Před pár dny se vrátil mezi své někdejší kolegy. Bývalý útočník Litvínova či Třebíče na turnaji Charity Hokej Golf Cup pod Kunětickou horou přebíral šek na 60 tisíc korun, který pro něj připravili kamarádi od hokeje a partneři projektu, jenž se zrodil v hlavě bývalého šampiona Jiřího Vykoukala. Přítomné Tomáš Zelenka nadchnul gestem, když celý výtěžek věnoval české asociaci sledge hokeje, ty nejlepší hráče v zemi vede jako trenér národního týmu.
Tomáši, jak jde život?
„Nestěžuju si, i když někdy je to tak zkurveně složitý... No, zrovna si procházím těžkým obdobím. Řeším rozvod s manželkou, kvůli čemuž moc často nevídám dceru. Ale doufám, že tenhle rok se všechno ustálí a koncem roku budu fungovat tak, abych si mohl říct, že jsem v pohodě.“
K čemu se nejvíc upínáte, abyste zlé a nepříjemné chvíle přestál?
„Snažím se věnovat co nejvíce aktivitám, abych svoje emoce přenesl někam jinam. Nejvíc k práci a ke studiu. Rozhodně se nenudím, takže mi nezbývá moc času zaobírat se sám sebou, svými náladami. Hrozně mi pomáhá, že můžu sám řídit auto, díky němu jsem mobilní a mám doslova proježděnou celou Evropu. V nejbližší době se chystám přestěhovat do Třebíče ze své základny v Litvínově. I z toho důvodu, abych to měl blíž do Olomouce na školu.“
Co studujete?
„Kinantropologii. Udělal jsem přijímačky na doktorské studium na Univerzitě Palackého, takže nyní opět studuju.“
Proč zrovna tento obor?
„Věda o pohybu člověka mě hodně zajímá, navíc tam mám vazby na mého vedoucího, i z hlediska profesního začínám k Olomouci čím dál víc inklinovat. Taky začnu poprvé v životě bydlet sám, na to se těším. Začíná mi úplně nová etapa.“
Starosti s rozvodem
Říkáte, že málo vídáte svoji dcerku, v čem je svízel?
„V mém handicapu. Což je docela paradoxní. Takhle to je bohužel nastavený. Aspoň doteď.“
Přiblížíte to, prosím?
„Ono by se to asi nemělo ventilovat skrz média, nicméně je pravda, že můj handicap je problém. Protože se o malou nemůžu stoprocentně postarat. V mých očích je to samozřejmě trochu jinak. Dva roky jsme to spolu krásně zvládali, princezně je teď šest let, s trochou pomoci bychom to zvládali i dál. Bohužel se však nechce...“
