Jakub Strouhal: Rád bych se stal mediátorem
Jakube, do povědomí české veřejnosti jste se dostal úspěšným bojem za neomezené datové tarify. Váš hashtag #jsemneomezenej troufám si říci zdomácněl. Jak vidíte neomezená data nyní, nejsou stále zbytečně drahá? A přidružená otázka: na Váš skvělý instagramový profil se již nevrátíte?
Co se týče neomezených dát, můj hlavní cíl byl, aby je operátoři vůbec nabídli. Schytal jsem za to od nich pořádnou čočku, ale jak se časem ukázalo, nebylo to tak nemožné, jak tvrdili. K otázce jejich cenové politiky se musí vyjádřit Úřad pro ochranu hospodářské soutěže nebo ji Český telekomunikační úřad musí lépe pomáhat formovat. Co se týká sociálních sítí, působím v současné chvíli zejména na TiikToku pod jménem @neomezenejkuba.
Jakub Strouhal s Jakubem Strouhalem během kampaně #jsemneomezenej.
Jste vystudovaný právník, zabýváte se právem i nadále? Je něco, za co opět v rámci možností lobbujete směrem k lepšímu?
Nezabývám, rád bych se ale jednou dal na dráhu mediátora, což je osoba která pomáhá subjektům vyřešit konflikt mimo soudní systém.
Známe Vás i jako básníka. Sbírka Podzimov rozhodně zaujala, nezapadla, a nyní z literárních kuloárů vím, že chystáte druhou sbírku. Máte již název a nakladatele? A kam se posunula oproti Podzimovu?
Mám název i nakladatele, zatím si ale oba nechám pro sebe. I Podzimov se až do poslední chvíle měl jmenovat Melancholilie, tak bych to nerad zakřikl. Postupně se ve sbírce zabývám tématy jako je pobyt v psychiatrické nemocnici, život v queer komunitě, generace singles, život s tělesným postižením, blížící se třicítka, ztráta iluzí nebo feminismus.
Pokud si dobře vzpomínám, přihlásil jste se, mj. i jistou velmi dobře napsanou povídkou, k LGBT+ komunitě. Jak vnímáte nedávnou tragickou událost v baru Tepláreň? Myslíte, že jakékoli menšiny, nikoli pouze sexuální, se budou muset chovat ve světle nového radikalismu chovat obezřetněji?
Je to nevýslovná tragédie. Nedokážu říct, zda nějaké obezřetnější chování nutně vede k pocitu většího bezpečí. Pokud někdo hledá důvod, proč vás nenávidět, nějaký si najde nebo vymyslí. Myslím si proto, že by to měla být především většinová společnost, jež si s ohledem na takové tragické události bude klást otázku, co může udělat, aby se už nikdy neopakovaly.
Jakub Strouhal s fotografem Martinem Strankou na jeho vernisáži.
Jak se vyvíjí, mohu-li se takto zeptat, Vaše svalové onemocnění, jež Vás odkázalo mj. na elektrický vozík? Máte aspoň nějaké potěšující zprávy?
Mé onemocnění lze označit za progresivní, má tedy tendenci se zhoršovat. To samo o sobě není vůbec lehké. Někdy se mi ale daří vnímat svůj zdravotní stav jako určitou příležitost. Moje prababička mi říkávala, že se budu muset vždycky živit hlavou. I proto jsem se vydal studovat práva. Dnes už je tato profese nad moje síly, a tak jsem se v létě rozhodl, že zkusím před Vánoci rozjet byznys s vlastnoručně vyráběnými vonnými svíčkami. Někdy je to k vzteku, když se mi nedaří dodržet mnou stanovené termíny a celý projekt se mi sype na hlavu, protože se mi třeba nedaří rozjet tiskárna, ale baví mě to a miluju, že mi díky tomu voní celý byt jako vanilka a skořice. Být zdráv, myslím, že bych se k něčemu takovému jinak možná nikdy nedostal.
Poslední otázka se týká legislativy, ostatně, jste právník. Jaká legislativní úprava, zákon či novela by Vám osobně nejvíce pomohla? Kde by se mohla CZEPA pokoušet o změnu dle Vašeho názoru?
V obecné rovině by nejenom mně jako člověku na vozíku neskutečně pomohla elektronizace státní správy. Věřím, že kolikrát nesmyslné a zbytečné výlety na úřad mnoho lidí jen neadekvátně zatěžují. Jinak by bylo potřeba např. změnit systém příspěvku na péči a navýšit ho tak, aby odpovídal reálným nákladům. Bohužel lidé, jichž se tato státní podpora týká, nemají kolikrát ani dostatek peněz na zajištění osobní asistence, natož aby měli energii podílet se na aktivitách vedoucích k těmto změnám.
Báseň ze sbírky Podzimov (2017).
Pravej táta
Ševě umřel pravej táta
tři dny po tom co sme se poznali
schovala si popel z jeho těla
na chalupě nad mrazákem
vedle biohrášku s fazolí
jezdívali tam spolu
po obědě v neděli
koukat se na ženskej bijatlon
fandili autsajderkám
ze zemí jako je kazachstán
a nenáviděli němky
němky byly svině jedny dolejzavý
stejně jako slzy malý holky s modřinama
na druhý svatbě co pak měla její máma.
Foto: Facebook Jakuba Strouhala
Rozhovor vedl: Jan Spěváček