Iva Řeháková: Vůbec jsem si nemyslela, že budou přibývat
Nevím jak vám, ale mně kolečka ukázaly spoustu věcí! Poznala jsem rádoby kamarády, kamarády a přátele. Naučila jsem se trpělivosti.
Naučila jsem se nevzdávat a být tvrdohlavá a tvrdá v tom, co chci, takže i když něco nejde, tak to opakuji tak dlouho, dokud to jde nebo aspoň trochu. Jsem spastický kvadruplegik, jak mi říká moje fyzioterapeutka, takže i když se snažím, tak se moje tělo tváří jakoby nic.
Ivo, ehm, jak dlouho skupina funguje? A jste její zakladatelka?
Vím, že někde je datum založení skupiny, ale to vůbec nevím kde mám hledat. Myslím že skupina funguje čtyři roky ale nevím protože čas plyne nějak rychle. Ano, skupinu jsem založila já. Vůbec jsem nečekala, že by měla mít tolik členů ani že by se vůbec rozrůstala.
Iva Řeháková zalitá sluncem.
Čas je hrozná věc! A co Vás k tomu vedlo? Málo informací, nuda, nebo touha po novém?
Tak je to už šest a půl roku! K založení skupiny mě vedlo to že se mi nelíbilo v jiné skupině pro vozíčkáře a postižené lidi, kde jsem chvilku pomáhala dělat správce mladému klukovi na vozíku. Jelikož se ve skupině začaly rozjíždět rasistické a sexuální narážky, navíc příspěvky ve skupině byly pro mě celkově neúnosné, tak jsem ze skupiny odešla a založila jsem novou.
A šlo to samo, přirozeně? Lidi šli za Vámi jako, když to přeženu, prvotní křesťané za Ježíšem?
Dalo by se říct, že jo. Skupinu jsem vlastně zakládala jenom pro pár lidí aby jsme zůstali v kontaktu jako parta.
To je tedy pořádná parta, spíše fanclub! A probíhají například skupinové srazy anebo jiné společné akce?
Ne, ne, to mělo být jenom na začátku. Vůbec jsem si nemyslela, že budou přibývat lidi. Nějaký sraz jsme možná plánovali hodně hodně někdy úplně na začátku, ale protože jsme každý byl z jiného kouta republiky, tak na to nikdy nedošlo. Někdy někoho nějaký sraz napadne, ale co vím, tak se nikdy nic nerealizovalo.
Za tu dobu co je Facebook tak mi spíš připadá že lidi Jenom hezky píšou že by se někde sešli ale potom nemají zájem. Připadá mi to že lidi chtějí vypadat Jenom hezky a zajímavě ale nikdy neudělají něco co by je nějakým způsobem omezil na
Ano jsem na všechno sama. Jeden čas mi pomáhal šikovný kluk, ale už jsem na to zase sama, protože jsme se nějak v dobrém neshodli na názorech
Rozumím! Jaká je prosím struktura skupiny? Jste na všechno sama, myslím správcovství a moderování, nebo máte nějaké pomocníky moderátory? Je těžké skupinu ukočírovat? A co trollové, existují?
No, myslím, tak nějak v horších případech reaguji až na upozornění, ale naštěstí, a co je pro mě hlavní, že nemám ve skupině úchyly ani trolly a snad ani žádné nebezpečné lidi. Jenom mě celkem mrzí, že podmínkou pro vstup do skupiny mám zodpovězení otázky, čeho jste si určitě všimnul taky... A bohužel, díky tomu, že jsou lidi líní a neochotní odpovědět, tak jich ve skupině asi je taky o něco míň anebo možná taky ne, protože už kolikrát když jsem někomu psala osobní zprávy, tak jsem se dozvěděla, že jde kolikrát o omyl.
Náhled FB skupiny „vozíčkáři a handicapovaní lidé“, jejíž správkyní a zakladatelkou je Iva Řeháková.
A co Vy? Žijete v Čechách, nebo někde na tropickém ostrově?
Jo, jo, žiju v Čechách, žiju v Ústeckém kraji – a na ostrově bych určitě žít nechtěla
Jak to?
I když mám ráda teplo, tak bych asi nikde v horku nepřežila.
Ach tak. Takový Island by byl možná příjemnější!
Jo tak tam bych zase zmrzlá! (smích) Už 22 stupňů doma je na hraně (smích), 24 až 25 je ideál.
Dobře, končím s ostrovy. A čím se bavíte, když se nebavíte skupinou?
Moje tělo toho už bohužel moc nezvládá, takže většinu dne jsem sama doma na gauči, koukám na televizi, do telefonu, takže Facebook, internet a možná nějaká ta hra. Spíš víkendy jsou pro mě vysvobozením z reality, protože v sobotu většinou někam vyjíždím ven, ať už na kafe, do přírody anebo na nákup.
Rozumím. Jste víkendový typ! Máte pro nás tip na výlet?
To asi ani ne, ale jde o to, že mě navštěvuje přítel o víkendu na 24 hodin, protože je to kamioňák, takže se snažíme vždycky něco podniknout.
No a jestli můžu dát nějaký tip na výlet na vozíku tak bych doporučila nové Mostecké jezero, protože je tam krásný rovný povrch a nechybí tam občerstvení ani kávička – a jelikož jsem bezlepkáč, tak když už tam člověk jede autem, tak se může zastavit na hambáče v Mekáči jako já. (smích)
Iva Řeháková s parťákem Martinem.
Ale hambáč je lepkovej, ne?
Mekáč jako jediný má bezlepkovou housku😁😋🤤
Aha! A na vyžádání, nebo standardně?
Na vyžádání a samozřejmě za příplatek myslím že 20 Kč.
Sledujete i jiné skupiny na Facebooku?
Sleduji jiné skupiny a ráda poznávám životní příběhy jiných lidí. Někdy jsou pro mě motivací a někdy je ukazuju nebo předkládám jako motivací pro někoho jiného, s kým se bavím, třeba když prochází podobnou situaci.
A jak jste se dostala do Ústeckého kraje, pocházíte odsud?
V Ústeckém kraji žiju, protože jsem se narodila v krásném královském městě – v Kadani. (smích) Určitě je to nejkrásnější město z celého kraje!
Závidím! Chcete něco vzkázat čtenářům Vozejkova?
V úsměvu a pozitivní náladě je síla, protože umí naštvat každého škarohlída. Všem přeji spoustu pozitivní nálady a hodně odvahy k tomu, abyste dosáhli toho, co chcete! Vždyť kdybychom nechtěli něčeho dosáhnout, tak na to ani nemyslíme a nesnažíme se.
Foto: archiv Ivy Řehákové
Rozhovor vedl: Jan Spěváček
