Strava a vyměšování lidí s poškozenou míchou (3)

Příznaky zácpy mohou být u každého člověka s poraněním míchy různé, ale nadýmání břicha a celkový pocit diskomfortu se s největší pravděpodobností objeví vždy. Někteří jedinci pociťují bolesti břicha, může se objevit střevní inkontinence v podobě prosakování hlenů z rekta, kdy obtékají nahromaděnou tvrdou stolici. Častým příznakem, ale také důsledkem zácpy, jsou hemoroidy, kdy paraplegik i tetraplegik zaznamená ve stolici, na rukavici či na toaletním papíru jasně červenou krev. Za zácpu považujeme i vyprazdňování, které trvá déle, než je u konkrétního člověka obvyklé nebo trvá více jak 60 minut od chvíle, kdy odešla první stolice. Samozřejmě velmi záleží na poloze těla při vyprazdňování. Vliv gravitace v poloze vsedě na toaletě či toaletním vozíku má svou roli. Tuhá stolice nahromaděná v rektu způsobuje také zvýšení spasticity dolních končetin, problémy s močením a především u tetraplegiků hrozí epizoda autonomní dysreflexie. Následky této nevyvážené reakce autonomního systému, která může nastat i u paraplegiků s poškozením míchy nad šestým hrudním obratlem, mohou být dokonce fatální. Prudké zvýšení krevního tlaku, úporné bolesti hlavy, pocení a další příznaky jsou obvykle jistým signálem náhlého problému s močením nebo se stolicí (nadměrně roztažený močový měchýř nebo tlusté střevo při zácpě). Pokud zácpa zůstává neléčena, stolice se dlouhodobě drží v tlustém střevě nebo rektu, tvrdne a může dojít až k ucpání střev (ileus).

 

                                                         

Rizikové faktory a preventivní opatření: 

- Málo pohybové aktivity                         

 Ochrnutí dolních končetin, trupu a u tetraplegiků i horních končetin omezuje možnosti pohybových aktivit na vozíku zvláště u těch jedinců, kteří pracují na počítači a nekompenzují „sedavé“ zaměstnání sportovní nebo jinou pohybovou aktivitou, kterou může být i jízda na vozíku, cvičení s míčem nebo pružným tahem (cvičební sestavy jsou k nahlédnutí na stránce www.czepa.cz, v záložce „foto/video“, kde je okénko „CEZPA.TV“. Tím se prokliknete na Vimeo, kde jsou filmy uvedeny). Osvědčeným prostředkem, který může významně podpořit peristaltiku je i MOTOmed či jiný přístroj pro pasivní cvičení dolními končetinami a trupu. Někteří vozíčkáři, kteří rádi sportují, si pochvalují „projímavé účinky jízdy na čtyřkolce v terénu, v zimním období lyžování na monoski a pomoci může i jízda na handbiku.

 

- Nízký příjem tekutin

 Dostatečný příjem tekutin je důležitý pro změkčování stolice, aby měla dobrou konzistenci. Rizikovým faktorem pro zácpu bývá příjem tekutin nižší než 1600 ml. Proto je nezbytné pít 2 – 3 litry tekutin denně v závislosti na teplotě prostředí a pohybové aktivitě.

 

- Doba od vzniku míšního poškození

 Rizikovým faktorem bývá doba více jak 10 let od poranění míchy, protože jak plyne čas, střevo se může roztáhnout a být méně schopné efektivní peristaltiky. K této situaci může dojít při nedůsledném dodržování programu vyprazdňování (nepravidelné vyprazdňování či intervaly delší než každý třetí den). Prevencí zácpy je tedy každodenní vyprázdnění rekta u paraplegiků s chabým střevem a minimálně každý třetí den u tetraplegiků a paraplegiků se spastickým střevem (tato problematika je popsána v 2. dílu seriálu ve Vozíčkáři číslo 4/2013).

 

- Užívání léků

 Obecně lze říci, že čím více léků vozíčkář užívá, tím lze počítat s vedlejším účinkem ve formě zpomalení střevní činnosti. Léky, které způsobují nejčastěji zácpu, jsou ze skupin antihypertenziv, analgetik, antidepresiv, antacid, sedativ a doplňků železa.

