Naděje z Lausanne: Čipy a implantáty s podporou umělé inteligence
Gert-Jan Oskam ukázal chůzi se svými implantáty během tiskové konference v Lausanne 23. května 2023. 40letý Gert-Jan Oskam z Nizozemska utrpěl poranění míchy při nehodě na kole v Číně, zároveň přišel i o nohu. „Když se probudil, nemohl se vůbec hýbat,“ říká doktor Henri Lorach, vedoucí oddělení Brain Spine Interface v nemocnici v Lausanne, který hrál klíčovou roli v pozoruhodném lékařském pokusu. „Postupem času se Gert-Janovi vrátila určitá pohyblivost, zejména v rukou, ale chodit nemohl. V roce 2017 nás sám kontaktoval a zúčastnil se naší studie ve Švýcarsku,“ řekl Lorach pro RFI.
Lorach spolupracoval s dalšími švýcarskými odborníky a také s vědci z francouzské Komise pro atomovou energii (CEA) na vývoji nové technologie propojení mozku a míchy. Podle případové studie (kterou přiblížíme v dalších dnes, pozn. red.), která byla zveřejněna v časopise Nature, může nyní Gert-Jan „přirozeně“ chodit po obtížném terénu a dokonce i stoupat po schodech.
Tento průlom dal Holanďanovi svobodu, kterou dříve neměl, jak řekl na tiskové konferenci v Lausanne. Tento pokrok je založen na elektronických implantátech – jeden v mozku a druhý kolem míchy. Gert-Jan si je nechal voperovat při operaci, kterou v červenci 2021 provedla profesorka Jocelyne Blochová z univerzity v Lausanne. Oba implantáty vytvářejí to, co vědci nazývají „digitální most“ – obnovují spojení ztracené během poranění míchy.
Senzory na Gert-Janově hlavě bezdrátově přenášejí mozkové signály, tedy záměry k pohybu, z implantátu do přenosného počítače, který je dostatečně malý na to, aby se dal nosit v malém batohu. Rozhraní, které navrhli výzkumníci z CEA, využívá k dekódování těchto mozkových signálů v reálném čase algoritmy založené na metodách umělé inteligence. Data jsou pak přenášena do míšního implantátu ve formě elektrických signálů, které následně dávají pokyn svalům nohou, aby se pohybovaly podle potřeby.
Míšní implantáty sice již některým pacientům umožnily znovu chodit, ale na rozdíl od nového systému vyžadují, aby každý pohyb aktivovali stisknutím tlačítka. „Nyní si mohu dělat, co chci – když se rozhodnu udělat krok, stimulace se spustí, jakmile na to pomyslím,“ řekl Gert-Jan. Novinářům ještě dodal, že to byla"dlouhá cesta, než jsme se sem dostali. Mezi malými radostmi, které představují významnou změnu, však vyzdvihl to, že se může opět postavit k baru s přáteli a dát si pivo.
Vývoj zařízení trval tři roky, ale podle Loracha je vyvrcholením předchozích desetiletí technologického výzkumu. Je to skutečný krok vpřed a ukazuje, že časem bychom mohli ovládání svalů nechat na vlastní vůli. Gert-Jan nosí zařízení přibližně hodinu denně, aby se mohl procházet bez dozoru. Pozitivním znamením je podle Loracha to, že „díky tomuto tréninku pacient získal zpět některé schopnosti, které při nehodě ztratil“.
Během šesti měsíců, které Gert-Jan strávil v nemocnici v Lausanne, se tým hodně naučil. „Nyní máme mnohem lepší představu o tom, jak systém kalibrovat, jak ho optimalizovat. Díky této zkoušce budeme moci snížit náklady a nabídnout ho více lidem,“ říká Lorach. Cílem a zároveň další výzvou je nyní „zmenšit velikost a zvýšit použitelnost pro pacienty, aby jej mohl každý používat 24 hodin denně, 7 dní v týdnu“.
Odkaz na reportáž ČT24: https://www.facebook.com/watch/?v=1011922986858195
Zdroj fotografie: The Telegraph
