Česká reprezentace vybojovala postup na ME 2013 v Belgii. Nejsilnější tým v historii tohoto sportu u nás je oslavou dvaceti let od založení prvního klubu ragby vozíčkářů u nás.
Český ragbyový svaz vozíčkářů hledá nové hráče pro osvěženíé týmu a budování nové reprezentace, která pomůže udržet stoupající úroveň tohoto sportu u nás. V případě vašeho zájmu nám napiště na wheelchairrugby@seznam.cz - více informací se dozvíte na www.crsv.cz
Kvalifikace úspěšně splněna, národní tým postupuje na ME 2013 v Belgii
Uplynulé tři dny byly plné zážitků, že by vydaly na knihu. Do Irska, kde se kousek od Dublinu kvalifikace odehrála, jsme odlétali až ve čtvrtek ráno, tedy v den, kdy turnaj začínal a kdy nás čekal první zápas s domácím Irskem. Cesta proběhla celkem bez problému, jen se kvůli nám zpozdily oba lety, tedy ten do Frankfurtu i ten do Dublinu. Na letišti také zjistil Milop, že je poslední den platnosti jeho občanky, ale nakonec ho naštěstí pustili dál a to i ve Frankfurtu, kde se jim to moc nezdálo. Telefonem jsme zjistili, že dočasný pas lze zařídit v Dublinu na ambasádě a tak si tam Milop musel naplánovat na pátek cestu.
Horní řada - kustod Tomáš "Draby" Drábek a fyzioterapeut Tomáš "Pertlaiz" Pertlík
Prostřední řada - Jiří "Plešoun" Pleško - 4, Aleš "Kisák" Kisý - 3 (AC), Miloš "Milop" Bouška - 8, Jan "Plouža" Ploužek - 9, David Lukeš - 2 (C), Petr "Opík" Oppenauer - 10, Jiří "Žalud" Dvořák - 13, Luboš "Indi" Kondela - 7, Jaroslav Filsák - 1
Dole - kustod Jakub "J´cob" Vinš
Po měření vozíků, jsme zjistili tři přestupky a tak kluci vzali kladiva a začali upravovat Opíkovu, Davidovu a Járovu radlici. Nejvíce času, a to bezmála tři hodiny, zabrala oprava Járovo vozejku. Ale máme šikovný kustody a tak se mohli začít všichni připravovat na úvodní zápas proti domácímu celku. Dva naši hráči byli také klasifikování, první mezinárodní klasifikaci zažil Jirka Pleško a bylo mu potvrzeno 1.5 bodu, stejně jako Janu Ploužkovi zůstali jeho dva body. Před zápasem bylo slavnostní zahájení, představení zástupců organizátora, irské národní federace sportu vozíčkářů a presidenta IWRF Johna Bishopa. Těsně před samotným zápasem zahráli hymnu, což bylo dojemné a zároveň veselé, protože použili 20 let starou hymnu a to tu československou. Jsme rádi kvůli Indimu a je to i pro nás příznačné, protože ragby vozíčkářů slaví v ČR letos také dvacítku.
Samotný zápas s Irskem byl velmi náročný, chvilku vedlo Irsko, potom my, ale většinu času bylo skóre vyrovnané. Ve třetí čtvrtině se nám podařilo odskočit o pár bodů, které jsme ztratili po nešťastném zranění na chvíli Aleše. Po ztrátách míče v poslední části hry se Irové dostali do vedení, které však srovnala sestava s hráči 2.5 bodu (Aleš, Jára, Indi a David) a po souboji na půlce Aleš zachytil míč z rozehrávky, přihrál Járovi, ten Indimu a ten skóroval tři vteřiny do konce zápasu. Irové se ještě pokusili rychle rozehrát dlouhým míčem, ale Aleš nedal šanci hráči Irska Stephenovi Aylmerovi skórovat a naše reprezentace mohla slavit první důležitou výhru 49:48.
Ve večerním zápase porazilo Nizozemsko hladce Itálii 71:21, byl to první zápas pro Itálii na takové úrovni.
Páteční zápasy odstartoval nejdříve souboj domácích s Itálií, kde Irové splnili povinnost a hladce porazili Itálii 61:28.
Odpolední zápas s Nizozemskem byl vyrovnaný až do poslední části, kde Nizozemci odskočili a zejména díky Thomasovi Poolovi udržel náskok a pohlídali si vítězství 46:42. Tato prohra znamenala jasnou matematiku, pro náš postup museli vyhrát Nizozemci jakýmkoliv rozdílem, nebo Irové o více než sedm gólů. Takže začaly pracovat nervy. Do zápasu Irska s Nizozemskem zbývalo pět hodin a všichni jsme byli jak zařezaní. Ještě víc potom, když začal zápas a oba týmy se tahaly a za kratší konec tahalo spíše Nizozemsko. Nizozemsko si mohlo dovolit prohrát o sedm bodů a pořád by měli jistý postup. Zápas se rozhodl až tři minuty před koncem, kdy Irsko dvakrát ztratilo míč a prohrávalo o tři góly. To však už naši reprezentanti, připraveni na další zápas, padali do mdlob. Finálové skóre tak skončilo 48:44 ve prospěch Nizozemska.
