Přidej
příběh
Markéta a Zbyněk na pracovní dovolené
3.9.2022 | redakce VOZEJKOV

Vozíčkov: Neobyčejná kniha Markéty a Zbyňka

Markéta Vítková
Spisovatelka a ilustrátorka dětských knížek. Miluje přírodu, moře, cestování, východy a západy slunce. To vše se odráží v jejích knihách. Zaměřuje se i na různé handicapy. Vystudovala pedagogickou fakultu, obor biologie a výtvarná výchova a zahradnickou fakultu. Učila na základní škole, starala se na městském úřadě o památky a o environmentální výchovu a CITES (Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin) na krajském úřadě.

Zbyněk Švehla 
Lektor projektu Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR zaměřeného na prevenci úrazů a nehod u dětí a mladistvých. Rád provozuje veškeré činnosti, které mu kompenzují omezení způsobené tělesným hendikepem. Především jízdu na kole (handbiku) a plavání. Jako první Evropan na vozíku dokončil Ironmana na Havaji. Vystudoval ekonomii na VŠE a má pracovní zkušenosti z korporátní sféry i ze státní správy. 

Exkluzivně pro Vozejkov natočené video o Vozíčkovu! Děkujeme!!


 

Vozíčkov. Když slyším tento váš název knihy, zní to jako kouzelná země, kde všichni žijí na vozíčku. Je to tak, nebo jsem úplně mimo mísu?
ZŠ: Osou knížky je osobní příběh – tedy žádná smyšlená kouzelná země, ve které by se hemžili skřítci, víly, obři a zlobři na kolečkových židlích se v knize nezobrazuje. Přesto věřím, že bude mít své kouzlo a děti i rodiče bude inspirovat a bavit. Samotného by mě zajímalo, jak by děti po přečtení knihy popsali, co to tedy vůbec je ten Vozíčkov? Jak si ho představují? 
MV: Zbyněk to popsal naprosto přesně. Na reakce čtenářů budeme netrpělivě čekat. Zvědaví jsme totiž oba dva!

Jak jste připadli na myšlenku napsat knihu společně, jak a kde jste se autorsky potkali?
ZŠ: To byl Markéty nápad. A já měl to štěstí, že si mě k tomu přizvala.
MV: Měla jsem nevidomého tchána a díky tomu jsem napsala knihu pro děti o zrakově postižených s názvem Narozeninová kočka. Několik lidí mě pobízelo, ať napíši knihy i o jiných handicapech, ale do toho se mi nejdřív vůbec nechtělo, protože jsem s nimi neměla moc zkušeností. Tak se přidala pobídka, ať takové knihy nepíši sama, ale vždy s někým, kdo tu zkušenost má. Poslechla jsem a vznikla kniha o autismu Jak barevná je modrá, kterou jsem napsala s psycholožkou Kateřinou Čížkovou. A když jsem se rozhodla, že další na řadě by mohl být svět vozíčkářů, rozhlížela jsem se, koho bych mohla oslovit. Nejdříve jsem zkusila rodinu, protože mužův bratranec je na vozíku. Ale nakonec jsem se od známe dozvěděla o projektu Vzpoura úrazům. Dostala jsem příležitost si vybrat, s kým z ambasadorů bych chtěla spolupracovat. Byla jsem bezradná, zda oslovit jednoho, víc nebo dokonce všechny. Pouštěla jsem si pro lepší rozhodování i videa o každém ambasadorovi a pak mi cvrknul do nosu Zbyněk. Všimla jsem si totiž, že píše pro projekt blog a má malé děti. Pro psaní knihy pro děti báječná kombinace. A dobře jsem udělala. Miluji pracovat s lidmi, na které je spolehnutí a jsou kreativní.

Jedna ze dvou navrhovaných obálek knihy. Ve videu si ověřte, zda byla vybrána...

Není k dispozici žádný popis fotky.