 

- Vyšší věk (nad 75 let)

 S přibývajícím věkem se snižuje pohybová aktivita a mohou se objevit další zdravotní problémy i onemocnění jako je například cukrovka, hypertenze, ischemická choroba srdeční a také dekubity. Společně s výše jmenovanými rizikovými faktory může být zácpa pravděpodobnou komplikací funkce organismu seniora, který se méně pohybuje a užívá velké množství léků.

 

- Nevhodná strava

 Různá jídla působí na činnost střev odlišně a je třeba se naučit svým střevům porozumět, zjistit účinek jednotlivých potravin na peristaltiku. Některé potraviny mají projímavý účinek, některé mají tendenci stolici zahušťovat a jiné činnost střev významně neovlivňují.

 

Potraviny s tendencí zahušťovat stolici jsou:                   

jablečná šťáva, přecezené ovocné džusy, černý čaj, mléko, tvrdý sýr, tvaroh, obyčejný jogurt, zmrzlina, borůvky, bílý chléb a pečivo, buchty, piškoty, sladkosti (sušenky), pudinky, vařená mrkev, uzeniny, loupané obiloviny, nudle, bílá rýže, jíškové omáčky a polévky…protože vážou tekutinu ze střevního obsahu tak, že na cestě tračníkem tvrdne.

 

Potraviny změkčující stolici jsou:

čerstvé ovoce, ovocné slupky, sušené ovoce (švestky, fíky, meruňky), necezené ovocné džusy (zvláště švestkový), ovocný jogurt, smetana, kysané mléčné výrobky, cereálie, celozrnný chléb, cereální sušenky, hnědá nebo neloupaná rýže, syrová zelenina, vařená listová zelenina (kapusta, zelí), fazole, čočka, káva, pivo, houby, tučné pokrmy, nápoje sycené oxidem uhličitým…, protože mají vysoký podíl vlákniny, která absorbuje do procházející stolice více vody a to usnadňuje peristaltiku. Některé z těchto potravin mohou peristaltiku přímo aktivovat (může dojít až k průjmu).

 

Potraviny, které nemají podstatný vliv na činnost střev, jsou:

libové maso, ryby, kukuřičný chléb, zákusky, vařená zelenina, potraviny z bílé mouky, tuky (olej, máslo, ...)

 

Pokud se zácpa objeví, je první volbou použití projímadel – laxativ. Tyto přípravky působí na činnost střev nebo na změkčování tuhé stolice a pomohou tak posunu stolice k rektu a následnému vyprázdnění.

 

Projímadla (laxativa) - Stimulační či kontaktní laxativa jsou přípravky, které stimulují střeva k silnější a pravidelnější peristaltice, dráždí střevní sliznici a tím dochází ke snížení vstřebávání vody do organismu, tím podporují vypuzení stolice. Výsledek se dostaví do 6 - 12 hodin u laxativ jako je např. Guttalax a produkty ze senny. Doba působení je však individuální. V případě, že plánujete vyprazdňování na ráno, je vhodné tento typ laxativ aplikovat před spaním. Mezi kontaktní laxativa patří i Bisacodyl, který je obsažen v čípcích Dulkolax, které jsou volně dostupné nebo se připravují v lékárně na recept. Bisacodyl působí lokálně přímo v tlustém střevě a podporuje významně peristaltiku. Účinek se obvykle u lidí s míšním poškozením dostaví za 15 – 30 minut. Připravované čípky mohou být v případě úporné zácpy i silnější, jak doporučí a předepíše lékař.

 

Objemová   laxativa - Fungují na stejném principu jako vláknina obsažená ve stravě - vážou vodu, změkčují stolici a tím usnadňují její průchod. Vyrábí se z extraktu rostlinné a ovocné vlákniny a jsou k dostání ve 3 formách (jako prášek rozpustný ve vodě, roztok nebo tableta). Podmínkou účinku je dostatečný přívod tekutin, jinak mohou tato laxativa zácpu ještě zhoršit. Je proto třeba vypít více jak 8 velkých sklenic tekutin přes den a lze je bezpečně užívat i dlouhodobě. U někoho se může objevit nadýmání břicha, ale tento vedlejší efekt se obvykle po 3 - 4 týdnech užívání vytratí. Nejvíce používané objemové laxativum je rozpustná vláknina Psyllium.

