Přidej
příběh
marta.jpg
12.11.2023 | redakce VOZEJKOV

Marta Kupets: BanalFatal! vás ještě překvapí

Narodila jsem se v roce 1989 ve Lvově, Ukrajina. Ukončila jsem lingvistické gymnázium a šla na Lvovskou polytechniku studovat sociologii. Strašně mě to bavilo, byla jsem zapojena do různých studentských projektů. Hodně jsem byla zapojená do problematiky integrace dětí z dětských domovů do vzdělávaní a profesní realizace lidi s DMO. Nakoplo to tak, že se mě to drží dodneška. Za dva dny po ukončeni univerzity si mě odchytili na magistrátu města Lvov, kdě už mě znali jako aktivní studentku, která dělá projekty, a nabídli stáž. Po tříměsíční stáži jsem se stala jsem koordinátorkou projektu pro mládež. To byl projekt, který dával možnost dostat se do praxe, realizovat různé projekty a nápady. Napřiklad knihobudky, ulehčenou adopci zvířat, vánoční a velikonoční akce, pomoc osamělým důchodcům atd. Ve volném čase jsem jezdila na dětské tábory jako vedoucí, hlavně to byly tábory v přírodě pro děti z dětských domovů. Kvůli tomu že jsem hodně spolupracovala v práci s vysokou školou, po 3 letech práce jsem dostala jsem nabídku jako učitelka sociální politiky  a zároveň koordinátorka jednoho zajímavého projektu. Ale netrvalo to dlouho a odjela jsem za láskou do ČR…

Marto, přišla jsi do Čech před osmi lety. Co Tě k tomu vedlo a zvykla sis tu?

Určitě už jsem tu zvykla, a to natolik, že ani neumím sebe identifikovat, kdo vlastně jsem. Jela jsem sem za láskou, i když teď to je všechno úplně jinde, nepochybuji o tom, že jsem na správném místě. 

Za osm let už jsem si zvykla na všechno. Vždycky jsem byla zvědavá, a to pro mě byla zábava a sranda. Je to hodně zajímavé zjišťovat detaily kulturní a sociální, pozorovat a porovnávat, analyzovat, mezilidské vztahy, zvyky, reakce.  No, občas tě to překvapí i po 8 letech, ale jsem totálně šťastná, že jsem se tu ocitla. Tady jsem porodila syna, teď zjišťuji, jak funguje systém školství. Mám kolem sebe hodně fajn lidi, a hodně za to může CZEPA.

Marta si zvykla v ČR natolik, že rozdává radost a legraci, kudy chodí.

Jak ses vlastně ocitla v CZEPA?

Úplně náhodou… Šla jsem do na doporučení kamarádky do jedné neziskovky, CIC, která pomáhala adaptaci cizincům, také v profesní realizaci tady. Potkala jsem tam paní Helenu Hladíkovou, která vás za hodinu sezení tak napumpuje energie i zvýší sebevědomí, což určitě po 3 letech mateřské dovolené potřebujete, že ano, vy už nemáte šanci nenapsat dobrý motivačně dopis ani CV. Za měsíc mi zavolala, že moje CV poslala ředitelce České asociace paraplegiků, která hledala koordinátora preventivního projektu. Zažila jsem pak báječný pohovor, z kterého jsem měla pocit, že i když se tam nedostanu, tak to byla super schůzka. Ale dostala jsem se tam! 

Jsi koordinátorka projektu BanalFatal! – co vše Tvá práce obnáší?

Mám na starosti velmi zajímavý a perspektivní projekt. Je to projekt prevence úrazů páteře a míchy, který působí v ČR od roku 2016. V covidové době byl lehce pozastaven, a proto jsem měla možnost udělal jeho resuscitaci a zase ho nastartovat zase. Mám super tým, 4 skvělé kluky, jezdíme po cele ČR na základky, střední školy a občas i vysoké školy, sportovní festivaly, konference a openingy. Mluvíme o tom, jak se chovat a sportovat bezpečně. Aby banální situace neměla fatální následky, jak je pochopitelné z názvu projektu. 

Komunikace, svěží nápady, volání, volání, volání a hodně e-mailů.  Snažím se, aby o nás bylo slyšet, snažím se dělat prevenci online, i když nejezdím s klukama na přednášky, jsem jejich organizátorem. Každý rok točíme preventivní spoty, tento rok jsem pyšná na náš tým, protože se podařilo natočit dobrou a srozumitelnou animaci o úrazech a jejich následcích. Je to fakt dobrá a zajímavá práce, každý den je jiný, ale naplňuje mě na 100 %.

Máš kolem sebe čtyři lektory. Poslouchají Tě na slovo?

