Jiří Tománek: Člověk se nesmí zahrabat doma
Keramika Jiřího Tománka na jednom z trhů.
Už řadu let se zabýváš výrobou keramiky a specializuješ se na výrobu keramiky do akvária a terária. Pověz mi jakožto laikovi, co to je a jaká kritéria to musí splňovat?
Po úraze jsem se vyučil keramice, drátování a leta jezdil po jarmarcích jako keramik a dráteník. V posledních asi 10 letech se specializuju především na keramiku pro teraristy a akvaristy, sám dělám akvaristiku přes 50 let a specializuji se na l-sumce. Pálím na vysoké teploty, takže moje keramika je užitková a je vhodná i pro zvířata, protože nic „záporného“ nepouští, nejvíce jdou úkryty pro rybičky, točené na kruhu, a misky.
Kde se dá Tvá keramika koupit? Pokud vím, nemáš e-shop, ale třeba se mýlím?
Jezdím po různých akcích – Ryby a Rybičky, Terrabazar, Zootrhy Plzeň a jiné. Koho by to zajímalo, tak moje stránky jsou www.ceramicforsale.cz – keramiku i posílám. Ty akce i fotím, na Google za chvíli budu mít 11 000 000 zhlédnutí. Můj Facebokový účet je tento: https://www.facebook.com/ceramicforsale.cz/ – a ještě mám jednu malou skupinu (vozíčkář bez bariér): https://www.facebook.com/groups/906292526184296
Banner s hlavní činností Jiřího Tománka.
Pokud se věnuješ keramickému obsahu akvárií a terárií, co Ty a rybičky? Chováš je? Jíš je? Já třeba miluju uzené šproty!
Dříve jsem měl odchovnu, teď s keramikou už nestíhám, dělám objednávky do ciziny, mám keramiku v Německu, Itálii, hodně ve Skotsku, v Americe, tento týden šla třeba do Finska. A ty sumce – tak třeba hypancistrus L 046, hypancistrus L 236 sw lf…
A jo, vždyť jsi říkal, že fotíš rybičky do všemožných médií, časopisů atd. Je v tom nějaké specifikum pro fotografa, nasvícení nebo tak něco?
Do časopisů ne, nyní především v prostoru internetu, fotím pro Živou exotiku, Zootrhy, Terrabazar a Rybyarybičky. Dříve jsem se tahal s velkým foťákem, teď už jezdím s mobilem, který zvládne to samé, nebo skoro to samé – a je to o skladnosti a lepší manipulaci
Prosím Tě, cituji Tvá slova, kterými jsme se posledně rozloučili: „Musím už spěchat,
zalít bonsaje, nakrmit slepice a mastit se podívat v 60 na svoje první nové auto.“ Prosím pěkně, můžeš to nějak rozvést? (smějeme se tomu)
Takže bonsaje?
Mám dvě nová místa na bonsaje, žiju totiž sám na chalupě, je to pro mě obrovský relax, obrovská radost, a to i s briťákem Jeníčkem a zlatým retrieverem Bejlinkou.
Bonsaje Jiřího Tománka.
Co ty slepice?
Dříve jsem jezdíval na výstavy s králíky a slepicemi, dnes už mám jen hybridy a domácí vajíčka.
No a to nové auto?
Podívej, za chvíli budu 35 let na vozíku, poprvé v životě budu mít nové auto. Kdo může, tak ať to zkusí, slevy, na které se dá dosáhnout, jsou opravdu veliké. Obešel jsem všechny možné servisy i prodejny – a skončil jsem u Škoda Handy, ty slevy byly opravdu skvělé. Chtěl jsem původně Octavii, ale vyšel mi levněji Superb, v programu Škoda Handy mi ve Stříbře prodejce se vším pomohl, zajel se mnou do Plzně vyřídit DPH a v tuto chvíli mám auto na úpravu ručního řízení v Plzni u Jenčovského, kam mi auto také odvezli.
A k těm penězům: 200 000 Kč dělal příspěvek, 100 000 Kč DPH a sleva na auto od Škody a prodejny celkem 226 000 Kč, úprava byla 65 000 Kč, což dělá celkem tedy 591 000 Kč dolů z ceny nového vozu, což určitě stojí za to, i když jsem na ten vůz čekal od prosince.
Jiří Tománek se svým vozem.
Jestli umím počítat, jsi na vozíku přes 30 let. Z bývalého reprezentačního basketbalisty ses nikoli vlastní vinou, ale souhrou nešťastných okolností ocitl na vozíku. Jak se za ty roky změnily Tvé možnosti, vnímáš současný svět přívětivějším pro vozíčkáře?
Zdravotnictví je někde jinde, začínali jsme na inkontinenci s igelitákem a buničinou, dneska jednou za tři měsíce přijdou zdravotní pomůcky, aniž bych musel k lékaři, vozíky jsou někde jinde a například jakékoliv přídavné zařízení k vozíku – já mám třeba kvůli velikosti HURT-e – je taky super.
Co se týče legislativy, máš nějaký podnět či postřeh, co by CZEPA měla tlačit či lobbovat, co by Ti mohlo v životě pomoci?
Mně asi nejvíc vadí to, že pokud jsem v cizině, na vozíčkářovi je volno a u nás je asi sportem zaparkovat na vozíčkářovi, jako by vozík znamenal parkování s dětmi, případně dobré místo pro velká auta. Taky by mi pomohlo, kdyby nějaké pomůcky mohl psát praktický doktor, jako lepší podsedák nebo vozík.
Máš prosím nějaký vzkaz pro čtenáře Vozejkova?
Nevzdávejte to, jde to, člověk se nesmí zahrabat doma, je třeba najít si práci, koníčky, kamarády a sport – a kdyby někdo chtěl s něčím poradit, rád pomůžu.
Na kafe, cigáro a doutník.
Foto: archiv Jiřího Tománka
Rozhovor vedl: Jan Spěváček