Jaká je vaše tvůrčí metoda? Bušíte do psacího stroje? Nebo se střídáte ve psaní online dokumentu? Nebo?
ZŠ: Pracujeme samostatně a navzájem se doplňujeme. To střídání si úplně dost dobře nedovedu představit. Celý ten tvůrčí proces se dost nesnadno popisuje. Dohodli jsem se na tom jak by kniha mohla vypadat. Já jsem přispěl sepsáním svého příběhu. S Markétou máme na spoustu věcí podobný pohled a často se shodneme. Zanedbatelná není ani práce a přispění grafičky Zorky Sokolové , jejíž návrhy jsou skvělým indikátorem toho jak text působí na čtenáře a dále nás jako autory inspirují. Přijde mi, že od určitého momentu, který neumím přesně datovat, začalo knize “tlouct srdce” a má své potřeby a vrtochy. My už se teď jen snažíme se o ni starat a vypiplat ji jak nejlépe umíme než se vydá za dětmi do světa. Markéta a Zorka jsou zkušené “porodní báby” a já se učím a když je třeba chodím i pro tu horkou vodu.
MV: Zbyňka posíláme se Zorkou pro kdeco často. Kniha bude totiž interaktivní a bude obsahovat i různé hry a aktivity pro děti. Otevírací okénka, prosvětlovací stránku, suché zipy a jiné. Každou chvíli narazíme na další věci, které je potřeba zajistit. Třeba různé fotografie a popisy. Zbyněk se rychle mění v porodníka!

Kdy bude kniha hotová? Kde a jak ji bude možné zakoupit?
MV: Plánujeme ji dokončit tento rok, tak nám držte palce, ať vše klapne tak jak má. Vymysleli jsme si až nedávno, že chceme do knihy i vystřihovánky a ty také potřebují svůj čas. Není to v poslední dobou snadné s papírem. Tak cítíme lehký tlak, aby jsme dodrželi plán. 
Knihy o handicapech Narozeninová kočka a Jak barevná je modrá nešly do běžné knižní distribuce jako mé ostatní knihy. Vozíčkov je bude pravděpodobně následovat. Určitě bude k dostání přes portál Fler, kde mám svůj profil, přes mé stránky, přes nás autory, přes můj profil na Facebooku a zda bude i jinde, to se ještě uvidí. Řešíme vše krok za krokem.

Pracovní diskuse nad knihou. Káva, inspirace a vozíčky plné slov.

V rámci CZEPA řešíme „vychytávání“ legislativy pro vozíčkáře. Dotýkáte se této problematiky i v knize, nebo nemáte případně nějaké dobré tipy, co by se třeba u nás mohlo změnit?
ZŠ : Vůbec. Beru to tak, že píšeme knihu pro děti. Nechci je zatěžovat nějakým stěžováním a stýskáním si. Přál bych si aby z knihy vycítily, že být na vozíku není žádná velká výhra a své zdraví je třeba si chránit. Život je jedinečný a krásný nehledě na to jestli stojíme na nohách nebo sedíme na vozíku - tak to cítím a snažil jsem se vše nějak vyjádřit svým vyprávěním. Jsem na vozíku bezmála třicet let a za tu dobu vnímám spoustu pozitivních změn a příznivý trend. Máme Paraple, CZEPA, spinální centra, odborníky v mnoha oblastech zkvalitňující život lidí na vozíku a snad ani v té prevenci nezahálíme.

Co byste chtěli vzkázat uživatelům portálu Vozejkov?
MV: Smekám před všemi, kteří se s kotrmelci osudu dokáží poprat srdnatě a stále se na svět dokáží usmívat. Přála bych všem (ať už na vozíku nebo bez něj), aby k sobě nacházeli správnou cestu, byli k sobě ohleduplní a vážili si sebe navzájem a snažili si pomáhat a zpříjemňovat si každý den.
 

Děkujeme a přejeme vám i knize hodně štěstí!

 

Rozhovor vedl: Jan Spěváček

Foto: archiv Markéty Vítkové 

Přidej komentář
banner-handy.jpg
skoda_neridit_banner_vozejkov_550x160px_1.png