Na kempování je skvělé to, že neexistuje žádný „správný“ způsob, jak ho dělat. Dá se přizpůsobit vašemu rozpočtu, míře vašeho poranění míchy, časovým limitům a tomu, jak dobrodružně se cítíte. Článek od New Mobility vám ukáže, jak kempují vozíčkáři ve třech různých úrovních pohodlí – od základního „drsného kempování“ přes kempování v autě až ke glampingu, který spojuje luxus a kempink v jedno. Matt, jeden z dobrodruhů v tomto článku, ostatně říká: „Po celodenním kempování mám skvělý pocit zdravé únavy, kdy to prostě zaříznu a spím opravdu hlubokým spánkem.“ Podívejte se spolu s námi na to, jak vypadá kempování v Americe – a popřemýšlejte, do jaké míry ho můžete aplikovat u nás.

„Na drsno“ / Roughing it

Jedním z hlavních lákadel klasického kempování, známého také jako „roughing it“ nebo minimalistické kempování, je to, že ho lze uskutečnit, kdykoli se vám zachce. Vyžaduje relativně malé množství vybavení a balení. S větší přípravou může také poskytnout základnu pro dobrodružné výlety, jaké může nabídnout třeba jízda na handbiku. 

„Klasické kempování v přírodě mám nejraději – je to skvělý způsob, jak dobít baterky a znovu se naladit na přírodu,“ říká Topher Downham (55 let, s poraněním míchy v oblasti C6–7), manažer pro přístupnost města Boulder v Coloradu. Má rád třeba výjezdy do pouště Canyonlands v Utahu. „Spím venku bez stanu, nad hlavou mám miliony hvězd a ráno mohu z útulného spacáku pozorovat východ slunce,“ říká. 

Samozřejmě, že klasické táboření je na spodní hranici komfortu. „Výlet do kempu obvykle zahrnuje trochu utrpení, které v danou chvíli není zábavné, ale při zpětném pohledu činí výlet o to nezapomenutelnější,“ říká Downham. „Několikrát se mi stalo, že jsem v noci zmokl a byla mi zima, což bylo opravdu drsné, protože jsem se nemohl zahřát, ale občas si na to rád vzpomenu.“   

To přináší důležitou radu ohledně vybavení: investujte do teplého spacího pytle. Ochrnutí výrazně ztěžuje udržování tepla. Třeba Kristi Grotting Hruzewicz doporučuje spací pytel s teplotou do minus 30° Celsia. „Koupila jsem si ho, protože mi je hned zima – a cítit chlad není vůbec příjemné,“ říká Kristi Grotting Hruzewiczová (49 let, s poraněním míchy v oblasti T9). Ta podniká například vícedenní výpravy na mořském kajaku a běžkách. „S kamarádkou jsem se vydala na běžky v pohoří Sierra Nevada a jela jsem po upravené sněžné stopě. Táhla jsem sáně s výbavou, která zahrnovala stan, spacák a podložku,“ říká. „Bylo to zábavné dobrodružství, ale byla velká zima – a vracely jsme se až druhý den.“   

Pokud jde o spacáky, berte udávané teploty – které se zdají být zaměřené spíše na schopnost přežití než na pohodlí – s rezervou. I když Kristi táboří v teplejším počasí, stále si s sebou bere spacák do minus 30° C. „Prostě ho rozepnu a přikryju se dekou,“ dodává.  

Nejen Kristi kombinuje základní kempování s dalšími outdoorovými aktivitami. Matt Howard, (33 let  s poraněním míchy v oblasti T10), koordinátor outdoorové rekreace pro Oregon Spinal Cord Injury Connection, prožívá přírodu na horském handbiku. Veškeré své vybavení strčí do nepromokavého pytle a naloží ho na zadní kolo. Při stavění stanu a poflakování se po tábořišti sedí na zemi a k ochraně kůže používá podložku na jógu a nízkoprofilový polštář ROHO.  

Když je Matt v táboře bez vozíku, používá polštář Vicair AllRounder O2, který si připevňuje na zadek jako horolezec; Topher dává přednost fialovému polštářku Simply Seat.  

Downham absolvoval několik měsíčních výletů na handbiku včetně toho, na který kamarádem bez handicapu po Holandsku. Tábořili tam, kde na konci dne skončili – ať už na dvorcích, nebo na otevřených polích. Svůj vozík táhl za sebou jako improvizovaný přívěs a svou výbavu si připoutával na sedadlo. Další měsíční cestu na handbiku podnikl ve Francii, kde se ubytovával v kempech podél řeky Loiry. 

