Přidej
aktualitu
hannah-busing-zyx1bk9mqma-unsplash-1.jpg
20.1.2023 | redakce VOZEJKOV

Asistent sociální péče – část 1.

Kamarád, soused či jiná osoba, která není členem rodiny ani pracovníkem registrované sociální služby. To jsou příklady osob, které v rámci poskytování péče řadíme do kategorie „asistent sociální péče“. Právní specialistka na sociální právo, Mgr. Radka Pešlová, pro vás připravila seriál tří článků. V tomto prvním díle se dozvíte, kdo může užívat tento status, jaké podmínky musí splňovat. V dalších dílech pak budou uvedena témata např. jak si s asistentem sociální péče nastavit úhradu za péči, jaké má asistent povinnosti a odpovědnost či jak vhodně nastavit vzájemnou smlouvu, jejíž vzor také přiložíme.

Osoba, která potřebuje pro své základní životní potřeby (mobilitu, orientaci, komunikaci, stravování, oblékání a obouvání, tělesnou hygienu, výkon fyziologické potřeby, péči o zdraví, osobní aktivity, péči o domácnost) pomoc druhé osoby (tj. nevystačí si s lehčím omezením potřeb, využitím kompenzačních pomůcek, úpravou bytu apod.) si může prostřednictvím krajské pobočky Úřadu práce požádat o příspěvek na péči (dále též „PNP“).

PNP má však své pravidla, které je nutné dodržet. Když stát vyplácí sociální pomoc, vyžaduje, aby bylo využití této pomoci kontrolovatelné.

 

Pracovní status asistenta

Pokud by opečovávaný nepotřeboval státní peníze, mohl by si péči hradit z čeho chce (s výjimkou pobytových služeb – ty lze ze zákona hradit jen z PNP). Mohl by na to třeba využít i úspory, mohly by mu péči hradit rodinní příslušníci. Výše úhrady za péči by nebyla nijak omezovaná (stejně jako si můžete objednat úklidovou firmu, dovážku jídla, taxi službu atd.). Bylo by jen vhodné si to smluvně ošetřit a pečující by musel řešit, na jakém základě pracuje (např. zda jde o pracovní poměr). Jakákoliv pečující osoba by v tomto případě měla svůj pracovní status složitější, protože poskytování sociálních služeb je vázáno na registraci (tedy samostatný živnostník, který by byl ochoten se věnovat péči o druhé, musí splnit podmínky zákona o sociálních službách – registraci sociální služby),  péče v rodině se připouští bez dalšího omezení, ale péče nerodinnou nepodnikající osobou je třeba vyřešit, aby nešlo o práci na černo, aby nešlo o podnikání a přesto mohla být „závislá“ práce (za odměnu za práci, na náklady opečovávaného, v pracovní době, v místě, které určí opečovávaný) pro opečovávaného vykonávána. Tuto legalizaci práce pečujícího umí institut asistenta sociální péče.

 

Asistentem sociální péče může být pečující, který pro opečovávaného pracuje za jakoukoliv odměnu (buď hrazenou z příspěvku na péči, nebo z jakýchkoliv jiných /legálních/ prostředků).

 

Asistent sociální péče nepracuje ani jako zaměstnanec, ani nepodniká, ale přesto má právo na úhradu za svoji práci, a dokonce může být za něj v určitých případech státem hrazeno zdravotní pojištění[1] a pro potřeby důchodového pojištění, pokud je hlavní pečující osobou, může mu být doba péče započtena jako doba pojištění[2]. Pokud by asistent sociální péče žádal o dávky hmotné nouze, může být posuzován jako pečující osoba[3] a nemusel by plnit povinnost zvyšovat příjem prací, evidovat se jako uchazeč o zaměstnání atd.

