe a své partnery vzájemně pečovali a aby se měli rádi. Ať se nebojí experimentovat a hledat nové cesty v oblasti intimního života. A pokud si nebudou vědět rady, ať se neváhají na mě, Šárku Jelínkovou, i další kolegy z Centra Paraple obrátit. Jsme tu pro ně.  

Další profesní milníky dle Ivy Hradilové

📆Jedním z milníků mé práce v této oblasti byla příprava semináře „Sex lidí po poškození míchy“, který jsem v roce 2016 zavedla jako pravidelnou součást služby pro klienty na pobytu v Centru Paraple. 
🫶🏻Milníkem byla i tvorba a vydání knihy Ano, můžeme! Kámasútra pro vozíčkáře (https://www.anomuzeme.cz/), jejíž jsem spoluautorkou. 
📆V roce 2022 jsem s velkým ohlasem knihu Ano, můžeme! Kámasútra pro vozíčkáře prezentovala na mezinárodní konferenci ISCOS ve Vancouveru. Tato příležitost byla impulsem pro překlad knihy do anglického jazyka.
📆 Na konci roku 2023 jsem s kolegyní Nickou Pietersen z Jihoafrické republiky vedla pro kolegy z celého světa webinář zaměřený na sexuální funkce lidí po poškození míchy a možnou podporu ergoterapeutů. 
✔️Jsem zakladatelkou mezinárodní skupiny Sexual health rehabilitation professionals group, která aktuálně vzniká na podporu terapeutů, kteří řeší intimní život lidí po poškození míchy. 
✔️Jsem zakladatelkou odborné skupiny Intimní život pod Českou společností pro míšní léze. 
📆Od roku 2020 jsem příležitostnou lektorkou odborných kurzů ve společnosti Freya. 
📆Od roku 2009 jsem (občasnou) externí vyučující na Fakultě zdravotnických studií Západočeské univerzity a 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. 
📆V letech 2009-2012 jsem pracovala jako ergoterapeutka na rehabilitačním oddělení Fakultní nemocnice Plzeň. 
✔️Pravidelně se aktivně účastním konferencí a kongresů na národní i mezinárodní úrovni. 
✔️ Publikační činnost: Jsem iniciátorkou a spoluautorkou série článků Žena intimně, která v letech 2021-2022 vycházela v rámci Magazínu Paraple, do kterého stále pravidelně přispívám. Dále jsem autorkou manuálu pro rodiče na vozíku Máma, táta na vozíku? NO, PROBLEM!  
✔️Jsem absolventkou mnoha certifikovaných a mezinárodních kurzů napříč oborem ergoterapie jako je STEPS, ICF, Bobath Concept, Kinesiotaping, Bazální stimulace, Synergická reflexní terapie, PANat, Spirální mobilizace a další.  
  
 

Fotografie: Petr Hricko a Lukáš Klingora

Rozhovor vedl: Jan Spěváček