Jitka Vařeková: Kde je vůle, tam je cesta (nejen ke studiu)

Pracovala jako fyzioterapeutka v nestátním zdravotnickém zařízení Arthrocentrum. V současnosti na FTVS působí jako pedagog, vyučuje studenty, vede odborné práce a vyučuje v kurzech pro veřejnost. Je autorkou desítek odborných článků z oblasti aplikovaných pohybových aktivit, zdravotní tělesné výchovy a rehabilitace. Již desítky let vede rehabilitačně sportovní program na kurzech pro osoby s tělesným postižením na rekondičních pobytech. Je členkou odborné rady České asociace aplikovaných pohybových aktivit. Jako editor a spoluautor se podílela na knize Žák se speciálními vzdělávacími potřebami v tělesné výchově (např. na Kosmasu dostupná již jen jako e-kniha, pozn. red.). S manželem Tomášem má čtyři dcery.

Ředitel Centra Paraple David Lukeš na návštěvě na FTVS u příležitosti vernisáže výstavy fotografií Na handicap nehrajeme.

Jaká byla Vaše osobní cesta k aplikované tělesné výchově, fyzioterapii či obecně ke sportovnímu vyžití osob se specifickými potřebami?

Když jsem studovala na vyšší odborné škole, měli jsme možnost spolu s naší vyučující Dr. Marií Svobodovou vyjet na praxi na rekondiční kurz od Asociace muskulárních dystrofiků a asistovat při cvičení, masážích, výletech i dalším programu. Byla to skvělá zkušenost, která vedla nejen k účasti na dalších kurzech, ale která mě později nasměrovala ke studiu oborů Fyzioterapie a Tělesná a pracovní výchova zdravotně postižených na FTVS UK v Praze. Po mateřské dovolené jsem se na fakultu vrátila i v roli pedagogické. 

Stále u stejného oboru? 

V podstatě ano. Obor se dnes jmenuje Aplikovaná tělesná výchova a sport osob se specifickými potřebami a v letošním roce slaví 30 let od založení. Poněkud dlouhý název zkracujeme na mezinárodně používanou zkratku APA – aplikované pohybové aktivity (ang. Adapted Physical Activity). Je to kreativní obor, kde se potkávají lidé, co raději hledají cesty než problémy. A to vytváří specifické prostředí, které je tak trochu návykové.

Možnosti sportování na vozíku i zapojení do organizace akcí přichází na fakultu každoročně představit předsedkyně Sportovního klubu vozíčkářů Praha, Bc. Michaela Krunclová.

Co si pod názvem oboru představit?

Obecně se APA definuje jako obor zahrnující teorii i praxi organizace pohybových programů pro osoby se specifickými potřebami, tedy například se zdravotním postižením, ale také třeba se sociálním znevýhodněním. Pohyb je využíván jako prostředek podpory zdraví v biologickém, psychologickém i sociálním kontextu. A právě to je důležité. Pohybové programy (ať už mluvíme o tělesné výchově ve školách, sportovních kurzech, volnočasových aktivitách či soutěžním sportu) nejsou jen cestou k posílení těla. Pohyb nabízí také podporu psychické pohody, seberealizace a socializace. 

Co se při studiu vaši studenti naučí? 

Pro obor se rozhodují mladí lidé, kteří chtějí spojit svůj vztah k pohybu se vztahem k lidem. Během studia se nejen učí novým teoretickým znalostem a pohybovým dovednostem, ale také se postupně zapojují do praxe, organizují své projekty, cestují do zahraničí, plánují a realizují své první výzkumy. S každým novým ročníkem tak přichází nová atmosféra a originální projekty. 

Vyučované předměty můžeme dělit do tří oblastí. Jednak jsou to společenskovědní předměty, jako například pedagogika, speciální pedagogika a její disciplíny, filozofie, psychologie, etika a jiné. Dále jsou to předměty biomedicínské, kam lze zařadit například anatomii, fyziologii, patofyziologii, první pomoc, neurologii, tělovýchovné lékařství a další. Třetím pilířem studia jsou praktické tělovýchovné předměty. Studenti by měli během studia zvládnout jak osvojení základů sportů, tak i jejich didaktiku a aplikaci pro osoby se specifickými potřebami. Mají například plavání, atletiku, sportovní hry, gymnastiku, úpolové sporty, sporty v přírodě. Mezi důležité praktické předměty patří i zdravotní tělesná výchova a masáže. 

A musí být tělesně zdatní, aby dostudovali, respektive se k vám vůbec dostali?

Uchazeči o studium musí prokázat určitou tělesnou zdatnost i dovednosti při tzv. talentových zkouškách z atletiky, sportovních her a plavání. Talentové zkoušky nelze podcenit a určitě je třeba se na ně připravit. Pokud ale uchazeči mají specifické vzdělávací potřeby, tedy například zdravotní postižení, zkoušky lze modifikovat. Přiměřená fyzická zdatnost a zároveň odolnost je však nezbytná. Studium nelze doporučit někomu, u koho by fyzická aktivita mohla způsobit zhoršení zdravotního stavu nebo kdo zkrátka není s pohybem „kamarád“.

