Expedition Israel 2014

Nejprve to začalo tím, že se vypravíme na Island a překonáme vzdálenost přibližně 1600 km kolem ostrova. Tak se i stalo. A nyní nás čekala další mise. Ze studeného Islandu jsme se vydali do sluncem zalitého Izraele. Vyrazili jsme opět na těžko a opět na 3 handbicích.  

Zápisky z Izraele a Palestiny + fotogalerie:

4. únor 2014

Tak jsme prozatim vse zvladli a dostali se bez problemu do Izraele. Prileteli jsme do Tel-Avivu a zacali rozbalovat velice peclive zabalena kola. To nam trvalo hezkou porci casu. Chteli jsme se dostat alespon na okraj Tel-Avivu, nicmene byla uz pulnoc a mistni lide nam doporucili zustat a prespat na letisti. Kdyz jsme prileteli na misto urcene, hned jsme dostali peknou facku... jeden 

sefik na letisti nam rekl, ze je tam celkem zima - zeptali jsme se, co je to zima, kolik asi tak stupnu tam je.. pry, ze 14... po tehle facce jsme na sebe hodili kratasy a tricko a byli jsme dobry:-) Btw. jak je u nas doma? No prespali jsme na letisti a rano se vydali na nasi cestu. Byla to pekna fuska (asi 3 hodinky), vymotat se z Tel-Avivu. To se nam podarilo az pote, co nas 2x zastavila mistni policie. Nepodarilo se nam dostat moc daleko, pac nas pak zastavil dest. A po zkusenosti z Islandu jsme to brali jako konecnou, tudiz jsme zacali hned stavet stan. To se nam ukazalo jako spatna volba, protoze nez jsme stihli postavit stan, bylo po desti (spis desticku). Druheho dne jsme se dostali do Jeruzalema. Na mistnim trhu jsme nakoupili potraviny a hlavne jsme potkali skvelou divku jmenem Mayan, ktera nas dovedla k Elimu. A prave zde se zacina psat nas pribeh... 

10. únor 2014

Nas pribeh pokracuje:-) Setkali jsme se s Elim, dojeli k nemu domu a hned nas privital salkem caje, coz bylo moc prijemne po studenem veceru stravenem v ulicich Jeruzalema. Kazdy den po 5.hodine uz zacina byt poradna kosa. S Elim jsme kecali asi do pulnoci, dal nam ochutnat mistni alkohol, ktery chutna po haslerkach, polevku, co varila jeho manzelka a pak jsme mohli ulehnout k pohodlnemu spanku na posteli. Dalsi den jsme si vyhradili pro prohlidku Jeruzalema. Vstavali jsme v 6 rano, abychom vse stihli. Po vydatne snidani a rannim kaficku jsme se vydali hned do centra - do samotneho stredu Svate zeme, do Stareho mesta. Prochazeli jsme mistni trhy, abychom se dostali tam, kam potrebujeme. Nejprve jsme sli k hrobu Jezise Krista, odkud jsme byli vyhozeni:-) Pak nas cekala Zed narku, na kterou jsme vsichni polozili levou ruku a podekovali, ze se mame tak dobre. Videli jsme i nadherny Skalni dom. To ovsem nebylo to jedine, meli jsme jedinecnou prilezitost priblizit se k mistnim lidem - zide, ortodoxni zide, verici i neverici - a sledovat je pri jejich beznych cinnosteh. Hodne nam to dalo, ale i vzalo ( o tom potom). Navecer nas pozvala Mayan k sobe domu. Uvarila nam polevku a pak i skvele testoviny. meli jsme se s ni opravdu skvele. Vecer jsme se i s Mayan presunuli zpet k Elimu, pokecali jsme, dal nam par rad, tipu a triku a sli jsme spat. Rano jsme vstavali jeste o hodinu driv nez predesleho dne. Vymotali jsme se z Jeruzalema a vydali se vstric Mrtvemu mori. K nemu vedla naprosto skvela cesta - furt z kopce. To jsme se nalezite uzili. My klesali az pod uroven more (Mrtve more se nachazi -300 mnm), zatimco teplota stoupala. Cekala nas poust Sinai. Touhle pousti jsme jeli celou dobu temer rovne na jih do mesta Eilat, kde jsme ted. Cestou se nam podarilo zazit dalsich hafo zazitku - napr. skvele stretnuti s bandou lidi z Cech, ne tak hezke stretnuti s nejspise Syrjskym uprchlikem, kteremu jsme dali jidlo a vodu na preziti a mnoho dalsiho... Nyni se chystame prekrocit hranici do Jordanska, kde to bude asi trosku o necem jinem..

13. únor 2014

Plany se meni, bohuzel... Do Jordanska nas na hranicich nepustili z duvodu 2 kilometrove vojenske zony, pres kterou se nesmi s koly.. Kazdy urednik rikal sice neco jineho, ale snaha a smutny ocicka nam nepomohli.. Poradne nas*any jsme se vydali tedy na sever autobusem do Tel Avivu, odkud smerujeme opet na handbicich do Nazarethu a dal do Golanskych vysin. Po 2 dnech jizdy nas pri nakupu v marketu pozval k sobe domu majitel obchodu. Pivo, pizza a sprcha po temer dvou tydnech se neodmita. Jordansko je nam zaklete, ale Izrael a jeho lide nam preje..