 

Asistentem sociální péče musí splňovat:

  • věk: musí být starší 18 let věku
  • zdravotní stav: musí být zdravotně způsobilý. Zákon způsobilost definuje negativně[4]: „za zdravotně způsobilou osobu k poskytování pomoci se nepovažuje osoba, která má sama nárok na příspěvek, ledaže lékařským posudkem vydaným poskytovatelem zdravotních služeb doloží, že je schopna tuto pomoc poskytovat.“ Není tedy potřeba mít zvláštního potvrzení, ale zajisté je logické, že pokud má asistent bolavá záda, asistenci polohování, zvedání osoby bude dělat na úkor svého zdraví a špatně – to je nepřípustné, a ačkoliv to není přímo zakázáno, bylo by vhodné se této situaci vyhnout. Také nelze očekávat, že člověk na vozíku, který sám potřebuje pomoci v oblasti mobility bude jinému poskytovat pomoc v oblasti mobility. Paradoxně ale lze teoreticky připustit, že člověk s mentálním postižením může fyzickou péči podle pokynů zvládat. Pokud by tu vznikl spor o zdravotní způsobilost (pečující, mentálně postižený, by měl PNP pro nezvládání životní potřeby orientace, komunikace, péče o zdraví, osobní aktivity, mohlo by se prokázat, že oblast pomoci někomu s oblékáním, s přesunem na lůžko a drobným úklidem by mohl zvládnout), muselo by se doložit lékařské potvrzení[5].
  • písemná smlouva: s osobou, které poskytuje pomoc, musí uzavřít písemnou smlouvu o poskytnutí pomoci. U smlouvy je nutné si uvědomit, že smlouvy se nepíší pro časy pohody, ale pro konfliktní situace (např. předmanželská smlouva, smlouva o dílo, pracovní smlouva), proto by si pečující asistent i opečovávaný měli dát na kvalitě smlouvy záležet. A i v našem navazujícím článku se budeme smlouvě více věnovat. Základní náležitosti smlouvy jsou: označení smluvních stran, rozsah pomoci, místo a čas poskytování pomoci a výše úhrady za pomoc, datum a podpis. Nic ale stranám nebrání si dohodnout více (např. doručování, práva a povinnosti, pravidla péče, výpověď atd.).  

 

Kdo může být asistentem?

Nejčastěji to bývá rodinný přítel, soused, kamarád, nebo jen zdravotní sestra, která si po službě chce přivydělat.

Ačkoliv pojem „asistent sociální péče“ zavání přílišnou odborností, může navozovat nutné vzdělávání, specificky vystudovanou školu, speciální znalosti aj. není tomu tak. Tento pojem „jen“ vyplynul ze zákona, kdy se zpřesňoval a zpřísňoval, protože nelegální poskytovatelé sociální péče se skrývali za tyto nerodinné pečující[6]. Paradoxem těchto změn ale není úbytek nelegálních poskytovatelů, kteří tento systém obcházejí/zneužívají, ale úbytek nerodinných pečujících, kteří nechtějí nést byrokratickou zátěž a kontrolu. Mnoho sousedů je ochotno sem tam pomoci (dokonce i více a pravidelně), ale jakmile by to mělo být oficiálně, na smlouvu, někde by měli být zapsaní, to už nechtějí a raději s pomocí ustanou. Troufám si zde kritizovat legislativce, že se jak se říká „vylila voda z vaničky i s dítětem“, jinými slovy, že zpřísnění vážně komplikuje situaci především poctivým.

 

V dalším článku se dozvíte více mj. o rozlišení pojmu „asistent“, o nastavení finanční odměny či o povinnostech a odpovědnosti asistenta sociální péče.