Studenti mohou za zvýhodněných podmínek absolvovat kurz masáží, asistence, či mezinárodně akreditovaný trenérský kurz boccii.

Je studium dle Vašeho názoru náročné? 

Každé studium na vysoké škole je náročné svým způsobem. To, co je výhodou našeho studia, ale zároveň pro někoho může být i úskalím, je jeho široké pojetí. V oblasti APA jde o celostní vnímání člověka. Kloubí se témata psychická a somatická, teoretická i praktická, hledá se rovnováha. A stejně tak musí být koncipován i studijní plán. Například teoretické předměty postihují velkou šíři témat medicínských, sociálních a speciálněpedagogických. I když z našich absolventů nebudou zdravotníci, musí chápat fyziologické principy tělesné zátěže a zdravotní specifika spojená s pohybovým tréninkem u konkrétních diagnóz, musí se umět domluvit s lékařem či fyzioterapeutem o vhodnosti pohybové aktivity a případných kontraindikacích. Stejně tak by ale měli být schopni realizovat pohybové programy ve speciální škole či sestavit individuální vzdělávací plán pro tělesnou výchovu pro žáka v inkluzi na běžné základní škole. Zároveň jsou ale schopni spolupracovat s organizacemi, které působí v sociální oblasti, a nabídnout realizaci aktivizačních a rehabilitačních programů, což je dnes již běžně vnímáno jako důležitá součást ucelené rehabilitace osob se znevýhodněním.

Na čem studenti obvykle nejvíce „hoří“?

Osobně se domnívám, že největším problémem studentů bývá jejich vlastní prokrastinace. Studium na vysoké škole může být zrádné poměrně velkou svobodou v průběhu semestru, kdy průběžné učení není vymáháno a účty se skládají ve zkouškovém období. Je otázkou sebedisciplíny, aby si student povinnosti v průběhu semestru rozložil a nenechal si ujet vlak. 

Co se absolvent vašeho oboru dozví o lidech s poraněním míchy? 

Naši studenti se již od prvního semestru setkávají se všemi hlavními typy zdravotního postižení, a to jak teoreticky, tak i prakticky. V předmětu Úvod do APA mají s kolegyní Dr. Klárou Daďovou nejen přednášku zaměřenou na tělesná postižení, ale i besedu s předsedkyní Sportovního klubu vozíčkářů Praha Bc. Michaelou Krunclovou. Zároveň při tzv. hospitacích studenti navštíví nejméně dva tréninky parasportů, mezi nimiž je např. para ragby, para florbal, para hokej, potápění vozíčkářů a mnohé další, aby získali obecný přehled. 

Ve druhém ročníku je dalším profilujícím předmětem Ucelená rehabilitace, kde se studenti při návštěvách seznamují s organizacemi Centrum Paraple a CZEPA. Spolupráce s Centrem Paraple, především s pohybovým úsekem, je dlouhodobá a my si jí velice vážíme. Každoročně někteří studenti realizují praxe v Centru Paraple, pomáhají na outdoorových kurzech i v posilovně. Řada našich absolventů našla v minulosti v Centru Paraple uplatnění. 

O zdravotním postižení se studenti učí skrze projekty, např. v prosinci 2021 proběhla sbírka oblečení pro projekt CZEPA Hvězdný bazar.

Může se student zaměřit na osoby s poraněním míchy již během studia?

K osobní profilaci každého studenta dochází nejpozději od druhého ročníku dál. Po prvních krátkodobých individuálních projektech si studenti vybírají místa pro svoji povinnou praxi a také zahajují výzkum pro bakalářskou práci. Snažíme se intenzivně podporovat propojení s organizacemi z praxe tak, aby student svojí praxí i výzkumem nejen získával, ale také smysluplně pomáhal. Každoročně si někteří studenti volí téma pohybových aktivit osob po poranění míchy, ať již ve spolupráci s Centrem Paraple, SKV Praha či s různými parasportovními oddíly. Možností ke specializaci a osobnímu rozvoji podle zájmu tak mají studenti dostatek a my máme velkou radost, když se jich rozhodnou využít. Když například hospitace na boccie vede k dobrovolnictví, to vede k další praxi, k trenérskému kurzu, k zapojení na závodech a soustředěních… a když my pak sledujeme naše studenty jako členy soutěžní výpravy na závodech na jiném kontinentu, je to skvělý pocit. 

Beseda studentů s předsedou Českého paralympijského výboru Zbyňkem Sýkorou.

Dejme tomu, že některého z vozíčkářů zaujme obor a přemýšlí nad tím, zda ho může studovat. Může? A jak? 

