„Kurz mi otevřel oči,“ říká účastnice Projektu PRÁCE
Představte si kurz, ze kterého si neodnášíte jen stoh papírů, ale hluboké „aha“ momenty, které vám okamžitě začnou měnit život. A to i ve chvíli, kdy se do online vzdělávání kvůli svému handicapu běžně nehrnete. Přinášíme rozhovor s účastnicí našeho kurzu v Projektu PRÁCE zaměřeného na takzvané měkké dovednosti – sebedůvěru, vlastní hranice a komunikaci. Jaké to je objevovat své vnitřní „vztahové nádoby“, přenastavit si osobní hranice po vzniku handicapu a proč by měl každý z nás občas udělat svou vlastní SWOT analýzu?
Jaké ve vás kurz zanechal celkové pocity? S čím jste z něj odcházela?
Jediné, co mě na kurzu mrzí, je to, že jsem ho neabsolvovala dříve. Byl zaměřený na sebedůvěru, nastavování hranic a komunikaci. Obsahově byl neuvěřitelně nabitý a neskutečně podnětný. Témata by si sice zasloužila rozložit do více bloků – nebo vytvořit samostatný navazující kurz –, ale lektoři si s tím poradili naprosto skvěle. Dokázali jít do hloubky a pozastavit se déle u věcí, které nás nejvíce zajímaly.
V každém bloku jsem zažila spoustu „aha“ momentů, což už se mi dlouho nestalo. Skvělé bylo i to, že se všichni ostatní aktivně zapojovali a sdíleli své příběhy. Z poznámek a prezentací čerpám v běžných životních situacích ještě teď.
Kromě paraplegie trpíte také sluchovým handicapem. Jak se podařilo zvládnout online kurz? Obvykle se do takových kurzů nehrnete…
To je pravda, normálně se do kurzů moc nepouštím. Tady byl ale celý průběh neskutečně příjemný, a to především díky kvalitním titulkům a skvělé technické podpoře. Když se cokoliv pokazilo, okamžitě to vyřešili, takže jsem se mohla plně soustředit na obsah a cítila jsem se velmi dobře.
První blok byl zaměřený na sebedůvěru. Jaké to bylo na samém začátku?
Být poprvé na lekci s úplně novými tvářemi je nelehký úkol, ale lektorka si s tím hravě poradila. Velmi elegantně prolomila bariéry, čímž nastavila skvělou energii, která se nesla celým zbytkem kurzu.
První blok byl hodně o poznávání sama sebe, svých pozitiv i negativ a o uvědomění si, že všechno má při budování sebedůvěry své místo a váhu. Dělali jsme spoustu krátkých cvičení k zamyšlení. Probrali jsme například SWOT analýzu, kterou by měl podle mě jednou za čas udělat opravdu každý. Díky vysvětlení lektorky jsem dokonce přišla na to, že některé její části jsem do té doby chápala a dělala špatně. Získala jsem skvělé nástroje pro práci sama se sebou.
Druhým velkým tématem bylo nastavování hranic. Zmiňovala jste, že pro vás byl tento blok plný překvapení…
To ano, v tomto bloku jsem zažívala jeden informační šok za druhým – samozřejmě v dobrém slova smyslu! Lektorka byla velmi klidná a vstřícná a hodně jsme mezi sebou sdíleli konkrétní příběhy a situace.
Asi nejvíc mě překvapilo zjištění, jak moc se mi s handicapem posunuly hranice oproti době před onemocněním. Od té doby, co sedím na vozíku, je to dost jiné. Uvědomila jsem si, že mít stejné, nebo dokonce pevnější hranice než dříve, je naprosto v pořádku. Tento blok mi opravdu hodně otevřel okno k sobě samé.
Závěr kurzu patřil komunikaci pod vedením pana psychologa. Čím vás tento blok nejvíce oslovil?
Pan psycholog ve mně zanechal asi nejsilnější dojem. Nejenže dokázal krásně propojit a ucelit témata z předchozích částí, ale vše vysvětlil velmi lidsky, srozumitelně a bez jakéhokoliv pocitu tlaku, spěchu nebo zkracování. Všechno s ním plynulo naprosto přirozeně.
Probírali jsme například princip čtyř uší, kterými můžeme naslouchat a vnímat informace. Nádherně to uvedl do praxe skrze nenucená cvičení – a to nejen v mezilidské komunikaci, ale dokonce i při práci s umělou inteligencí (AI).
Co z psychologického bloku považujete za nejdůležitější myšlenku?
Velmi silným tématem pro mě byly naše vnitřní „vztahové nádoby“, ze kterých nelze jen brát, ale musíme do nich i vracet – přesně jako na bankovní účet. Na první pohled je to velmi jednoduchá věc, ale ve skutečnosti jde o hluboký základ všech mezilidských vztahů i vztahu, který máme sami k sobě.
Jak byste kurz zhodnotila jednou větou na závěr?
Obsahu i všech lektorů si neskutečně vážím a cením. Byl to pro mě hluboký a neobyčejně obohacující zážitek.
