Matka-vozíčkářka s dítětem od náhradní matky

Jaký je Váš životní příběh v kostce?

Na vozík jsem se dostala po autonehodě ve 3. ročníku VŠ. Po ní jsem s ohledem na velmi problematické močení se rozhodla ve 25 letech podstoupit vesicostomii (výstup močového měchýře přes břišní stěnu, pozn. red.), která by sice šla teoreticky udělat tak, abych neztratila možnost porodit sama dítě, ale prakticky se to ukázalo být de facto nerealizovatelné/velmi komplikované/ vysoce rizikové pro mě i dítě.

Kdy jste začali uvažovat o náhradní matce?

Probírali jsme to s manželem už na našem prvním rande, na němž se zajímal, zda jako vozíčkářka mohu mít děti. Tématem to začalo být aktuální před třicítkou, kdy se mé sestře narodily dvojčata, a já byla s nimi často v kontaktu a v rámci možností jsem jí s nimi pomáhala.

Poté jsme se po dohodě s partnerem začala vzdělávat o umělém oplodnění a hledat kliniku, ne všechny kliniky to však dělají. Předobjednací formulář se vyplňoval v únoru/březnu 2019 na reprodukční klinice Gennet.

Málo se třeba ví, že pro posouzení jednotlivých případů existuje na příslušných klinikách etická komise, kterou například neprojde žena, která si porodem nechce „jenom“ zkazit postavu.

Standardně probíhá lékařské vyšetření NM i BIO páru, psychologické vyšetření NM a konzultace s právníkem (všichni). Nicméně náhradní matku jsme si ale museli najít sami. Co se týče náhradních matek, některé kliniky vyžadují, aby se nejednalo o prvorodičky a z právního hlediska je jednodušší, aby byla svobodná (pokud není, pak se obligatorně doplňuje do rodného listu jméno manžela, což komplikuje proces osvojení).

Neodrazoval Vás někdo z Vašeho okolí?

Všichni v mém okolí věděli, že možnost „odnošení“ dítěte náhradní matkou zvažujeme, že to studujeme. Nicméně rodině jsme to sdělili formou dárku měsíc a půl před porodem. To, že jsme byli před narozením dítěte sezdáni, znamenalo, že to z právního hlediska bylo jednodušší, než kdybychom nebyli.

Jak ve vašem případě probíhal výběr náhradní matky?

Na Facebooku je několik skupin, většinou uzavřených, nakonec jsem výběr zúžila na jednu. Vede ji žena, která byla sama již třikrát náhradní matkou a má zkušenosti s danou problematikou.

První větší jednání dopadlo nezdarem, potenciální náhradní matka s námi přestala komunikovat těsně před prvním setkáním což mě moc ranilo a zklamalo. Poté se nám ozvala jedna potenciální náhradní matka, která již také byla domluvená s jiným párem, který jí to těsně před začátkem celého procesu zrušil. Takže jsme se vlastně potkaly dvě zklamané ženy a domluvily se nakonec, že to zkusíme spolu.

Náhradní matka si získala naši důvěru tím, že nám nabídla i prohlídku svého bydlení se slovy: „Je mi jasné, že budete chtít vidět, kde se vaše děťátko bude nacházet během těch devíti měsíců.“  

Jaká je v praktickém ohledu součinnost oplodnění vašeho vajíčka spermií Vašeho muže s náhradní matkou? Je to podobně náročná logistika jako například ve filmu Kulový blesk?

Koho toto téma opravdu zajímá dohledá si potřebné informace a vše řeší s vybranou  klinikou. Nemohu říct, že to na všech klinikách probíhá stejně.

Byli jste u porodu? 

U porodu jsem byla na přání NM jen já a její partner. Můj manžel čekal na jiném porodním boxu, který nám personál porodnice vyhradil. NM byla moc statečná, naše miminko bylo okamžitě po narození přeneseno na náš porodní box, kde bylo ošetřeno a kde jsme trávili první společné chvíle.

Kdy se k Vám dítě dostalo?