Ať už kempujete měsíc, nebo jen jednu noc, všichni zmínění kempaři se shodují, že dobrá podložka na spaní je zásadní součástí základní kempinkové výbavy. „Jsem extrémně opatrný v péči o kůži, protože jsem měl proleženinu a musel jsem podstoupit operaci,“ říká Matt. „Moje oblíbená podložka je spací podložka Big Agnes Divide. Je 3,5 palce tlustá a širší než většina jiných podložek. Když ležím na boku, nemusím se bát, že mi kyčel projde podložkou a vytvoří se mi otlaky.“  

Kristi dává přednost samonafukovacím podložkám s kombinací pěny a vzduchu. Pokud podložka ztratí vzduch, stále máte k dispozici pěnu, která vaši pokožku chrání. Její oblíbenou podložkou na spaní je samonafukovačka LuxuryMap od společnosti Therm-a-Rest.   

Jako ochranu před povětrnostními vlivy si Matt vybral stan pro jednu osobu Marmot Tungsten. Kristi si také oblíbil značku Marmot. Vybírá si však model Limelight pro dvě osoby. Topher v současné době používá stan Mountainsmith Morrison. „Líbí se mi, ale neumím ho sám postavit, takže mám vyhlédnutý stan Hilleberg pro jednu osobu. Je to sice drahá značka, ale jejich stany navrženy pro horolezce na Mount Everestu tak, aby je bylo možné postavit v rukavicích, což je ideální pro moje kvadruplegické ruce,“ říká. 

Kempování s autem

Jiný zkušený kempař Bob Vogel vzpomíná: „Za mých mladých let, kdy byl přesun ze země na židli hračkou, jsem dával přednost klasickému kempování. Ale moje stárnoucí ramena dávají přesuny ze židle na zem hůř a hůř – a spaní na podložkách na zemi už zdaleka není tak pohodlné. Myslel jsem si, že dny mého kempování jsou sečteny, dokud jsem se před několika lety nezúčastnil adaptivního kempování. Uvědomil si, že některé dodatečné vybavení může kempování i pro mé stárnoucí tělo učinit opět mnohem přístupnější. I když balení dalšího vybavení zabere více času, umožňuje mi návrat k přírodě, po které toužím.“

A doplňuje: „Nedávno jsme se s manželkou připojili k přátelům a strávili tři noci v kempu Russian Gulch State Park na kalifornském pobřeží Mendocino. Naše tábořiště bylo zasazené mezi sekvoje a my jsme si užívali usínání a probouzení za stálého zurčení potoka vedle našeho stanu. Dny jsme vyplňovali jízdou na kajaku po bodku lachtanů a jízdou na horském handbiku po lesních stezkách lemovaných kapradím. Večery jsme trávili společně – s jídlem a vyprávěním u táborového ohně.“

Co se týče spaní, Bob zjistil, že kempování za pomocí auta je dostupnější a příjemnější s velkorysým stanem. Dává přednost stanu Big House 4 od společnosti Big Agnes. Pro ty, kteří potřebují cenově příznivější variantu, vybral web Wirecutter, který se zabývá recenzemi produktů v deníku New York Times, jako nejlepší cenově dostupný stan rodinné velikosti kupolovitý stan Coleman Sundome pro 6 osob. Najdete ho zhruba za 100 dolarů. Myslete ale i na to, že pokud jde o stany, za více peněz si často koupíte lepší ochranu a stabilitu při špatném počasí.   

Hlavní výhodou velkého stanu je, že je v něm místo pro táborovou postel. Bobovým je Coleman ComfortSmart Deluxe Cot. Je 15 palců vysoká, což usnadňuje přesun z křesla na lůžko, a při šířce 30 palců se na ní snadno mění polohy na spaní i obléká. Když si potřebuje uprostřed noci odskočit, nechce se mu opouštět teplo spacáku. Proto používá sadu Coloplast SpeediCath Flex, osvědčený katetrizační systém.

Ačkoli bylo jejich tábořiště rozlehlé, ke koupelně s rolovací sprchou a rozkládací sprchovou lavicí to bylo slabých 40 metrů. Při přesunech po táboře a na stezkách používá nástavec FreeWheel Wheelchair usnadňující pohyb po nerovném terénu. Je bezpečnější, protože se vyhýbá pádům dopředu. Na ochranu kůže na tvrdé sprchové lavici si dovezl podložku ROHO ADAPTOR.