Jejda… To byla moje největší obava, když jsem nastupovala. Aby mně poslouchali 4 kluci najednou, měla jsem pocit, že se to nikdy nemůže stát. Mýlila jsem se, je to nejlepší tým, co si můžu přát. Nejenže mě poslouchají a spolupracují, ale pomáhají s čímkoli, jsou ochotní – a strašně se mí se libí jejich motivace do práce. Jsou naprosto best, nikomu a nikdy už je nedám! A hlavně teď už budu mít možná kolem sebe 6 lektorů, držte mi palce, pracujeme na tom. 

Dva z lektorů BanalFatal!, kterým Marta šéfuje, v akci v terénu.

Držíme palce! V čem si myslíš, že je BanalFatal! jedinečný?

Popravdě řečeno je ještě jeden podobný projekt, ale to už je jiný příběh. My jsme jedineční v tom, že dvojice, která dorazí na lekce, „vozík“ a „choďák“, tak si říkáme mezi sebou, představují silné kombo. Probíráme videa ze sociálních sítí natočená dětmi a mladými lidmi, kde dochází k úrazům. Choďák, záchranář, probírá jak poznat a identifikovat úraz, jak poskytnout první pomoc, co dělat a co ne. Lektor na vozíku vysvětluje svůj příběh a máme prostor mluvit o tom, jak život pokračuje dál. Vytváří to takový efekt, že každý posluchač ještě potřebuje pak prostor na přemýšlení a ještě to v něm dál rezonuje a doznívá. 

Co se v poslední době projektu povedlo?

Naposledy jsme vypustili do světa skvělou 3D animaci. To je naše poslední novinka, na kterou jsem moc hrdá. Chceme být jedineční, a proto se poprvé v českém prostoru objevilo takové video. Snažíme se ale rozvíjet celý projekt podle aktuálních potřeb. Máme nové zajímavé pracovní listy, tematické omalovánky, různorodé sportovní pomůcky, a to jsou jenom novinky za poslední rok. Hlavně se nám daří získávat příjemné ohlasy po návštěvách, věříme, že snížíme počet banálních úrazů. Zájem máme obrovský, věřím, že nám to ukazuje, že jdeme správným směrem. 

Máš nějaké vize do budoucna, chceš projekt ještě někam rozvinout či posunout?

To ano. Já mám tolik plánů a nápadů, že se bojím, kam až ten projekt může vyrůst. (smích) Ale teď už bez legrace, máme super partnera, Nadaci Kooperativa, která umožnila, aby přednášky pro školy byly zdarma. Je to velikánská výhoda. A hlavně jezdíme opravdu po cele ČR. Už máme za sebou nejeto tolik kilometrů, že by to vydalo na cestu kolem světa. To vše díky obrovskému zájmu ze strany základek a středních škol. Rozšířit tým, udělat zajímavé materiály pro školy a odměny pro žáky, natočit další dobrý preventivní spot, to jenom plány na příští 6 měsíců. Sledujte nás třeba na Facebooku či na Instagramu, my vás ještě překvapíme. 

Projekt BanalFatal! vyjíždí na spoustu rozličných míst, třeba i na dětské tábory.

Mám pocit, že jsi i nějak spjatá i s Hvězdným bazarem, nebo se mi to jenom zdá?

Ne, ne, to se ti vůbec nezdá, je to opravdu tak. Moje druhá srdcovka jsou Hvězdné bazary. Naše tréninková pracoviště pro vozíčkáře, jsou dvě, na Jungmannce (Praha 1, pozn. red.) a v Karlíně (Sokolovská ulice, pozn. red.). Dostala jsem možnost fotít pro bazary a pak se to rozjelo ve správě sociálních sítí a částečně v marketingu. Je to něco úplně jiného, tam mám prostor na kreativitu, realizace foto/video nápadů a možnost se uplatnit ještě trošičku jinak. Co ti budu povídat, CZEPA mně dala možnost vyzkoušet naplno, co ve mně je.  

Co bys chtěla vzkázat čtenářům Vozejkova?

Přeji čtenářům Vozejkova hezký víkend a příjemný pracovní týden. A kdybyste se náhodou nudili doma, stavte se za námi do CZEPA, určitě podnikneme něco zajímavého spolu anebo vás zapojíme do našich projektů.

Marta v dobrém rozmaru na 10. narozeninách Hvězdného bazaru. Snad brzy oslavíme i jubileum BanalFatal!

Popis není dostupný.

Foto: archiv Marty Kupets

Rozhovor vedl: Jan Spěváček
 

Přidej komentář
banner-handy.jpg
cpv_banner-3-2.jpg