Ihned po porodu. Je vlastně docela drsné, ale probíhá to tak, že náhradní matka odrodí a dítě už okamžitě dali nám, podepsaly se i nějaké příslušné papíry a starali jsme se pak už my.

Byli jsme s manželem od začátku domluveni, že bude pečující osoba, protože mám i horší hybnost rukou a zároveň mám dobrou práci, takže to pro nás bylo takhle přirozené a funkční. Zároveň jsem vděčná lidem v práci i za to, že mě podpořili a podporují v tom, že můžu částečně pracovat na home office, a tím pádem si více užít i dítě doma.

Byla to láska na první pohled?

Byl to strašně zvláštní pocit, sedíte v porodnici, usilujete o to hrozně dlouho, najednou je tu, jak bych ten šok přiblížila, něco jako když se v místnosti objevil „velký slon“. Naše dítě bylo prý nejhodnější na celém oddělení, sestřičky se na něj chodily dívat, jako by nemohly uvěřit, že dítě, které bylo odebráno náhradní matce a ihned předáno biologickým rodičům, bude se vším takhle v pohodě. Všechno včetně porodu bylo bez komplikací, co nejdříve to šlo, tak jsme odjeli.

Jaké byly Vaše praktické kroky na cestě k osvojení dítěte? Je k tomu potřeba právník?

Po šestinedělí se NM vzdá dítěte. Následně jsem já zažádala o osvojení. Teoreticky právník není potřeba, ale je lepší mít to s kým zkonzultovat. K soudu jsme šli bez právníka.

Co by právně lidem, kteří budou o něco podobného usilovat po vás, nejvíce pomohlo?

Obrnit se trpělivostí  a nevzdávat se po prvním nezdaru. Zjistit si co nejvíce informací k dané problematice, ať můžete pohotově argumentovat v situacích, které na vás čekají na úřadech. Úředníci tento proces neznají a setkávají se s ním prvně, ale obecně platí, že asi záleží na koho narazíte. Několikrát se nám stalo, že jsme na úřadě byly nařčeni z nelegální činnosti, což bylo velmi nepříjemné.

A na závěr, otázka, která se přímo nabízí: uvažujete o dalším dítěti, respektive o dalších dětech?

Aktuálně ne, užíváme si nové životní role a uvidíme, co nám život přinese.

Několik poznámek k náhradnímu mateřství

Institut náhradního mateřství (taktéž surogátní mateřství), tedy situace, kdy žena porodí dítě pro jiného, není českým právem nikterak upravený, přestože reálně existuje a je využíván. Podle zásady co není zakázáno, je dovoleno, bychom mohli dospět k závěru, že náhradní mateřství je u nás legální. /zdroj/

akkoliv ve společnosti toto téma rezonuje, právní zakotvení náhradního mateřství v našem státě prozatím absentuje. Snad jediná výslovná zmínka o náhradním mateřství v právním řádu je učiněna v § 804 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“) právě v kontextu osvojení, kde je uvedeno, že: „Osvojení je vyloučeno mezi osobami spolu příbuznými v přímé linii a mezi sourozenci. To neplatí v případě náhradního mateřství“. I přesto se však náhradní mateřství v České republice odehrává v rámci „šedé zóny“ /…/ 

Dle § 775 OZ je matkou dítěte vždy ta žena, která je porodila. Z právního hlediska tak v případě náhradního mateřství bude matkou vždy náhradní rodička. Pokud jde o otce, je z hlediska práva díky domněnkám otcovství situace o něco složitější. I z toho důvodu je v praxi pro odnošení dítěte zpravidla vyhledávána svobodná žena, jelikož dle § 778 OZ je pak otcem dítěte, které bylo počato umělým oplodněním, muž, který dal k umělému oplodnění rodičky souhlas. /…/ 

/…/ situace, kdy náhradní matka odmítne s osvojením poskytnout souhlas a o dítě se alespoň v základní formě stará, či o něho projevuje zájem. V takovém případě soud návrh na osvojení zamítne a zamýšleným rodičům nabytí rodičovské odpovědnosti znemožní. Riziko odmítnutí poskytnout souhlas s osvojením narůstá zejména s ohledem na fakt, že souhlas s osvojením může matka udělit nejdříve 6 týdnů po narození dítěte a do té doby by dítě nemělo být osvojitelům předáno. /zdroj/

Náhradní matka je tedy žena, která svolí k zavedení embrya do své dělohy s úmyslem otěhotnět, dítě donosit a porodit, ale vzdát se rodičovských práv k tomuto dítěti a umožnit biologickým rodičům, aby si dítě osvojili. 

