Jana Horová: Ergoterapeutka v CZEPA s 20 lety praxe

Ergoterapie pro spinální klienty CZEPA

Nejvíce se zabývám bezbariérovými úpravami prostředí hlavně doma. Většinou je klient ještě v rehabilitačním ústavu, ale rodina už dopředu plánuje. Potom je možné podle plánku, který pošlou, podle fotografií či podle videa vymýšlet, jaké nejlepší bezbariérové úpravy by mohly člověku, který bude žít na vozíku zlepšit život.

Úplně nejlepší je, když se klient třeba připojí přes videohovor a všichni společně vymýšlíme, jak vytvořit koupelnu, která mu bude sloužit. Když je potřeba, jedu za klienty domů – a tam společně vymyslíme úpravy. Někdy je potřeba vymyslet nový nájezd do domu nebo bytu a někdy stačí přeorganizovat vnitřek bytu. Ale většinou řešíme toaletu a koupelnu.

Také velmi často doporučuji pomůcky či elektropohony, které CZEPA i půjčuje, a společně vybíráme, co by mohlo co nejvíce usnadnit život a zvýšit soběstačnost člověka na vozíku. To je velmi individuální, protože každý člověk má jiné požadavky a potřeby. Je to trochu jako vybírat si nové auto, také vymýšlíme, kam s ním budeme jezdit, s kým a jak často.

Někdy pomáhám lidem na vozíku najít třeba vhodnou rehabilitaci nebo lázně. Důležité jsou také kompenzační pomůcky nebo výběr nového sedáku. 

Rozhovor

Jano, máte 20 let praxe s lidmi tělesným i mentálním postižením: co vás to naučilo o důstojnosti a respektu v přístupu ke klientům?

Začala jsem pracovat v době, kdy byly běžné velké ústavy a občas ještě jsou – a mně vždy přišlo, že to je velmi nelaskavé prostředí, které sice zabezpečí život a základní potřeby, o které se v tu chvíli člověk nemůže postarat sám, ale často tam chybí ta část, která respektuje člověka jako celek i s různými potřebami, kterým zrovna my pečující nemusíme rozumět. Možná úplně nejvíc jsem se naučila neposuzovat pohnutky a potřeby ostatních lidí, protože věřím, že každý z nás je nejlepším správcem svého života. I když mám třeba nějaký problém, tak ho mohu chtít řešit po svém. A vůbec to nemusí být v souladu s tím, co si myslí většina společnosti. Věřím že respekt je obrovské přijetí druhého člověka s jeho volbami, kterým nemusím rozumět. A s tím souvisí i důstojnost, třeba v tom, že je dobré vždy přemýšlet nad tím, jestli to co považuji důstojné pro někoho jiného, by bylo důstojné pro mě a moje nejbližší.

Jak byste jednou větou vysvětlila, s čím přesně ergoterapeutka v CZEPA klientům pomáhá? 

Hodně se zabýváme bezbariérovými úpravami, správným sedem na vozíku, a s tím tedy i spojenou prevencí vzniku dekubitů.

Jednou ze stěžejních disciplín ergoterapeutky CZEPA Jany Horové je správný sed na vozíku.

Jak v praxi probíhá konzultace bezbariérových úprav?

Jako ergoterapeutku mě zajímá, kdo je uživatel toho prostředí a jaké má potřeby. S takovým vědomím mohu osobně přijít do domácnosti (na území Prahy a Středočeského kraje) nebo konzultovat v online spojení či nad zaslanými fotografiemi a nákresy prostředí a spolu s klientem a jeho blízkými navrhovat možnosti realizace, zprostředkovávat tipy na dodavatele pomůcek. Tato pomoc je dostupná klientům z celé ČR a považujeme ji za důležitou, protože jen v upraveném prostředí se člověk může rozvíjet a osvobozovat od závislosti na péči druhých, normálně fungovat.

Školíte také šetrnou manipulaci a polohování. Jaká je nejčastější chyba pečujících, která zbytečně bolí (klienta i je)?

Nešetrné přesuny, tahání za ruce, hrubost, rychlost. Ale možná je úplně nejvíc bolí nelaskavé a nešetrné chování a komunikace personálu. Protože na lůžku leží vždy člověk v krizi, a tak bychom k němu měli i přistupovat.

Stává se, že za vámi lidé přijdou pozdě – a přitom by stačil včasný kontakt?

Myslím, že každý přijde ve chvíli, kdy je to pro něj přijatelné. Ale třeba co se týká prevence dekubitů, tak tam to může být velký problém. A člověk si může poležet i rok v nemocnici, místo třeba měsíce doma. ale každý máme svoje důvody, jak řešíme tyto situace.

Co je typický „malý“ problém člověka s poraněním míchy, který dokáže udělat obrovský rozdíl v každodenním životě?

Nejsem si jistá, jestli toto mohu posoudit. Pro každého je to něco jiného a já vždy pracuji s tím, jak velkou vážnost svému problému přikládá klient. Třeba klient řeší bolesti ramen a těžko se mu na mechanickém vozíku pohybuje po městě nebo i v terénu, pokud nemá asistenta. A v CZEPA si může vyzkoušet a půjčit elektropohon. Následně mu můžeme doporučit, který elektropohon by byl vhodný. A tomu člověku to hodně zlepší kvalitu života, i když třeba nejdříve elektropohon vůbec nechtěl.

Nebo jedeme konzultovat přestavbu koupelny, nebo řešit plošinu na schody, ještě když je klient v rehabilitačním ústavu. Potom konzultujeme přestavbu s rodinou a zároveň třeba i s klientem přes videohovor. Ale to už asi není typický „malý“ problém… (úsměv)

Jak klient pozná, že je čas kontaktovat ergoterapeutku?

Kontaktovat ergoterapeutku může klient kdykoliv. Někdy nám lidé volají jen proto, aby se ujistili ve svých rozhodnutích a je to také v pořádku. A někdy potřebují jen malou radu a nakonec spolupracujeme několik měsíců. Můžeme pomoci s bezbariérovými úpravami, výběrem vozíku nebo sedáku. Výběrem elektropohonu a dalších pomůcek. Za mne je hodně důležitá prevence dekubitů a správný sed, a s tím i výběr vhodného sedáku.

Jaký je rozdíl mezi „laskavým přístupem“ a lítostí – a proč je to v ergoterapii zásadní?

Já vnímám lítost jako oslabující pro druhého člověka a sama nemám ráda, když mě někdo lituje. Proto se snažím být laskavá a srozumitelná v komunikaci a spíše ocenit sílu a vše co už druhý člověk zvládnul na svojí životní cestě. Nikdo neprocházíme životem lehce a každý z nás někdy potřebuje pomoc a není mu dobře. Tak možná není koho litovat. (úsměv)

A zásadní to není jen v ergoterapii, ale v celém přístupu ke klientovi.

Kdybyste mohla vzkázat jednu praktickou věc potenciálním klientům, která by to byla?

Nebojte se zavolat nebo napsat, když něco potřebujete. A klidně i tehdy, když máte pocit, že ještě nevíte, co bude, nebo si nejste jistí.
 

Více o službách Poradny CZEPA a kontakty

https://czepa.cz/odborne-socialni-poradenstvi/

Foto: archiv Jany Horové

Rozhovor vedl: Jan Spěváček