Podle zákona o Američanech se zdravotním postižením (Americans with Disabilities Act – dále ADA) mají mít kempy alespoň jedno nebo dvě bezbariérová tábořiště a některé státní parky mají navíc chatky s minimalistickým vybavením. Podle Mattových zkušeností může být ale jejich přístupnost náhodná a vyplatí se ji předem prověřit. „Byli jsme v kempu, který měl mít všechny jurty podle ADA, ale rampy vedoucí k jurtám byly mnohem strmější, než jsou normy ADA,“ říká. „Jindy jsem zase pobýval v bezbariérovém kempu a koupelny byly opravdu bezbariérové, ale cesta mezi kempem a koupelnami byla štěrková, po které se špatně jezdilo, což je to, na co je třeba se důkladně ptát.“  

Matt doporučuje volat do tábořišť předem a požádat rangera, zda by vám poslal zprávu s fotografií, jak kemp v současné době vypadá, pro případ, že by sezónní záplavy nebo jiné okolnosti změnily jeho podobu. Nebo pokud se chystáte kempovat a nejste si jisti ubytováním, zavolejte na místní pobočku americké lesní služby a zeptejte se na doporučení. Řekněte jim, jaké máte vozidlo a jaký druh vozíku používáte – a zeptejte se, jaká místa by byla vhodná pro bezbariérové kempování.   

Většina Mattem prověřeným autokempů se orientuje na lov nebo rybaření. Se svou přítelkyní dává přednost kopulovitému stanu pro šest osob, aby měli i na kolečkách dost místo. Také moho využít vůz Toyota Tacoma jeho přítelkyně s nástavcem na skořepinu na zádi. „Pokud se chystáme jen na jednu noc ven, přespáváme vzadu,“ říká. Howard také rád kempuje ve skupinách, protože když se všichni na několik dní odpoutají od elektroniky, mohou se na sebe skutečně napojit.

Tipy pro kempování

• Vezměte si čelovku, abyste si ve tmě posvítili na cestu a zároveň měli volné ruce na tlačení. 
• Selfie tyč v kombinaci s mobilním telefonem umožňuje kontrolu pleti, aniž byste museli nosit zrcátko.   
• Pro trávení použijte látkovou kempingovou židli s výstřihem uprostřed a položte ji nad kbelík vyložený igelitovým pytlem na odpadky. 
• Pro omezenou hybnost rukou – připevněte na všechno šňůrky: na telefon, na zipy, na všechno, na co si vzpomenete. 
• Anorak – stahovací bunda bez zipu – usnadní udržení tepla.
• Vezměte si antibiotika na infekce močových cest a plně vybavenou lékárničku. 
• Vezměte si s sebou záložní zásobu katétrů pro případ, že se vaše předpokládaná zásoba ztratí nebo poškodí.  
• Vyzkoušejte mapy (v Americe např. na Gaia GPS nebo onX), abyste si mohli předem prohlédnout kempy – a kde se nacházejí kempové toalety.  
• Vezměte si husté vlněné ponožky anebo boty s kožíškem, abyste měli v táboře nohy v teple a chráněné.  

Glamping

Glamping může kombinovat dobrodružství s některými vymoženostmi domova. Je to zábava v přírodě bez plánování a balení vybavení na kempování. Často není ani nutné vařit, uklízet či starat se o přístup do koupelny. 

Začít je obecně nejlepší s adaptačním programem. Je jasné, že zkušení kempaři mají zkušenosti a vybavení a obvykle doporučí seznam věcí, které je třeba si s sebou zabalit. Kristi nejraději jezdí na glamping s organizací Environmental Traveling Companions, která nabízí dobrodružství s průvodcem pro lidi s postižením. Již třikrát se k nim připojila na plně podporované výlety na moři na Isla Espiritu Santo, odlehlý neobydlený ostrov u pobřeží Baja California v Mexiku. Dopravili ji motorovým člunem na ostrov, kde již vše – stany, postele, kajaky a další – bylo připraveno.   