 

Autor: Mgr. Radka Pešlová (ve spolupráci se službou Odborné sociální poradenství CZEPA)

 

Ilustrační foto: Unsplash.com


[1] § 7 zák. č. 48/1997 Sb., v platném znění

(1) Stát je plátcem pojistného prostřednictvím státního rozpočtu za tyto pojištěnce:

g) osoby, které jsou závislé na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost)11), a osoby pečující o tyto osoby, a osoby pečující o osoby mladší 10 let, které jsou závislé na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost),

[2] § 5 zák. č. 155/1995 Sb., v platném znění

(2) Pojištění jsou při splnění podmínek stanovených v tomto zákoně účastny dále

d) osoby pečující osobně o osobu mladší 10 let, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo o osobu, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost), pokud spolu žijí v domácnosti; podmínka domácnosti se nevyžaduje, jde-li o blízkou osobu nebo asistenta sociální péče podle § 83 odst. 1 zákona č. 108/2006 Sb.,

[3] § 3 zák. č. 111/2006 Sb., v platném znění

Osoba, která není v hmotné nouzi

(1) Nestanoví-li tento zákon jinak, osobou v hmotné nouzi není osoba, která

5. osobou osobně pečující o dítě ve věku do 10 let závislé na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni I nebo osobou osobně pečující o osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), nebo ve stupni III (těžká závislost) anebo ve stupni IV (úplná závislost), a to za předpokladu, že v žádosti o příspěvek na péči pro osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby byla uvedena nebo po přiznání příspěvku na péči příslušnému orgánu ohlášena jako osoba poskytující pomoc17a); je-li pečujících osob více, lze toto ustanovení použít pouze u jedné z nich, a to té, která byla určena jejich písemnou dohodou, a nedohodnou-li se, nelze toto ustanovení použít vůbec,

[4] § 29 odst. 1 písm. e) zák. č. 108/2006 Sb., v platném znění

[5] specificky by šlo o posudek dle Vyhlášky o zdravotnické dokumentaci č. 98/2012 Sb.

 

PŘÍLOHA Č. 1: MINIMÁLNÍ OBSAH SAMOSTATNÝCH ČÁSTÍ ZDRAVOTNICKÉ DOKUMENTACE

5. LÉKAŘSKÝ POSUDEK

Lékařský posudek obsahuje vždy:

a) identifikační údaje

1. posuzované osoby v rozsahu jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, adresa místa trvalého pobytu posuzované osoby, popřípadě místo pobytu na území České republiky, jde-li o cizince,

2. poskytovatele, který lékařský posudek vydal, a to jméno, popřípadě jména, příjmení poskytovatele v případě fyzické osoby, obchodní firma nebo název poskytovatele v případě právnické osoby, adresa místa poskytování zdravotních služeb, identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno,

3. posuzujícího lékaře, a to jméno, popřípadě jména, příjmení a podpis lékaře,

4. pořadové číslo nebo jiné evidenční označení posudku,

b) účel vydání posudku,

c) posudkový závěr,

d) poučení o možnosti podat návrh na přezkoumání a o možnosti vzdání se práva na přezkoumání,

e) datum vydání posudku,

f) datum ukončení platnosti posudku, pokud je třeba na základě zjištěného zdravotního stavu nebo zdravotní způsobilosti omezit jeho platnost, nebo pokud tak stanoví jiný právní předpis.

 

[6] Příklad zneužití: podnikavá osoba s rodinným domem pronajala pokoje seniorům a sjednala dohody o provedení práce s pečovatelkami, které se v péči střídaly. Podnikavá osoba nebyla registrovanou službou, kvalita péče byla mizerná. Jednotlivé pečovatelky byly na Úřadech práce uvedené jako pečující osoby, ačkoliv by tam měla jinak být ona služba, ale PNP neplynul pečovatelkám, ale podnikavé osobě. Navíc si péči připlácely senioři ještě výrazně z vlastních úspor (což je v přímém rozporu se zákonem o sociálních službách v části úhrady za péči v pobytových službách). Podnikavá osoba si maximum prostředků nechávala a pečovatelkám jen proplácela DPP.

Přidej komentář
baner-skoda-neridit_550x160_4.png
skoda_handy_banner_550_160_2.jpg