Na vozíčku, 2 děti a úspěšné podnikání
Obdivuhodně zvládáte děti, práci i své postižení. Máte na to nějaký recept?
Zkrátka musí to jít. Vše, co se kolem mne děje a co zmiňujete, jsou věci, které se nemůžou odkládat nebo přesouvat na jindy. Co nejde silou, musí jít ještě větší silou. Co se týká podnikání, tak to má nyní na starost spíše manžel. Poté, co se nám v lednu narodil Petřík, nemohu podnikání příliš řešit. Snažím se však alespoň „na dálku“ některé věci organizovat a „tahat za nitky“. Děti mne nyní zaměstnávají nejvíce. Verunka musí být připravena do školy, Petřík musí být nakojený a přebalený… Samozřejmě bez pomoci bych to nezvládala, mám ale to štěstí, že ona potřebná pomoc se vždy najde.Až teprve nyní se začínám po porodu vzpamatovávat. Měla jsem několik měsíců velké bolesti. Často jsme museli navštěvovat lékaře a pohotovost.
V čem vás nejvíce omezuje váš zdravotní handicap?
V péči o mé děti. Musím a musíme hodně improvizovat. Nemohu tak jednoduše přenášet Petříka, jako by to zvládaly jiné maminky, nemohu ho nosit v „klokánku“, sama jej vykoupat... Zvládli jsme to ale u Verunky, tak to u Petříka zvládneme taky. Mám to jiné, složitější než ostatní zdraví lidé, ale podařilo se nám vychovat hodnou a pracovitou holčičku, která nám teď už s lecčíms pomůže, a Peťulku tak jistě vychováme také.
Myslím si, že Verunka nikdy v tomto smyslu nestrádala, a právě naopak měla docela pestré dětství. Chodí do kroužků, manžel ji vozí ze školy a do školy. Než se nám narodil Petřík, tak jsme každý rok jeli k moři. Nejčastěji s jazykovými pobyty autobusem. Také jsme byli před třemi lety na měsíc v Thajsku. Cestování se mnou je ale povídání na další kapitolu. Ono cestovat s vozíkem, který váží sto padesát kilo, a k tomu jsme s sebou vozili i psa čivavu...Čili když se ptáte, jestli mne v něčem můj handicap omezuje, pak musím říci, že ano. Omezuje mě v každé hodině, v každé minutě během dne. Na druhou stranu ale díky rodině, jakou mám, díky tomu, jak jsem si na život s postižením zvykla, jak jsem se naučila využívat prostředky a pomůcky, které jsou k dispozici, dokážu žít život naplno, bez omezení a v míře, v jaké jej pravděpodobně nežije mnohý zdravý člověk.
Kdy a jak se zrodila myšlenka na vaše podnikání?
Manžel původně provozoval velkou prodejnu s nábytkem v Karviné. Tam se nám moc nelíbilo, a proto jsme se přestěhovali zpátky do Krnova, odkud manžel pocházel a kde máme dům. Zde jsme koupili objekt s nebytovými prostory. Nějaký čas jsme se jej pokoušeli pronajmout. Když se nám to ani po pár měsících nepodařilo, rozhodli jsme se „praštit“ do toho sami.
Proč zrovna second hand?
Vždycky jsem ráda „obrážela sekáče a hrabárny“. Příčí se mi totiž dát za značkovou halenku dva tisíce korun nebo tisícovku za tričko. Na druhou stranu levné oblečení ve vietnamských tržnicích také není ono, protože to jednou dvakrát vyperete a můžete to vyhodit. Zvláště když máte sušičku na prádlo, tak poznáte ten rozdíl. Levné hadříky z tržnice se vám smrsknou. Navíc v second handu mohu objevit kousky, které nikde jinde nenajdu a nekoupím. Je to svým způsobem i dobrodružství. Také je to návykové. Na rozdíl od většiny jiných návyků je však tento zdravotně nezávadný, před rodinou obhajitelný a „nejde příliš do peněz“. Rozhodli jsme se do toho jít trochu jinak, než jak to vidíme jinde. Dali jsme hodně na vzhled prodejny, tzv. kulturu prodeje. Často bývají second handy tmavé, ušmudlané… s vybavením „co dům dal“…U nás máme vše v chromu či stylově ve dřevě, zrcadel máme téměř padesát metrů čtverečních. Provozujeme online skladový systém, máme dva pokladní boxy, tři převlékací kabiny a spoustu figurín… To je, co se týká kamenné prodejny, kterou jsme začínali.
Ano, máte ale také internetový prodej.
Hlavní starost a péči nyní věnujeme online prodejně, kterou provozujeme (Modanet). Zde také zaměstnáváme většinu lidí a samozřejmě se zde točí i daleko více zboží. S e-shopem jsme začali počátkem roku 2013 a nyní jsme největší na trhu. Online máme aktuálně kolem 35 000 položek s tím, že postupně se chceme dostat minimálně na dvojnásobek tohoto množství. Největší konkurenční shopy, o kterých víme, mají maximálně kolem 20 000 položek. V servisu se snažíme držet co nejlepší poměr kvalita/cena, nejnižší ceny dopravy, komunikaci se zákazníkem….
Second hand nás baví, lidé kolem něj nás baví…
Bylo těžké začít podnikat?
Začít podnikat je to nejlehčí. Nejtěžší je zvolit správný směr a udržet se…
zdroj: novinky.cz
autor: Andrea Zunová
foto: archív Kateřiny Zajícové