Láska k přírodě mě provázela celý život, trávil jsem v ní každou volnou chvíli. K myslivosti mě přivedla moje žena Radka. Zkoušku jsem složil v roce 1991, stal se ze mě mladý myslivec. Pro přátele jsem začal vyrábět štítky k trofejím,které jsou projevem úcty k ulovené zvěři. Později se z této mé záliby stala obživa.

V roce 2007 jsem kvůli chvilce nepozornosti utrpěl úraz páteře,, zlomil jsem si třetí a čtvrtý hrudní obratel. Diagnóza paraplegie. Od té doby se pohybuji pomocí vozíku. Jediná sekunda mi změnila celý život. Doslova ho obrátila na ruby. Asi po 7 měsících strávených po nemocnicích jsem se vrátil domů. Všichni mi říkali, že myslivost musím brát jako minulost. Je potřeba jít dál a využít jiné možnosti. Ale já trval na svém. Půjdu dál, ale stejnou cestou jako jsem šel dřív. Zprvu jsem jezdil do přírody autem. Bylo mi jasné, že to není správná cesta. Začal jsem se zajímat o možnost jezdit na čtyřkolce. Asi po roce mi ji koupil kamarád, Laďa Novák a jeho žena Máša. Nejdřív jsem se musel naučit jak se dostat na ni a jak z ní. Byla to dřina. Později jsem mohl začít s úpravami, které trvaly půl roku. Střílna, odklopné opěradlo, jeřáb, abych mohl ulovenou zvěř naložit a vyvrhnout. Pomocí čtyřkolky se mohu pohybovat tam, kde jsem dříve chodil, mohu zakrmovat i lovit, mohu si zvěř dohledat, mohu ji vyvrhnout, naložit a odvézt.