Přidej
aktualitu
foto k článku
Cesta lanovkou na vrchol
Lago di Garda
Malcesine - pohled směrem na sever jezera
Pohled z jedno z vrcholů Monte Baldo - kousek od lanovky
Riva del Garda
Riva del Garda - cesta na sever mezi vinice a olivovníky (pohled od severu na jih)
Riva del Garda - hlavní náměstí
28.9.2012 | Zahraničí | David Lukeš

Lago di Garda – Riva del Garda

Gardské jezero (italsky Lago di Garda nebo Lago di Benaco) je největší italské jezero, které se nachází na severu země mezi Alpami a Pádskou nížinou v regionech Tridentsko-Horní Adiže, Veneto a Lombardie, do nichž náleží také ze správního hlediska.

Prvních čtrnáct dní v září jsme vyrazili s rodinou na dovolenou na sever Itálie, k jezeru Lago di Garda, konkrétně do městečka Riva del Garda. Riva del Garda leží na úplném severu jezera pod horskými masívy Dolomit, které přechází z Jižních Tyrol. Vlastně celá cesta po Rakousku vede skrz krásnou přírodu Alp, obzvlášť kolem Insbrucku a pak výstup na Brener. Do severní Itálie jsme jeli již v roce 2007 přes Švýcarsko, které mi přišlo ještě o něco malebnější, o tom se zmíním ještě na konci článku.

 

Celý sever Itálie je napůl rakouskou a německou kolonií. Kamarád z Mnichova mi pří návštěvě po cestě tam (spali jsme v levném a dobřte přístupném hotelu - Hotel ibis budget Muenchen Ost Messe) říkal, že obyvatelé hlavního města Bavorska považují Lago di Garda za svou součást a tráví tam převážnou část aktivních víkendů. Riva del Garda je pro aktivní dovolenou jak stvořená – kola - části kolem jezera mají nádherné cyklostezky a u Bolzana kolem řeky jsou vhodná i pro tetraplegiky, jinak spíš pro zdatné paraplegiky), vodní sporty – z našeho pohledu je zajímavý např. kajak, vodní lyže či parasailing – program určený přímo pro postižené se zájmem o jachtaření. Největší italské jezero je ledovcového původu a je to znát i na teplotě vody, která dosahuje maximálně 22 stupňů. Při naší návštěvě měla voda 17-20 stupňů. Městečko Riva del Garda je krásně bezbariérové, nenarazil jsem na jediné místo se schodem, pouze od centra směrem na sever město stoupá do hor a tyto části jsou už nepříjemně do kopce. Od našeho hotelu edla i na sever krásná rovinatá cesta podél vinic a olivových sadů. 

 

Město má travnaté a kamenné pláže bez speciálního přístupu do vody pro vozíčkáře. Kolem jezera vede chodník z centra Riva del Garda až do centra Torbole, celkem asi šest kilometrů. Torbole je městečko na východ od Rivy a je více turistické, pláže jsou pouze kamenité a díky lepším povětrnostním podmínkám i více windsurfařů.

 

My jsme bydleli v hotelu Ambassador Suite, který byl kompletně bezbariérový, jen jsem si vezl skládací židličku do sprchy. Hotel měl i bazén bez zvedáku, ale jinak dobře přístupný, ale ledový. Bezbariérového ubytování je v Riva del Garda dostatek, jen je dobré si ubytování vyřešit alespoň půl roku dopředu – můžete využít služeb klasických hotelů - třeba jako Ambassador Suite, garni hotelů - pokoj pro vozíčkáře má například Villa Regina, apartmánů, nebo kempů - např. Camping Brione, který disponuje dvěmi bezbarierovými bungalovy.

 

Z Rivy jsme také udělali výlet lodí do Malcesine  a autem do Gargnana. Lodí jedete do Malcesine asi hodinu a loď je bezbariérová, jen nevím, zda i záchody, ale to pochybuji. Lístek na loď je pro vozíčkáře zvýhodněný. Malcesine od přístavu stoupá, po náměstí jsem to ještě vyjel, ale dál to byl nad mé síly a k lanovce, na kterou jsme se chystali, mi pomáhal anglický turista. K lanovce se dá dojet autem a zaparkovat v podzemních garážích. Cesta lanovkou na Monte Baldo je s jedním přestupem a trvá asi půl hodiny i s čekáním. Vše je bezbariérové, personál ochotný a vozíčkáři mají zadarmo, což pochopíte, až dorazíte nahoru a zjistíte, že si tam moc nezajezdíte – pokud tedy nemáte nějaký terénní elektrický vozík. Normální vstupné je 23 Euro. Cesta lanovkou stojí za to a podzimní výhled musí být ještě krásnější, protože opadne ten letní opar nad jezerem.

 

Riva del Garda je nádherné místo pro dovolenou, kde vás nebudou trápit bariéry. Město má také několik velkých dětských hřišť. V týdnu bylo městečko někdy až moc poklidné a o víkendu zase plná plážechtivých Italů a Němců. Na české turisty narazíte také na každém rohu.

 

V roce 2007 jsme navštívili sever Itálie bez Vendelínka a tak jsme cestovali – cesta začala v Locarnu (město filmového festivalu ležící u Lago Magiore – ubytováni jsme byli v perfektně bezbariérovém pokoji v hostelu – hostel ležel v severní části města, ale dal se využít výtah v místních velkých garážích pro překonání převýšení), přes Lugano (trochu snobské město švýcarskoitalských hranic) do Toskánska – zastávka v malebném Portofinu a rovnou do Pisy. Další zastávka byla Parma se snad nejlepším bezbariérovým hotelem kousek od Parmy v kukuřičném poli. Pár dní jsme strávili ve Florencii, které je nádherná. Místo, kde bych si dokázal představit bydlet. Město je dobře bezbariérové. Cestování jsme zakončili v Benátkách. Bydleli jsme v Cavallinu v hotelu Ca´di Valle, který měl výtah a po menší úpravě (vysazení dveří na záchod) i koupelnu, ovšem za předpokladu, že se vejdete s vozíkem do šedesátek. Po pláži vedou betonové chodníčky, které končí asi 20 metrů od vody. U pláže je bezbariérová koupelna. Z Cavallina jezdí bezbariérový autobus, který vás doveze k lodi do Benátek, či na pláže Lido di Venezia. Loď i vaporeta v Benátkách jsou plně bezbariérové.  

 

Itálie je krásná země se skvělou kuchyní, jen je určitě dražší variantou cestování k moři a zábavou než sousední Chorvatsko.    

Přidej komentář
banner-handy.jpg
skoda_neridit_banner_vozejkov_550x160px_1.png