Kamil Vašíček: Dronem mohu vidět z perspektivy ptáka

Kamile, žijete v Blansku, jak byste Blansko zhodnotil po stránce bezbariérovosti?

Blansko se poslední dobou co se týče bezbariérovosti hodně zlepšilo. Snaží se tu upravovat třeba nájezdy na chodníky, ale i zpřístupňovat místa, která dříve bezbariérová nebyla jako například přístup do kina nebo do kulturního domu. V Blansku máme v podstatě vše co potřebujeme ať už je to doktor, sportovní zázemí, kulturní zázemí, restaurace a většina těchto míst jsou bezbariérová. Jediný takový oříšek v Blansku je asi kopcovitost v terénu, v centru Blanska je rovina, ale potom už je Blansko všude do kopců na každé straně Blanska. Takže to chce buď elektrický vozík nebo nějaký pohon pro vozíčkáře.

Dá se na Blanensku řešit či zažít bezbariérová turistika? Můžete doporučit i nějaká hezká a přitom dostupná místa v okolí?

Co se týče přímo Blanska tak je tu malá přehrada Palava, dostupná je zahrada městského zámku a také je zde mnoho sportovišť jako například zimní stadion, baseballové hřiště, atletický stadion a fotbalové stadiony. Poblíž Blanska je známý Moravský kras se třemi dostupnými bezbariérovými jeskyněmi a proplastí Macocha, pro vozíčkáře s přídavným pohonem nebo elektrickým vozíkem je možné si projet Punkevní a Suchý Žleb. Dále se v blízkosti nachází zámek Rájec-Jestřebí, do kterého se dá dostat v přízemí a do zámecké zahrady. Dvacet kilometrů od Blanska je zřícenina hradu v Boskovicích, kam se dá dostat až na nádvoří, s mechanickým vozíkem to chce ale buď doprovod a nebo nějaký přídavný pohon, který vyjede i větší kopec. V Boskovicích se také nachází stále funkční letní kino. V Doubravici nad Svitavou asi 8 km od Blanska se nachází Pštrosí farma a v Černé Hoře je známý pivovar.

Kamil Vašíček na projížďce mezi vinicemi.

Od Vašeho úrazu uplynulo dvacet let. Jaká byla Vaše cesta zpět do života, když se za tím ohlédnete? 

Ze začátku to bylo samozřejmě složitější tak jako asi u každého, komu se stane úraz míchy. Potom jsem ale pomalu zjišťoval různé možnosti, co člověk může všechno dělat a také jsem se dostal mezi více lidí na vozíku, takže potom už ten život měl zase větší náplň.

Jak velkou míru osobní asistence potřebujete a co všechno zastanete sám?

Ve své podstatě potřebuji asistenci 24 hodin denně. Pohnout jenom hlavou a trochu rameny, takže když to vezmu že ležím na posteli, tak od této chvíle potřebuji pořád asistenci. Asistence mě oblékne, dá na vozík a jediné co zvládnu, je jízda na elektrickém vozíku, který řídím bradou. Potom je pár věcí, které zvládnu ovládat pusou jako například ovládání počítače nebo třeba již zmíněného drona. Ale ke všem věcem potřebuji asistenci, bez asistence se prostě neobejdu.

Jaká byla Vaše cesta k peer mentoringu? Zažil jste peer mentoring na „vlastní kůži“?

Peer mentoring jsem na vlastní kůži nezažil, v době kdy se mi stal úraz ještě peer mentoring nebyl. Spoustu věcí jsem si musel zjišťovat nebo zkoušet sám. K peer mentoringu jsem se dostal přes inzerát, když jsem se dozvěděl, že hledají dalšího "peera". Na inzerát jsem ale neodpověděl hned, ale až jsem dostal impuls od známého, který také pracuje s lidmi po úrazu míchy a ten řekl, ať do toho jdu.

I maskot paralympijských her v Riu de Janeiru (2016) se chtěl vyfotit s Kamilem Vašíčkem!