Pro obor je důležité, že byl a je inkluzivní, tedy otevřený osobám se specifickými vzdělávacími potřebami včetně tělesného postižení. Uchazeči se specifickými potřebami mohou žádat o úpravu v písemné i talentové části přijímacích zkoušek. Důležité je komunikovat dostatečně dopředu a doložit dokumentaci od lékaře, aby bylo možné vše předem posoudit a stanovit pro přijímací řízení modifikované podmínky. Pokud je uchazeč se specifickými potřebami přijat ke studiu, individuálně se řeší jeho podpora. Celouniverzitně působí Centrum Carolina, které systém podpory koordinuje. Fakultní odpovědnou osobou je kolegyně Mgr. Eva Prokešová, na kterou se mohou obracet jak zájemci o studium, tak i přijatí studenti, pokud potřebují například asistenci při studiu, speciální pomůcky, úpravu studijních podmínek apod. Důležitá je ale také osobní domluva s jednotlivými vyučujícími, a to zejména u pohybových předmětů. Proto je na každé sportovní katedře jeden učitel kompetentní pro podporu studentů se specifickými potřebami. 

Systém podpory je tedy velmi rozsáhlý a prostupuje celou univerzitou. Na druhou stranu je důležité, aby i uchazeč na vozíku počítal s tím, že část výuky proběhne také v bazénu, na sjezdovce, na atletickém stadionu či na vodě. Aby počítal s tím, že bude muset předložit tělovýchovnou prohlídku a potvrzení, že může podstoupit fyzickou zátěž. 

Lze studovat i dálkově či kombinovaně?

Bakalářské studium probíhá bohužel pouze v prezenční formě, nicméně při dobré organizaci studenti zvládají skloubit studium s prací či se sportovní kariérou s každodenními tréninky, někdy i se studiem na jiné škole. V prezenční i kombinované formě pak nabízíme navazující magisterské studium, do kterého přijímáme jak absolventy našeho oboru, tak například i absolventy oborů Fyzioterapie, Ergoterapie, Ortotik-protetik, Zoorehabilitace a oborů příbuzných.

Další záběr z fakultního letního sportovního tábora pro děti s postižením.

Co vaši studenti-vozíčkáři, máte či jste měli nějaké?

Ano, měli a máme. Již v jednom z prvních ročníků před 30 lety studoval kolega Rostislav Čichoň, který dodnes na fakultě učí. V posledních letech u nás studovali (a nyní dopisují své diplomové práce) například dva úspěšní para plavci Dominika Míčková a Vít Šašek, ale také další studenti s tělesným, zrakovým či sluchovým postižením. Jsme rádi, pokud se k nám hlásí uchazeči se specifickými vzdělávacími potřebami a začnou u nás studovat. V každodenní praxi pak my i studenti můžeme ověřovat hlavní princip oboru, tedy: „kde je vůle, tam je cesta“. Překážky se samozřejmě vyskytují, ale máme důvod je začít hledat a řešit.

Co bezbariérovost vašich pracovišť?

Troufám si říct, že po této stránce jsme v posledních letech urazili velký kus cesty. Většina fakultních prostor je bez problémů bezbariérová. Na bezbariérovost se myslí při rekonstrukci učeben, tělocvičen, toalet i sprch. Nově mají studenti se speciálními potřebami zřízenou odpočinkovou místnost, která je vybavena lehátkem, kuchyňkou a počítačem. 

Náročnější s přístupností je to u starého bazénu v Tyršově domě a při kurzech a pobytech v přírodě. Na druhou stranu ale právě překonáváním určitých překážek se studijní ročník naučí nejvíce. Týmová spolupráce je na oboru důležitá a nesetkali jsme se dosud s tím, že by třída nezačala podporovat spolužáka s postižením v překonávání bariér. 

A na závěr, co Vy a sport? A také – co Vám vnitřně přinesla do života APA?

Když si vzpomenu na svá studijní léta, nejvíce si mě z praktické výuky získaly kurzy katedry sportů v přírodě. Kombinace pobytu v přírodě, aktivního všestranného pohybu a kreativní zážitkové pedagogiky nabízela vždy úžasný zdroj zážitků. Ať již to byly lyže, kolo, turistika, orientační běh, lezení, vodácké sporty nebo jen hry v přírodě, pokaždé to stálo za to. Pokud byla příležitost, ráda jsem se k těmto sportům vracela i později s rodinou. 

V současné době se pravidelně věnuji hlavně zdravotnímu cvičení, které nejen učím studenty, ale také vedu online pro veřejnost. Také stále jezdíme s rodinou na kurzy s vozíčkáři, kde připravujeme pohybový, kulturní i vzdělávací program.

Informace o studiu APA FTVS: https://is.cuni.cz/studium/prijimacky/index.php?do=detail_obor&id_obor=28420

Dále též viz: YouTube kanál APA FTVS a FB stránka „APA FTVS“

Nepropásněte:

26. 1. 2023 večer možnost online besedy se studenty

27. 1. 2023 den otevřených dveří na fakultě

Z ukázky sportovních kurzů doporučuje Jitka Vařeková třeba video ze Zážitkového kurzu APA FTVS 2021.

Rozhovor vedl: Jan Spěváček

Foto: archiv Jitky Vařekové a APA FTVS UK