Příběh Marcela "Máci" Dufka

Marcelu Dufkovi bylo po komplikovaném porodu diagnostikováno těžké zdravotní postižení - dyskinetická a kvadruspastická forma dětské mozkové obrny a navíc značná vada řeči.

Prakticky od narození potřebuje pomoc ve všech běžných činnostech. Nemůže se sám postavit ani ujít jediný krok, nemůže se najíst ani napít, provést hygienu. O všechno z toho si dokáže říct, a to navzdory tomu, že ho ani jeho hlas moc neposlouchá. 

Mentálně je "Máca", jak se mu říká, naprosto zdravý. Rád se směje, je zábavný, vtipný, komunikativní a hodně pozitivní. Protože mu hlava slouží dobře, moc rád by rozhodoval o tom, co bude se svým životem dělat.

Dobře si uvědomuje, že svá rozhodnutí může plnit pouze prostřednictvím druhých. Jeho přátelé proto založili Hnutí Mácou, web, na němž mu originální formou shánějí asistenty, práci i holku.

Aktuálně.cz: Moc mě zaujaly tvoje internetové stránky. Zaujmou na první pohled a přijdou mi hrozně vtipné. Ostatně ty jsi také velmi  veselý a pozitivně naladěný člověk, ne?

Marcel Máca Dufek: Jo. Ale taky mám dny jako každej, kdy to stojí za prd.

A.cz: Mottem stránek je "Za samostatný život kvadruplegika Marcela Máci Dufka". Jak se ti touhu po samostatném životě daří naplňovat?

Teďka dobře, ale nesmí se vrátit komunisti, jinak se zabiju. Už to nechci zažít, to, co bejvávalo dřív. Teď jsem poznal nový život jako vy, zdraví. Už bych nepřežil, kdyby se to vrátilo.

A.cz: Na stránkách mě zaujala i jejich maximální otevřenost. Postižené lidi už sice jako za komunistů neodklízíme z očí veřejnosti za zdi ústavu, ale k otevřenosti má tato oblast ještě hodně daleko. Kde jsi vzal odvahu vše pojmenovávat tak otevřeně? 

Kdybych nebyl otevřený, tak by mi lidi nevěřili.

A.cz: Myslíš, že by tvá otevřenost a bourání tabu mohly pro svět zdravotně postižených změnit něco k lepšímu?

Myslím, že každý postižený potřebuje jiný věci. Nový asistenty učím, jak mi mají pomáhat. Kdybych neříkal, jak mi mají pomoct, vědí prd.

A.cz: Kdybys mohl změnit v naší společnosti tři věci, třeba pomocí nějaké postižené, nicméně zázračné zlaté rybky, které by to byly?

Určitě bych dal pryč komunisty, stejně jako oni dávali pryč nás. Ať jsou lidi zdraví a nám, invalidům, můžou pomáhat. No a aby to tady v Česku fungovalo alespoň jako teď. Jinak "píííp".

Celý rozhovor je k přečtení zde.

zdroj: magazin.aktualne.cz

foto: Vojtěch Herout