Jaké byly Vaše začátky s peer mentoringem? Šlo to samo a přirozeně?

Popravdě takového „jednoduchého“ peer mentora jsem už dělal dříve, pomáhal jsem několika vozíčkářům s návratem domů ať už radami s bydlením nebo ovládáním počítače. Jakmile jsem ale absolvoval školení ohledně peer mentoringu, tak jsem samozřejmě zjistil mnohem více, co vlastně vše peer mentoring obnáší. I potom jsem se toho ale nebál a naskočil do toho rovnou a přirozeně.

Pochopil jsem správně, že jste specifický v týmu služby Peer mentoring tím, že jste kvadruplegik. Znamená to tedy, že se specializujete na „kvadrouše“?

Tak ono hlavně není „kvadrouš“ jako „kvadrouš“. Ale ano, mé postižení je kvadruplegie, ale vyšší míšní léze, tedy mohu hýbat jenom hlavou a trošku rameny, a tím se hodně liším od ostatních „kvadroušů“, kteří mají aspoň pohyb rukou zachován, mají špatný třeba jen úchop, ale zvládnou toho mnohem více sami. Tím jsem v týmu asi specifický.

Vím o Vás, že kromě jiných zálib se zabýváte létáním s drony či PC hrami. Co Vás na obojím nejvíce baví?

Létání s dronem mě baví z toho důvodu, že mohu vidět různá místa krásně z perspektivy ptáka a jsou vidět i taková místa, na které se vozíčkář třeba nedostane. Při létání vidím krásně obraz před sebou a mohu si i natočit videa z různých cest nebo výletů tam kde to je povolené. Co se týče PC her, tak to hraji převážně v zimním období, kdy si buď s kamarádem nebo občas sám prostě, jak se říká, „zapaříme“. Druh hry je vždy dle aktuální nálady, někdy třeba rally, jindy zase střílečky nebo třeba i nějaké strategie na přemýšlení.

Kamil Vašíček rád cestuje. Tato fotka je z exotických Kapverd.

Prý se rád vyskytujete i na koncertech. Co anebo koho rád posloucháte?

Koncerty mám hodně rád, a to hlavně v letním období pod širým nebem, když je teplo. Každým rokem navštěvujeme festival Hrady.cz, který mám asi nejraději. No a v průběhu roku navštívíme vždy nějaký koncert podle toho, co se kde vyskytne. Mám rád hlavně české kapely jako třeba Chinaski, Mirai, Kabát, Jelen, ale třeba i Ewa Farna, Tomáš Klus nebo Marek Ztracený. Dříve jsem ale poslouchal i kapely jako třeba Harlej, Škwor nebo Vypsaná fixa.

Co by Vám jako vozíčkáři legislativně či obecně vzato nejvíce pomohlo?

Určitě by mi pomohlo, kdyby se navýšil příspěvek na péči pro vozíčkáře, kteří jsou kompletně závislí na asistenci druhé osoby. Sehnat totiž osobního asistenta není lehké a navíc na tu dobu ve své podstatě 24/7, kterou člověk jako já potřebuje asistovat, je to i finančně nereálné asistenta zaplatit. Jako další by mohli legislativně upravit možnou rychlost elektrických vozíků, jelikož teď je povoleno pouze 6 km/h, když si klient pořídí vozík přes pojišťovnu. To je to samé, jako kdyby chodcům zakázali běhat...

Chtěl byste něco vzkázat čtenářům Vozejkova?

Čtenářům Vozejkova přeji krásné čtení všech článků na Vozejkově a hlavně hodně optimismu v životě. Pokud by někdo měl pocit, že mu mohu v něčem pomoci, ať se na mě neváhá obrátit.

Profil Kamila Vašíčka na webu projektu Peer mentoring: https://peermentor.cz/portfolio/kamil-vasicek/

Foto: archiv Kamila Vašíčka

Rozhovor vedl: Jan Spěváček