Oslava s příchutí bylin
Centrum Paraple minulý rok oslavilo 30. výročí svého založení. Nevím, jestli by někoho z vás napadlo spojení bylinky a slavení, ale věřte, že je to možné. Bylinné likéry jsou chutné a mohou i prospívat, ale také u nich hrozí kocovina, takže i u nich je dobré se řídit zlatým pořekadlem „všeho s mírou“. Tak tedy, všechno nejlepší a na zdraví!
Zdroj: Magazín Paraple, říjen 2024
Text: Iva Leszkowová, všeobecná sestra
Bez černý (Sambucus nigra)
Tomuto voňavému keři se v našich podmínkách dobře daří a je hojně užívanou léčivkou. Sbírá se hlavně jeho květ a plod. Květy trháme ideálně před jejich úplným rozpukem. Obsahují glykosidy (např. rutin), aminy, organické kyseliny, sacharidy, třísloviny a malé množství silic.
Působí potopudně, močopudně, snižují horečku a mají příznivý vliv na stěnu cév. Užívají se při nachlazení a chorobách cév.
A právě z květů bezu lze připravit lahodné „šampaňské“.
BEZOVÝ SEKT
K výrobě sektu budeme potřebovat 4 l vody, 600 g cukru, 6 velkých bezových květů, 2 bio citrony a 2 lžíce vinného octa.
Natrhané květy bezu prohlídneme a zbavíme je hmyzu, ale nepropíráme je, abychom nepřišli o voňavý pyl a o přírodní zdroj kvasinek, díky kterým vzniknou v nápoji požadované bublinky.
Ve velkém hrnci uvaříme vodu a necháme v ní rozpustit cukr. Do tohoto cukrového roztoku přidáme květy, jeden na plátky nakrájený citron, šťávu z druhého citronu a vinný ocet.
Hrnec přikryjeme utěrkou a necháme 24 hodin odstát. Druhý den směs přecedíme do čisté nádoby, ideálně přes plátýnko. Pak přelijeme do čistých lahví (např. PET lahve) a necháme asi 2 cm místa v hrdle, aby směs mohla kvasit a „nevyběhla“ ven. Lahve uzavřeme a necháme zrát asi dva týdny na chladném a temném místě. Každý den je třeba povolit víčko a upustit vzduch. Poté je sekt připraven.
Podává se vychlazený. Odvážnější ho mohou smíchat s proseccem.
Jeřáb černý (Aronia melanocarpa)
Aronie, nebo také temnoplodec černoplodý. Tento na pěstování nenáročný keř se do Evropy dostal z Ameriky kolem roku 1700. Jeho černé plody obsahují mnoho antioxidantů a vitaminů – B, C, E a B3. Dále jsou zdrojem hořčíku, železa, vápníku a v neposlední řadě jódu.
Plody aronie působí blahodárně na cévní systém a na štítnou žlázu, pomáhají při léčbě křečových žil a hemeroidů. Ideální je sklízet je v září, kdy už jdou hezky od stopky a nejsou tak trpké. Pokud je necháte na keři přejít mrazem, ještě zesládnou.
Bobule je nejlepší konzumovat čerstvé, lze z nich však připravit mnoho pochutin – sirup, mošt, marmeládu. Dají se ale i sušit nebo zmrazit.
Mně osobně moc chutná domácí aroniové víno od mé maminky, která se s námi podělila o recept.
VÍNO Z ČERNÉHO JEŘÁBU
K výrobě vína budeme potřebovat 9 l vody, 3 kg bobulí, 2,5 kg cukru, 1 balíček živné soli a 1 balíček vinných kvasinek.
Nachystáme si také větší demižon a kvasnou zátku.
Nejprve převaříme vodu a necháme v ní rozpustit cukr. Bobule dáme do demižonu, zalijeme cukrovým roztokem, přidáme živnou sůl a kvasinky a uzavřeme kvasnou zátkou. Tuto směs necháme sedm až osm týdnů pracovat (dokud víno bublá). Poté přecedíme a slijeme do lahví, uzavřeme a uložíme dozrát na temné a chladné místo alespoň na další dva týdny (avšak čím déle, tím lépe).
Víno se podává vychlazené, hodí se ke steakům a rybám, ale i k dezertům.
Smrk ztepilý (Picea abies)
V lidovém léčitelství jsou účinky smrku známy po staletí. Využíval se v něm prakticky celý strom – od jehliček přes dřevo po pryskyřici.
A právě pryskyřice je pro bylinkáře a farmacii nejvýznamnějším léčivým zdrojem, její účinky jsou dány především přítomností terpentýnové silice. Hojně se používá do mastí a koupelí, jelikož zlepšuje prokrvení kloubů a končetin. Také uvolňuje dýchací cesty a pomáhá při zahlenění, ulehčuje vykašláváni a má protizánětlivé účinky.
Další významnou součástí smrku jsou jeho mladé výhonky. Poznáte je podle světle zelené barvy a měkkých poddajných jehliček. Ideální doba na jejich sběr je květen, kdy ještě nejsou moc dlouhé a obsahují nejvíce účinných látek. Řeč je hlavně o vitaminu C a již zmíněné silici, dále jsou zdrojem minerálů a chlorofylu.
Výhonky lze užívat vnitřně čerstvé jako výluh nebo v sirupu. Podávají se při nemocech dýchacích cest, ulehčují vykašlávání, mají hojivé a antiseptické účinky, díky chlorofylu dokážou vázat těžké kovy a detoxikovat tak organismus, zlepšují okysličování tkání a udržují normální hladinu cukru v krvi. Zevně z nich lze připravit koupel, kterou skvěle podpoříte odkašlávání.
SMRKOVÝ SIRUP
K přípravě sirupu budete potřebovat tři hrsti smrkových výhonků a cukr.
Výhonky propláchneme. Do nachystaných větších čistých sklenic střídavě klademe výhonky a vrstvu cukru (měla by mít zhruba 1 cm). Poslední vrstvou bude cukr.
Takto přichystané sklenice přikryjeme potravinářskou fólií nebo alobalem, umístíme na slunné a teplé místo a necháme pracovat, dokud výhonky nepustí šťávu (většinou za dva až tři týdny). Poté scedíme do vhodných nádob (ideálně skleněné z tmavého skla) a skladujeme v temnu a chladu.
Sirup se užívá po lžičkách přímo nebo se přidává do čaje či vody. Já si z něj ráda dělám letní osvěžující drink s čerstvou mátou a citronem.
Přidej komentář