15. únor 2014

Od Yossiho pohosteni jsme zamirili na sever smerem k Nazarethu. Cestu jsme si vybrali vnitrozemim, i kdyz jsme vedeli, ze nas budou cekat kopce. Co jsme nevedeli bylo, ze budeme muset jet pres Palestinu, ktera se zda podle Izraelcu nebezpecna. Zakempili jsme na vrchu kopce, kde se nam rozprostiral cely Izrael jak na dlani - skvely vyhled. Nanestesti pro nas jsme byli u vysilace... a po par minutach ojedinele chvilky ticha nas vyrusili Izraelsti vojaci, kteri nas prijeli vyhodit. Upozornili nas na to at nejezdime do Palestiny a radeji se vratime, ze je to tam nebezpecne. Pry se cas od casu stane, ze tam nekdo nekoho zabije. My meli vojaky celkem na parku, poposunuli jsme se od vysilace trosku dal a zalehli jsme. Rano jsme pokracovali dal do vnitrozemi - do samotneho srdce relativne nove vytvoreneho statu Palestiny v Izraeli. Hned po prekroceni "hranic"se nam ukazali Arabove jako skveli lide - usmevy, mavani a pozdravy byste nespocitali. Jejich pohostinnost snad nezna mezi - hned v prvnim meste, na prvni trznici jsme dostali najist, napit a dali jsme si kafe (to jsme si mohli posleze vychutnat jeste hodnekrat). Do jednoho z kopcu nam pomohli 4 mladici vytahnout nase handbiky. Od nich jsme se i dozvedeli, ze Palestinou furt projizdi izraelska armada, ktera by tam uz nemela mit vubec pristup. Mistni obyvatele po nich hazi kameny (stopy jsou jasne videt i na silnici, coz nam ukazal Ahmed - jeden z tech ctyr).. nekdy se to zvrtne ve vetsi potycku a docela nedavno byl takhe zastrelen jeden z Ahmedovych kamaradu. Vecer jsme se museli ubytovat ve stanu na okraji vesnicky, protoze zacalo prset. Stale za nami nekdo chodil a lamanou anglictinou jsme se dozvedeli, ze nas zvou k sobe domu. Neodmitli jsme.. mozna proto, ze by to mohli brat jako urazku, mozna proto, abychom se dozvedeli zas neco vic o uplne jine kulture, nebo spis kvuli obojimu. Bylo o nas skvele postarano. I kdyz jsme si poradne nemohli popovidat, pac nikdo z nich anglicky moc neumel. Za to ale se na nas sla podivat snad cela vesnicka. V jedny mistnosti nas najednou bylo snad 20 + pobihajici deti kolem stolu. A to jeste nepocitame zeny, ktere byly ve vedlejsi mistnosti (zrejme nesmeji "rusit navstevu svou pritomnosti".. i kdyz se to behem vecera zlepsovalo). Krasne jsme se vyspali a rano se zas vydali na cestu. Predtim jsme jeste poridili par fotek s hostiteli (opet bez zen), podekovali, rozloucili se a vyrazili dal. Dostali jsme do mesta, kde byl pocat Jezis Kristus. Z Nazarethu zdravi JMJ 

25. únor 2014

Z Nazarethu jsme vyrazili do posledni casti naseho vyletu. Vydali jsme se vstric severu. Dosahli jsme Galilejskeho jezera, kde chodil Jezis Kristus po vode. Zkouseli jsme to i my, jediny Jirka to zvladnul, ale bohuzel si to nikdo nepamatuje (o tom potom) Zastavili jsme se na dvou plazich, kde jsme si udelali nas prvni taborak a opekli burty. Pokracovali jsme dal na sever do Golanskych vysin a po dalsich dvou dnech jsme se vraceli zpatky na jih pres Palestinske uzemi do Jericha. Odtud jsme si vzali taxibus za 100 sekelu k hranicim Palestiny a Izraele nedaleko Jeruzalema. Videli jsme nezapomenutelne - u hranicni zdi stala fronta palestincu, ktera tuto zed preskakovala. Fotit jsme se je neodvazili. Nyni jsme opet v Jeruzaleme, kde si uzivame posledni dny naseho vyletu a pripravujeme se na odlet. Uz nas ceka jen presun na letiste a zabaleni veci. Priste se ozveme pravdepodobne z Evropy ci z domu. JMJ 

1. březen 2014

Naše další cesta se již stala minulostí... Z Jeruzaléma jsme se přesunuli k letišti, kde jsme se prvně vyspali v pomelovém sadě (můžem všem jen doporučit) a poslední noc jsme strávili přímo na letištním parkovišti, kde jsme zabalili kola, včetně všech věcí. Přes známé přísné kontroly na Izraelském letišti jsme proklouzli nečekaně snadno. Bezpochyby nám k tomu pomohli pracovníci letiště. Stejně dobře o nás bylo postaráno i v samotném letadle, kde nám ve všem vyhověly příjemné letušky a udělaly nám cestu mnohem pohodlnější než byla ta předešlá. Poté nás už jen čekala cesta z Budapeště domů, kde se s námi přišli přivítat rodiny a nejbližší... Plni dojmů, zážitků a nových zkušeností, o měsíc starší a vousatější bychom chtěli prohlásit Expedici Izrael 2014 za zdárně skončenou.

JMJ

Jiří Čeloud, Jan Havel, Matěj Mikšíček

http://3handbikes.com/cs/

https://www.facebook.com/3handbikes