Tomáš Pouch: Černí koně svým výkonem uchvátí

Zaměřujeme se na výrobu kompenzačních pomůcek a speciálních jízdních kol, které dětem se zdravotním postižením pomáhají k samostatnému pohybu. Zaměstnáváme především tělesně handicapované, kteří jsou na základě svých vlastních zkušeností odborníky. Jen ten, kdo zná osobně problematiku handicapu, dokáže efektivně navrhovat pomůcky, které usnadní dětem pohyb. Podíl osob znevýhodněných skupin přesahuje 30 % z celkového počtu zaměstnanců. V rámci principů sociálního podnikání se zavazujeme vygenerovaný zisk (minimálně však 51 % zisku po zdanění) znovu reinvestovat do podniku. (informace o Černých koních z jejich webu)

Tomáš Pouch kolem sebe šíří radost a dobrou náladu.

Co mě první napadne, když slyším „Černí koně“ – co to jenom symbolizuje, jak ten název vznikl?

Viděli jste komedii Kokosy na sněhu? Je to dle skutečného příběhu, kdy se na zimní olympiádu připravovala posádka jamajského bobu. Když si odmyslíte veškerou tu srandu, tak film nám ukázal, že i když nejste favorit, můžete všechny kolem sebe překvapit, třeba i zvítězit – a získat si přízeň fanoušků. Sportovci, kteří nemají zjevnou šanci zvítězit, ale přesto svým výkonem uchvátí, bývají nazýváni Černí koně.

Jaké byly začátky Černých koní? A kam jste se od té doby posunuli?

Za to může moje nadváha. Když mi bylo 35 let, to jsem už 20 let měl místo nohy protézu, jsem si řekl, že bych měl sportovat. A protože plavání mi zrovna nejde a běh s pořádnou porcí kilogramů navíc a ještě v protéze mi také připadal nemožným, rozhodl jsem se pro kolo. 

Dvacet let jsem někde hluboko v sobě dusil, že jsem handicapovaný. A pak, zásluhou jízdního kola, jsem se svého balvanu zbavil. Napadlo mě, že sport je funkční medicínou pro vyrovnání se s handicapem. A tak vznikli v roce 2008 Černí koně.

Jako první jsme založili bezplatnou půjčovnu speciálních jízdních kol. V roce 2010 jsme začali organizovat závody pro cyklisty s handicapem a v roce 2016 jsme vyrobili první handbike v dětské velikosti. V současnosti se věnujeme hlavně výrobě speciálních kol a závodům pro děti s handicapem.

Černí koně jsou tu hlavně pro děti (ale nejen pro ně).

Sídlíte v Jirnech, jsou Jirny jako takové něčím potenciálně zajímavé? Ať už pro vozíčkáře, nebo pro cyklisty?

Bohužel ne.

Ví se o Černých koních, že děláte relativně atypickou věc – kola i pro děti se zhoršenými pohybovými možnostmi. Kolik kol ročně pro děti uděláte a jaká děláte nejčastěji?

Pomáháme dětem k pohybu již od jejich raného dětství, od 1 roku. Kola vyrábíme na nožní nebo ruční pohon v závislosti na velikosti dítěte. Ročně se jedná asi o 50 kol a největší zájem je o tricykly – tříkolová lehokola vyznačující se vysokou stabilitou.

Jak mám postupovat jako rodič, který má pro své dítě zájem pořídit kolo na míru pro jeho specifické potřeby? Na co myslet a je například možné financovat takovou investici i z jiných zdrojů než z vlastní kapsy?

Na to máme projekt Perpetuum mobile, v rámci kterého se snažíme zajistit 100% financování kola. Takto jsme již pomohli více než 200 dětem. Má to ale jedno ALE. Pokud zajistíme financování my, požadujeme vrácení kola v okamžiku, kdy dítě přestane na tom konkrétním kole trvale jezdit. Třeba když vyroste, nebo když se změní jeho zdravotní stav. 

Vrácené kolo opravíme, zkontrolujeme a předáme dalšímu dítěti. Tímto způsobem zvyšujeme udržitelnost a snižujeme náklady projektu. Tím se vysvětluje název Perpetuum mobile – neustále v pohybu.

Být neustále v pohybu je důležité pro každého z nás.

Co stávající společenská (a světová) situace a česká legislativa, přeje současnost Černým koním? Nemáte existenční problémy? 

Samozřejmě je doba těžší než byla. Jsme zcela závislí na sponzorech z podnikatelského sektoru, a tento sektor je nyní tzv. v první linii. Zdražení energií, tři roky nedostatku výrobních součástek a stále narůstající byrokratická zátěž nám každý měsíc ukrajuje z příjmů od našich sponzorů. Nás se tato situace významně dotýká, například jsme letošní zimu ještě nezapnuli plynové topení. Přitápíme naftovým dělem a plynovými bombami. Ano, máme v práci chladněji, ale celkové náklady na topení zřejmě nepřekročí 50 % předchozího „levného“ období.

Vy sám jste si prošel zkušeností s vyrovnáváním se s novou životní perspektivou po nešťastném úraze. Existuje nějaká univerzální rada aplikovatelná pro ty, kteří se se ztíženou mobilitou ještě nevyrovnali?

Ano, rada existuje, a zní jednoduše. Najděte si něco, co vás baví, naplňuje, ideální nějaký obor ve kterém jste dobří, a nemusí to být sport. Zlepšujte se, dejte do toho všechno a okolí vás bude obdivovat, handicap–nehandicap. V mém případě to bylo kolo, zkusil jsem závod horských kol – a ani jsem nemusel být obzvláště dobrý, stačilo abych se nevzdával – lidi kolem mě obdivovali a mně to vyléčilo bolavou duši.

Detail malého handbikera.

Je o Vás známo, že jste na kole závodil. Závodíte ještě, nebo už jezdíte pouze rekreačně?

Bohužel na kole již nejezdím, z předchozích let jsem si přivodil chronický zánět na pahýlu a jízda na kole je již moc bolestivá. Ale ještě v letošním roce budu mít elektrohandbike z naší dílny. Už se těším na parádní jízdy po lese.

Chtěl byste něco vzkázat čtenářům Vozejkova?

Tak to bych asi měl říct něco opravdu moudrého...

... pevné zdraví! (úsměv)

Černí koně na jedné ze svých četných akcí.

Chcete pomoci Černým koním? Kliknutím sem zjistíte jak!

Případně, pokud máte raději přímou okamžitou pomoc, pak: 224879835/0800

Foto: archiv Tomáše Poucha

Rozhovor vedl: Jan Spěváček