Monika Granja: Olga Havlová? První ombudsmanka

Jaká byla Vaše cesta do Výboru dobré vůle? Jak se člověk stane „dobro-volníkem“?

Vystudovala jsem právnickou fakultu Univerzity Karlovy a několik let jsem pracovala ve Fóru dárců (Asociaci nadací a nadačních fondů v ČR) na legislativních projektech. Při své práci jsem se také seznámila s činností Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové a po následné dohodě s tehdejší ředitelkou MUDr. Milenou Černou jsem do nadace nastoupila a ujala se agendy komunikace a fundraisingu. Letos je tomu již neuvěřitelných patnáct let.

Měla jste možnost osobně zažít Olgu Havlovou? Pokud ano, jak na ni vzpomínáte?

Bohužel s Olgou Havlovou jsem se nikdy nesetkala. Znám ale mnoho lidí, kteří byli jejími přáteli a vyprávěli mi o ní. Myslím si, že jsem snad přečetla či shlédla vše, co o paní Olze bylo napsáno či natočeno, abych ji co nejlépe poznala. Hodně mi dala kniha Pavla Kosatíka Člověk má dělat to, nač má sílu, anebo osobní rozhovory s MUDr. Milenou Černou, která s paní Olgou v nadaci spolupracovala, a také s Annou Freimanovou, přítelkyní Havlových z Hrádečku. Pro mě je Olga Havlová (a troufám si říct, že pro všechny u nás v nadaci) velkým vzorem a inspirací. Byla odvážná, pravdivá, věcná a vnitřně velmi silná. Pomáhala neokázale a k tomu vedla i své spolupracovníky. V nadaci byla velmi aktivní – nečekala, až ji někdo osloví, sama hledala způsob, jak pomoci lidem, kteří byli neprávem odsunutí na okraj společnosti. Navštěvovala ústavy, domovy pro seniory či dětské domovy a taktéž oslovovala dárce či organizovala sbírky. Inspirovala mnoho lidí nejen v tehdejším Československu, ale i v zahraničí a vzedmula obrovskou vlnu solidarity. Pro mě osobně je velkou inspirací i v tom, že vždy zůstala svá, dokonce i v úplně nové roli první dámy, v níž si dokázala udržet stejnou osobnost.

Olga Havlová na nadačním snímku z roku 1995. (foto: Ondřej Němec)

Jakou pomoc VDV nabízí lidem se zdravotním či sociálním znevýhodněním, v případě Vozejkova primárně lidem s poraněním míchy?

Naše nadace má velmi široké pole působnosti – pomáháme jak jednotlivcům, tak organizacím, působícím převážně v sociální oblasti. Součástí našich aktivit je i osvěta, například každý rok udělujeme osobnostem se zdravotním znevýhodněním Cenu Olgy Havlové. Cílem této události je nejenom ocenit práci handicapovaných občanů, ale též inspirovat většinovou společnost v tom, že i navzdory handicapu lze žít plnohodnotný život, a navíc pomáhat ostatním. Tuto cenu například v roce 2013 získala současná ředitelka CZEPA Alena Jančíková a v roce 2010 také primář Spinální jednotky motolské nemocnice MUDr. Jiří Kříž.

Konkrétně lidem s poraněním míchy primárně pomáháme při nákupu potřebných zdravotnických pomůcek, nabízíme stipendium ke studiu na středních či vysokých školách anebo přispíváme organizacím, které těmto lidem pomáhají se začleněním se do běžného života.

Nesmím zde opomenout také program Active Citizens Fund, který spravujeme společně s Nadací OSF a Skautským institutem, jehož jedním ze zaměření je zmocnění znevýhodněných skupin. Neméně důležitá je i oblast podpory advokačních aktivit neziskových organizací. Například cílem jednoho z podpořených projektů je vznik Aliance individualizované podpory a příprava návrhu systémové změny v podobě individualizované podpory v systému sociálních služeb.

Současná ředitelka CZEPA Alena Jančíková s Cenou Olgy Havlové (2013). (foto: Alex Macciani)

Aktuálně se věnujete například ochraně lidí s postižením před předsudečným násilím. Objasněte nám prosím, jak konkrétně.

