Jistě, je to smutné, škoda jen, že se o něm tak málo vědělo, mluvilo. Jsem na vozíku stejně dlouho jak existuje organizace a nikdy jsem o něm neslyšel a to jsem byl v Parapleti pečený vařený. Snad jen drobnost, nechtěl bych po své smrti, aby o mě někdo psal, dobrý quadrouš. To je jako by se o člověku s plochýma nohama psalo, byl to dobrý platfusák. Považuji to za neuctivé, postižení nemá nic společného s osobností a charakterem takového člověka.