Přidej
aktualitu
New Mobility_Ken a JoAnne
26.6.2023 | redakce VOZEJKOV

Aktuální problémy domácí péče v USA

Americký internetový magazín New Mobility ve svém obsáhlém článku přiblížil obtíže Američanů s dostupností domácí péčí a možnostmi úhrady pro osobními asistenty. Jak ukázal letošní kongres ESCIF, netýkají se tedy tyto obtíže pouze České republiky, ale jsou jednoznačně globálního charakteru.

Aktuální situace domácí péči v USA: zaměstnanci a mzdy 

Ženy tvoří 85 % pracovníků v domácí péči včetně pomocných zdravotnických pracovníků, domácích zdravotních asistentů a ošetřovatelských asistentů. Souhrnně je všechny nazýváme PCA (Personal Care Assistant). Jejich průměrný věk je 48 let, přičemž 36 % je starších 55 let. Lidé jiné barvy pleti tvoří 63 % PCA, zatímco v případě celkové pracovní síly je to 40 %. Přistěhovalci tvoří 31 % ve srovnání s 16 % celkové pracovní síly. Zároveň má téměř 30 % pracovníků domácí péče má doma alespoň jedno dítě mladší 18 let.

V USA pracuje přibližně 2,6 milionu lidí jako PCA, přesto jsou podfinancovaní, neboť je odměnou předstihují jiné práce ve službách, které vyžadují méně vzdělání. Zatímco ve společnostech Starbucks a Amazon je průměrná mzda 17, respektive 19 dolarů plus zdravotní pojištění, průměrná mzda PCA činí podle Úřadu pro statistiku práce 14,07 dolaru na hodinu. Téměř pětina všech PCA žije pod hranicí chudoby a více než polovina z této pětiny pobírá nějakou formu veřejné podpory.

Bez ohledu na to, kde v USA žijete, je obtížnější obsadit tato pečovatelská místa, protože v okolí jsou jiná lépe placená zaměstnání, která jsou mnohem méně emočně náročná a která mají možnosti růstu. Nezáleží na tom, jestli jste v Portlandu nebo ve středním Illinois, mzdy u jiných zaměstnavatelů budou stále vyšší než jakékoliv mzdy v oblasti domácí péče.

Nedávná studie městské univerzity v New Yorku odhaduje, že v současné době není obsazeno 17 % pracovních míst v domácí péči, přičemž poptávka po nich roste.

Příběh z Kalifornie

V kalifornském městě Sierra Madre, 13 mil severovýchodně od Los Angeles, pracuje 47letá Lara Mingesová jako sociální pracovnice a obhájkyně v organizaci Hand in Hand, která sdružuje lidi zaměstnávající pečovatelky nebo jiné domácí pracovníky. Mingesová je kvůli dysautonomii a mozkové obrně závislá na nepřetržité dostupnosti péče. Její matka byla její pečovatelkou, dokud před třemi lety nezemřela na rakovinu slinivky. Mingesová se poté setkala s nedostatečnou péčí a v jednom případě dokonce se špatným zacházením ze strany PCA.

Naštěstí jí mohl z New Hampshire přiletět na pomoc její synovec. Přihlásil se prostřednictvím státního programu podpůrných služeb v domácnosti, aby se stal jejím PCA a pomohl jí. Nakonec zůstal 13 měsíců a odešel v říjnu 2022. „Spousta z nás prostě nemá záložní pečovatelskou službu, a to je nebezpečné, zejména pokud nemáme rodinu, protože rodina se obvykle zapojí,“ říká, „ale pokud nemáte jinou rodinu, pak bohužel vaší možností je, že často skončíte v nemocnici.“

Než její synovec odešel, Mingesová požádala o pomoc svého přítele a společně prověřili 15 lidí, kteří by ho mohli nahradit. Musela také nabídnout podstatnou výhodu: bezplatné ubytování a stravu, což v okrese Los Angeles podle jejích odhadů činí 2 500 až 3 400 dolarů měsíčně. Ve svém domě se třemi ložnicemi Mingesová ubytovává nového PCA v jedné ložnici a třetí ložnici nabízí víkendovému PCA poskytovanému prostřednictvím státního odboru pro rozvojové služby – na této pozici se pracovníci střídají. Mingesová poukazuje na to, že většina lidí, kteří potřebují služby, nemůže nabídnout příspěvek na bydlení, jako je ten její.

Po šesti týdnech je s novým uspořádáním „v pohodě“, ale stále si zvyká na časté střídání víkendových pečovatelů. Za tři týdny se u ní vystřídalo sedm lidí. Vysoká fluktuace je ukazatelem kvality práce a chronickým problémem pečovatelů obecně. Mingesová se občas cítí zranitelná i ve svém vlastním domově. Nemůže se vždy sama přemisťovat ani používat nosné zvedáky. Když se o víkendu objeví PCA, který ji nedokáže odpovídajícím způsobem přemístit, uvízne na lůžku.

Asistenti financovaní z veřejných zdrojů vydělávají v okrese Los Angeles 16 dolarů na hodinu, ale průměrná životní mzda v Kalifornii pro svobodného dospělého člověka bez dětí činí 21,82 dolaru, jak uvádí kalkulačka životní mzdy Massachusettského technologického institutu.  I z toho plyne, že 40 000 Kaliforňanů se každý měsíc nedostane ke službě domácí péče, na kterou mají nárok, a toto číslo stále roste.

Co s tím?

Ve státě New York si tisíce aktivistů za spravedlivé odměňování domácí péče vybojovaly zvýšení mzdy o 3 dolary během dvou let a mzda zůstane alespoň o 3 dolary vyšší než minimální mzda. Nyní aktivisté prosazují svůj původní cíl 150 % minimální mzdy a řadu pracovních výhod, jako je pružná pracovní doba, lepší dohled a kariérní žebříček pro postup, aby se nejednalo o slepou uličku. Náklady by se dále mohly vyrovnávat řadou úspor, například odklonem od ústavní péče, která podle státu stojí o 227 % více než roční domácí služby.

Finanční potřeby do budoucna jsou přitom závratné. Od roku 2020 do roku 2030 se celkový počet pracovníků v domácí péči, včetně domácích zdravotních asistentů a ošetřovatelů, zvýší o téměř 1 milion nových pracovních míst – bude ale potřeba obsadit 4,9 milionu volných míst kvůli odchodu pracovníků na jiná pracovní místa nebo do důchodu. Stejně tak se očekává, že počet dospělých ve věku 65 let a více se téměř zdvojnásobí ze 49,2 milionu v roce 2016 na 94,7 milionu v roce 2060. Jinými slovy, tento problém nezmizí. V budoucnu bude ještě větší.

 

Zdroj infomací a fotografie: New Mobility

Přidej komentář
banner-handy.jpg
cpv_banner-3-2.jpg