To je další advokační projekt podpořený v rámci programu Active Citizens Fund, který realizuje organizace In IUSTITIA. Výzkum, který organizace provedla, ukázal, že téměř tři pětiny lidí s handicapem zažily v životě kvůli svému postižení slovní či fyzické výpady. V posledních pěti letech útokům, za nimiž byly předsudky a nenávist, čelila asi polovina handicapovaných. Ani nejzávažnější činy oběti většinou policii neohlásily. Je alarmující, že zkušenosti s násilím i více než třicet let po sametové revoluci jsou součástí společenského znevýhodnění lidí s postižením a právní ochrana těchto lidí není dostatečná.
Proto organizace In IUSTITIA ve spolupráci s dalšími důležitými aktéry připravila Memorandum o ochraně lidí s postižením před násilím a naše nadace se stala jedním z osmnácti signatářů. Nyní vyzýváme veřejnost k připojení se k Memorandu (lze podepsat online zde: https://e-petice.cz/petitions/memorandum-o-ochrane-lidi-s-postizenim-pred-nasilim.html), které bude následně postoupeno vládě a oběma komorám Parlamentu ČR pro podporu návrhu legislativní změny.

Angažoval se Výbor dobré vůle též v pomoci běžencům z Ukrajiny?

Naše nadace se neomezuje jen na realizaci dlouhodobých projektů, ale snaží se flexibilně reagovat i na nově vznikající potřeby ve společnosti. Poslední tři roky jsme se věnovali podpoře organizací poskytujících sociální služby, aby dokázaly překonat problémy související s covidovou pandemií. Hradili jsme například náklady na pracovníky pro rozšíření služeb nejvíce ohroženým občanům, přispívali jsme na dopravu domácí péče, sháněli jsme dezinfekci, ochranné pomůcky či IT techniku pro domácí výuku. Další výzvou pro nás byla pomoc běžencům přicházejícím z Ukrajiny. I zde jsme se rozhodli podpořit neziskové organizace, které nabídly nejenom ubytování či stravu, ale poskytly i odbornou pomoc běžencům, například psychologickou podporu, pomoc s hledáním práce či s doučováním dětí.

Olga Havlová se od samého začátku jako první dáma země angažovala v sociální pomoci.

Ale zpět k Olze Havlové. Uplyne 90. výročí narození Olgy Havlové. Jaký její odkaz pro dnešní společnost a jak se proměnila činnost VDV za 30 let?

Olga Havlová netoužila stát se první dámou, ale navzdory tomu do této role vplula s naprostou přirozeností a vyplnila ji smysluplným obsahem. Dá se říci, že se stala první ombudsmankou lidí s jakýmkoliv znevýhodněním. Založila Výbor dobré vůle, jednu z prvních neziskových organizací v tehdejším Československu, otevřeně hovořila o křivdách způsobených totalitním režimem a usilovala o společenskou změnu. Olga Havlová dokázala, že i jeden člověk, který pevně věří v to, co dělá, a je autentický, může být iniciátorem obrovské změny.

Postupem času začaly vznikat další iniciativy a neziskové organizace, které byly specializované na konkrétní problémy a Výbor dobré vůle mohl některé projekty opustit. Stále se však řídíme zásadou, že máme pomáhat tam, kde je nejvíc potřeba, tam, kde nikdo jiný pomoc nenabízí či je nedostatečná.

Připomenete si nějak toto významné výročí? Můžete naše čtenáře případně na nějakou hezkou související akci pozvat?

Ráda bych čtenáře pozvala na benefiční koncert věnovaný Olze Havlové, který se uskuteční v úterý 14. března v České národní bance. Jsem velice ráda, že koncert spolupořádáme se spolkem SILOU HLASU, jehož předsedkyně Dita Horochovská je loňskou nositelkou Ceny Olgy Havlové. Na koncertě kromě jiného zazní premiéra písně věnované Olze Havlové, kterou složila a také i zazpívá Aneta Langerová. Věříme, že tato píseň v průběhu roku zazní celkem 90krát – chceme ji totiž zazpívat s místními obyvateli u každého z 85 stromů Olgy Havlové, zasazených po celé České republice, jakož i u pěti nových, které zasadíme letos. Současně čtenáře zvu i na mši za Olgu Havlovou, kterou bude sloužit v Týnském chrámu na Staroměstském náměstí biskup Václav Malý v den výročí narozenin paní Olgy 11. července.  

Jeden ze stromů Olgy Havlové. (foto: Bohdan Holomíček)

Pokud by někdo chtěl podpořit činnost Výboru dobré vůle, jaké má možnosti?

Přispět na projekty Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové lze například přes portál darujme.cz (https://www.darujme.cz/organizace/139). Vybrat si lze mezi projekty na pomoc lidem se zdravotním znevýhodněním, podporou sociálních služeb seniorům či podáním pomocné ruky těm, kteří přišli o střechu nad hlavou.

Bertík, nástupce legendárního knírače Ďuly, s Monikou Granja.

Foto: archiv Moniky Granja

Rozhovor vedl: Jan Spěváček