„Byl to úžasný výlet na pět nocí. Tábořili jsme na pláži, ale od stanů až po kuchyňku a mobilní toalety položili koberce,“ říká. „Měli kuchaře a personál, který vás přenášel, pokud jste chtěli jít přes jemný písek do oceánu plavat. Takže jediné, co musíte dělat, je postarat se o své osobní potřeby. Mohla jsem veškerou svou pozornost soustředit na to, abych si užívala krásy tohoto místa, pádlovala a plavala v teplém oceánu a užívala si hvězdné noci.“ Její nejoblíbenější částí výletu bylo plavání s malými lachtany. „Bylo to naprosto kouzelné,“ říká. „Bylo to trochu jako plavání se štěňaty.“ 

Američané s poškozením míchy si mohou zažádat o průkaz America the Beautiful National Parks and Federal Recreational Lands Access Pass, který je doživotní, bezplatný a je k dispozici občanům USA s trvalým zdravotním postižením. Průkaz osvobozuje od vstupného do národních parků a poskytuje 50% slevu na kempování. Průkaz můžete získat osobně na federálních rekreačních místech nebo online, za vyřízení se platí poplatek 10 dolarů. 

V podobném duchu, i když blíže k domovu, měl Bob štěstí zažít Yosemitský národní park prostřednictvím Rock 'n Roll Yosemite, třídenního zážitku na dvě noci, který pořádá City of Sacramento Access Leisure. Bydlel v Yosemite Housekeeping Camp, který má stálé stanové jednotky s postelemi ve výšce přístupné veřejnosti, stolem, zrcadlem, elektrickým osvětlením a zásuvkami. Stravování bylo zajištěno, takže si musel vzít jen spacák a osobní zásoby. Varuje, že postele v kempech bývají tvrdší. Je dobré dát si na postel další podložku – buď karimatku, nebo kempingovou podložku – pro větší ochranu před dekubity. 

Yosemitské památky, zvuky a vůně byly úžasné a ještě lepší díky tomu, že je Bob sdílel s dalšími vozíčkáři, z nichž některé znal dlouho a jiné teprve poznal. Večery trávili u táborového ohně, vyprávěli si příběhy z celého dne, vyprávěli si vtipy a sdíleli životní křižovatky. Byl to druh zážitku, na kterém se budují přátelství.   

Pokud netoužíte po socializaci nebo pokud prostě chcete, aby váš glamping zahrnoval více odpočinku a méně aktivit, v USA existuje nespočet možností samoobslužných glampingových pobytů. Patří mezi ně vše od jurt po domy na stromech, historické přívěsy, malé domky, chatky, plátěné stany a další. Luxusnější možnosti jsou zařízeny jako luxusní hotelový pokoj s prodlouženým pobytem – s vlastní koupelnou a kuchyňkou – a jsou umístěny v lese, poušti nebo v jakékoli krajině, kterou si vyberete. 

Ian Ruder, šéfredaktor New Mobility Magazine zjistil, že jako uživatel vozíku s elektrickým pohonem si může lépe vychutnávat krásy míst, jako je Grand Canyon, když má k dispozici i takové vymoženosti, jako jsou klimatizace a sprcha. Ian říká, že glamping nabízí kombinaci přírody a pohodlí, která ho – s poraněním míchy C5 – oslovuje. „Když jste odkázáni na obsluhu, vyžaduje jakékoli cestování mnoho plánování a výdajů,“ říká. „Pokud jedu na nějaké krásné nebo exotické místo, chci minimalizovat možné problémy s přístupem a maximalizovat své pohodlí.“

Ian rád sleduje kreativitu ostatních, aby se dostali mimo zpevněné cesty a blíže k přírodě. Sám ale říká, že jediné, co neskousne – pokud nemá v ráji svou prostornou sprchu na kolečkách. „Pokud si nemohu užít dlouhou sprchu v soukromí svého ubytování,“ říká, „nepočítejte se mnou.“  

Adaptivní kempování vám umožní odpojit se od každodenního života a zároveň načerpat energii z přírody. Pak už záleží jen na vašich preferencích: zda chcete, aby tento zážitek zahrnoval chatku vašich snů, nebo spací podložku na zemi a nic než vás a hvězdy.

Přeloženo z původního textu Boba Vogela „From ‘Roughing It’ to Glamping: Adaptive Camping for Wheelchair Users“ s laskavým svolením New Mobility Magazine 💚💙🙏

Překlad (za pomoci DeepL): Jan Spěváček

Tam, kde nefungovaly původní anglické odkazy, nahradil je překladatel relevantními českými.