Handicapovaní dostali příležitost k cestování
RYCHNOV N. K. – Malí někdy dokáží více než velcí, a to platí i o firmách. Jednou takovou společností je na Rychnovsku dopravce Audis BUS. Její management se cílevědomě a houževnatě snaží prosadit novinky v hromadné dopravě, jež zpříjemní život cestujícím v našem regionu. Výše zisku společnosti není v tomto případě prioritou, a to je sympatické. Paradoxem však je, že zatímco u nás se o zaváděných novinkách mnoho nemluví, s odstupem času se o nich dozvídáme z jiných koutů naší republiky. A vždy s velkou slávou. Naši sousedé inspirovaní zkušeností od nás to umějí prodat. Zkusme to napravit.
Společnost Audis BUS v současné době testuje zajímavou novinku. „Doprava handicapovaných do škol a do zaměstnání je v regionu již několikaletou praxí. Nyní
připravila společnost Audis BUS z Rychnova nad Kněžnou, jenž tyto přepravy realizuje, jedinečnou možnost transportu jedné ležící osoby spolu s dalšími sedmi cestujícími. Tato forma dopravy je určena zejména nepohyblivým, ale mentálně funkčním osobám, které si tak mohou krátkodobými výlety zpestřit svůj každodenní život,“ sdělil nám autor celého projektu pan Milan Cedidla, jednatel společnosti Audis BUS.
První takový výlet se uskutečnil na Masarykovu chatu na Šerlichu. Cestování si vyzkoušely osoby se sníženou pohyblivostí ze střediska městských sociálních služeb Oáza v Novém Městě nad Metují – jedna žena na vozíku, jedna s holemi a jeden muž, který je dokonce upoutaný na lůžko. A jaké dojmy zanechal výlet u jeho účastníků?
„Tento autobus má jako jediný povolení na přepravu na lehátku, jinak to mají jenom sanity. Vedení firmy Audis BUS nás požádalo, abychom vybrali jednoho člověka na lehátku, jednoho na vozíku a jednoho o holích, či s chodítkem, kteří by si výlet vyzkoušeli a řekli nám, jak se jede a zda je to pohodlné. Nedá se říci, že tito klienti byli spokojení, to je slabé slovo, byli doslova nadšení. Paní na vozíku seděla vzadu, měla ten nejširší vozík, který jsme tu měli, a pohodlně se do autobusu vešla. Pán zafixovaný na lehátku viděl z autobusu ven, byl v úrovni okna, takže byl také nadšený a celou cestu si užíval a pochvaloval si, jak je to pohodlné.
Manipulaci s vozíkem a lehátkem, která není složitá, zvládli řidič a jeho asistent sami, jde o to lehátko po plošině posunout – sveze se dolů z autobusu, naloží se klient a zase se lehátko vrátí zpět. Je to stejný princip jako v sanitce,“ říká účastnice zájezdu, zaměstnankyně Oázy Lucie Drapáková a chválí řidiče a jeho kolegu, kteří je nenechali tahat na Masarykovu chatu vozíky, tlačili je sami a dokonce jim nabídli v autobuse chlebíčky.
„Určitě by nebylo špatné využít tento autobus na výlety, kdy jezdíme běžným autobusem, nebo autobusem s místem pro vozíky, protože pro někoho, kdo nemůže sedět, by to bylo bezvadné vzít k tomu i tento autobus. Jednáme proto o spolupráci, že by tento autobus mohl svážet klienty k nám do Domovinky, ale to je zatím vize, jen v jednání,“ dodává Hana Hejzlarová, pracovnice Oázy, která si také výlet na Šerlich ve zmíněném autobuse vyzkoušela.
Cesta byla největším zážitkem zejména pro ležícího pana Mifka. „Bylo to pohodlné, všechno prima. Řidič i jeho asistent byli výborní chlapi. Cestovalo se mi bezvadně a už jsme předběžně dohodli, že bychom se ještě letos s nimi vydali do Hradce Králové na fotbal, podle toho s kým bude Hradec hrát a aby také byly vstupenky,“ těší se na další výlet Bohumil Mifek, který se jinak nikam nedostane, protože nevydrží sedět, ani v autobuse. Jízda na lehátku je jeho jedinou příležitostí jak Oázu opustit.
Článek a foto z http://www.orlickytydenik.cz/handicapovani-dostali-prilezitost-k-cestovani/