 

 Osmotická laxativa - jsou  látky (tekutiny sladké chuti), které způsobí zvýšení kyselosti střevního obsahu a následné zvýšení obsahu vody ve stolici, zvětšení obsahu střev a zlepšení jejich vyprazdňování řidší stolice. Efekt přijde za 6 - 12 hodin, proto se mohou brát na noc s tekutinami. Tato laxativa jsou např. Laktulóza ve formě sirupu, Fructolax (přírodní projímadlo na ovocném základě) nebo glycerínové čípky, které změkčí stolici a pomohou odchodu stolice. Pokud je třeba větší dávka laxativ, mohou se užít 2x denně - ráno a večer. Vedlejší účinky mají tato laxativa zřídka a je možné je používat dlouhodobě k podpoře návyku pravidelného vyprazdňování.

 

 Klystýr - Klyzma se ale může stát dalším účinným pomocníkem při zdolávání zácpy. K provedení klystýru je potřeba mít irigační soupravu (irigátor), který se skládá ze závěsné nádržky s vývodem, irigační hadice, dvoupolohového kohoutu a trubice do konečníku (pro dospělé průměr 10 mm). Klystýr se provádí vleže na pravém boku, kdy se zasunutou rektální rourkou 6-8cm do konečníku přivádí pomalu vlažná voda 36 -38°. Množství vody se řídí pocity člověla s míšním poškozením, opět se může u výše jmenované skupiny vozíčkářů objevit autonomní dysreflexie.  Konečník a esovitá klička tlustého střeva naplněná vodou a způsobí umělý silný tlak, který spustí vyprazdňování. Odstraňuje z tlustého střeva nahromaděnou a stagnující stolici, také hnilobné části a pomůže nejen s léčbou zácpy, ale vyčištění střev. Odstranění nánosů může odstranit i kožní problémy nebo bolesti hlavy.

Projímavé klyzma se podává v podobě mikroklyzmatu s malým obsahem tekutiny (ricinový olej, glycerin), kdy člověk tekutinu (100 -200 ml) déle udrží ve střevech a snadněji se vyprázdní. Potřeba je stříkačka Janeta a rektální rourka namazaná vazelínou.

 

Závěrem

Pamatujte si, že zácpa je závažný stav a nesmí se podceňovat žádné její příznaky ať u akutní zácpy či u chronické. Pokud dodržujete pravidelné stravování, pijete dostatečné množství tekutin za den a chodíte pravidelně na stolici a nezadržujete ji, a také máte dostatek pohybové aktivity, zácpa by se měla objevit jen výjimečně, např. při nemoci. To souvisí s vyšší tělesnou teplotou a s žíváním léků. V příštím díle bychom se věnovali správnému stravování v rámci zdravého životního stylu vozíčkářů a výběru vhodných potravin při zácpě.

 

Výběr vhodných potravin při zácpě: 

- Maso a masné výrobky – libová masa a ryby, kvalitní šunky s obsahem masa

více než 80%      

              

- Mléko a mléčné výrobky – na základě individuální snášenlivosti volit přednostně kysané mléčné výrobky se sníženým obsahem tuku do 3% tuku v sušině, sýry do 45% tuku v sušině, tvarohy, jogurty (ne light) apod.

 

- Tuky a oleje – ve stravě by se neměly omezovat, spíše se zaměřit na kvalitu tuků a upřednostnit rostlinné tuky jako olivový nebo řepkový olej, sójový apod.

 

- Ořechy ve formě ořechové moučky (jemně namleté a přidávané do buchet,jogurtů), ořechových másel.

 

- Semínka a jadérka: lněná, sezamová a slunečnicová semínka, dýňová jadérka - změkčená během noci, k snídani s müsli nebo s jogurtem, nebo míchaná s kyselým mlékem či kefírem.

 

- Luštěniny: hrášek, bílá i tmavá fazole, čočka, sója (i sojové výrobky)

 

- Pečivo celozrnné, vločky (ovesné, ječné, špaldové, amarantové), müsli (ne zapékané a přislazované), otruby, celozrnná mouka, pohanka, jáhly, oves, proso apod.

 

- Přílohy střídat, brambory, těstoviny celozrnné, semolinové, rýže natural, basmati, jasmínová, luštěniny

 

I. díl: Úvod do problematiky aneb Co všechno obnáší „esdéčko“

II. díl: Program vyprazdňování střeva

III. díl: Léčebná opatření při vzniku zácpy

 

Zdeňka Faltýnková
fyzioterapeutka a ergoterapeutka
specialistka na spinální problematiku

 

 

Zdroj: Nutriční opatření u zácpy, Ing. Bc. Gabriela Janíšková, nutriční terapeut