V České republice, pravděpodobně právě proto, že náhradní mateřství se stále ještě pohybuje v jakési šedé zóně, neexistují specializované agentury, které by s předvýběrem náhradní matky zájemcům pomáhaly. Nalezení vhodné náhradní matky je tak zcela na neplodném páru a je jedním z nezanedbatelných problémů, které náhradní mateřství v režimu našeho práva přináší. V ideálních případech se náhradní matkou stanou ženy, které jsou páru blízké (kamarádka, sestra, někdy i matka), ale často není v blízkém okolí žena, která by pomoc páru nabídla, a tak se obvykle přesouvá nabídka a poptávka na internet, se všemi riziky, které takové hledání přináší.

V praxi se lze setkat se dvěma postupy, které se liší genetickou vazbou k dítěti:

• oba rodiče poskytnou genetický materiál k oplodnění in vitro (IVF), oplodněné embryo je implantováno náhradní matce a oba rodiče tudíž mají genetickou vazbu k dítěti;
• použije se vajíčko dárkyně, které je po oplodnění spermiemi otce implantováno náhradní matce a genetickou vazbu k dítěti má pouze otec (nepoužívá se vajíčko náhradní matky, protože dárcovství vajíček musí být ze zákona anonymní).

Ve světě se lze setkat s dvěma typy náhradního mateřství:

• altruistické náhradní mateřství – matka hostitelka odnosí dítě bez finanční náhrady (za finanční náhradu se nepovažují výdaje spojené s těhotenstvím);
• komerční náhradní mateřství – náhradní matka dostane peníze nejen na výdaje spojené s těhotenstvím, ale také odměnu za odnošení dítěte.

Hned na začátku je nutno zdůraznit, že komerční náhradní mateřství není v souladu se zákony České republiky možné. Legálně tak lze pouze hradit náklady na lékařskou péči a další náklady spojené s těhotenstvím a porodem. Toto může v dohodě mezi párem a náhradní matkou být upraveno, mohou si sjednat např. hrazený odpočinek, cvičení nebo kvalitnější jídlo v rámci nákladů na výživu matky. Vynutitelnost takového plnění je však poněkud sporná, protože jediná odměna náhradní matce, která legálně přichází v úvahu, je stanovena v občanském zákoníku: jako náklady matky spojené s těhotenstvím a porodem. Ty je povinen hradit otec dítěte.

Porodné jednoznačně náleží ženě, která dítě porodila. U přídavku na dítě a rodičovského příspěvku je to ovšem jinak. Nárok na přídavek na dítě má přímo nezaopatřené dítě, kdy tento se vyplácí osobě, která má dítě v přímém zaopatření. Zde přichází v úvahu jak otec, tak matka z objednatelského páru. 

Rodičovský příspěvek může čerpat i otec dítěte, který nemusí přestat s výdělečnou činností, zajistí-li osobní celodenní péči o dítě jinou osobou, tedy typicky matkou z objednatelského páru. Jestliže je tato budoucí matka současně manželkou otce, může i ona dle ustanovení § 31 odst. 2 zákona o státní sociální podpoře být považována za rodiče a mít nárok na dávku, jelikož rodičem se pro účely rodičovského příspěvku rozumí též osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů, kdy se za takové dítě považuje i dítě manžela nebo partnera. Samozřejmě od okamžiku osvojení náleží rodičovský příspěvek osvojitelce bez ohledu na manželství s otcem dítěte, neboť od tohoto okamžiku je matkou dítěte. /zdroj/

Rozhovor vedl: Jan Spěváček

Ilustrační fotografie: Pixabay.com