Naší reprezentaci čekal již jen večerní zápas s Itálií, který měl potvrdit postup na ME, který měla již naše reprezentace jistý. Od začátku zápasu jsme kontrolovali hru. V zápase dostali příležitost i hráči z lavičky a hra byla překvapivě vyrovnaná. Finálové skóre bylo 46:43. To znamenalo, že můžeme ve finálovém zápase v neděli vrátit Nizozemsku porážku a odvézt si zlaté madaile pro vítěze turnaje.
Nedělní zápas o třetí místo, mezi domácím Irskem a Itálli ukázal, že výkon Itálie v zapase s naší reprezantací nebyl náhodný. Od poloviny zápasu tahal domácí celek za kratší konec a 51:43. Zápas nedohrál Alan Deenen, který utrpěl zranění loktu.
Finálový zápas byl opravdu dramatický jak na se na správné finále patří. Základní sestava Kisý, Filsák, Oppenauer, Pleško držela dvougólový náskok, který v ydžel i přes častější střídání až do poloviny zápasu. Ve třetí části hry náš tým nastoupil v sestavě Kisý, Filsák, Kondela, Lukeš a zejména dobrým bráněním soupeřovi rozehrávky navýšili vedení až na pohodlných šest bodů. Náš celek vyystřídal Kisého a Lukeše v polovině třetí části a nedokázal zformovat sestavu na hřišti a přišel o náskok a začínalo se od začátku. Celá poslední část hry šla gól za gól. Za stavu 52:52 měl náš tým míč a 12 vteřin do konce zápasu. Bohužel jsme svou šanci nevyužili a tak se prodlužovalo. Prodloužení rozhodl neodpískaný faul na Kondelu po kterém získali Nizoizemci míč a šli do vedení. To náš celek rozhodilo a chyboval i v rozehrávce. Prodloužení se hraje na 3:00 minuty a tak ho rozhoduje i jedna chyba. Tento zápas jsme mohli pohodlně vyhrát, ale konečný stav byl 54:56.
Tento turnaj byl skvěle zorganizovaný po všech stránkách. My děkujeme za úžasnou poporu od našich blízkých, dostávali jsme smsky, zprávy na facebook a všichni nám drželi palce. Máme skvělý tým s velkým potenciálem a věříme, že na ME splníme náš další cíl, kterým je umístění do 10 místa a tím bychom se vyhnuli kvalifikaci na příští ME.
Děkujeme Nadaci Charty 77 za proplacené letenky a ČSTPS za podporu. Bohužel radost z postupu byla poznamenána zprávou z Ministerstva školství a tělovýchovy, které nevydalo rozhodnutí o financích pro náš svaz na rok 2013 a tím nám zastavila možnost čerpat dotaci na státní reprezentaci. Ale my se zlomit nedáme a Ty peníze určitě seženeme, protože jsme do toho v Irsku opravdu dali všechno.
Kvalifikace úspěšně splněna, národní tým postupuje na ME 2013 v Belgii
Uplynulé tři dny byly plné zážitků, že by vydaly na knihu. Do Irska, kde se kousek od Dublinu kvalifikace odehrála, jsme odlétali až ve čtvrtek ráno, tedy v den, kdy turnaj začínal a kdy nás čekal první zápas s domácím Irskem. Cesta proběhla celkem bez problému, jen se kvůli nám zpozdily oba lety, tedy ten do Frankfurtu i ten do Dublinu. Na letišti také zjistil Milop, že je poslední den platnosti jeho občanky, ale nakonec ho naštěstí pustili dál a to i ve Frankfurtu, kde se jim to moc nezdálo. Telefonem jsme zjistili, že dočasný pas lze zařídit v Dublinu na ambasádě a tak si tam Milop musel naplánovat na pátek cestu.
Po měření vozíků, jsme zjistili tři přestupky a tak kluci vzali kladiva a začali upravovat Opíkovu, Davidovu a Járovu radlici. Nejvíce času, a to bezmála tři hodiny, zabrala oprava Járovo vozejku. Ale máme šikovný kustody a tak se mohli začít všichni připravovat na úvodní zápas proti domácímu celku. Dva naši hráči byli také klasifikování, první mezinárodní klasifikaci zažil Jirka Pleško a bylo mu potvrzeno 1.5 bodu, stejně jako Janu Ploužkovi zůstali jeho dva body. Před zápasem bylo slavnostní zahájení, představení zástupců organizátora, irské národní federace sportu vozíčkářů a presidenta IWRF Johna Bishopa. Těsně před samotným zápasem zahráli hymnu, což bylo dojemné a zároveň veselé, protože použili 20 let starou hymnu a to tu československou. Jsme rádi kvůli Indimu a je to i pro nás příznačné, protože ragby vozíčkářů slaví v ČR letos také dvacítku.
Samotný zápas s Irskem byl velmi náročný, chvilku vedlo Irsko, potom my, ale většinu času bylo skóre vyrovnané. Ve třetí čtvrtině se nám podařilo odskočit o pár bodů, které jsme ztratili po nešťastném zranění na chvíli Aleše. Po ztrátách míče v poslední části hry se Irové dostali do vedení, které však srovnala sestava s hráči 2.5 bodu (Aleš, Jára, Indi a David) a po souboji na půlce Aleš zachytil míč z rozehrávky, přihrál Járovi, ten Indimu a ten skóroval tři vteřiny do konce zápasu. Irové se ještě pokusili rychle rozehrát dlouhým míčem, ale Aleš nedal šanci hráči Irska Stephenovi Aylmerovi skórovat a naše reprezentace mohla slavit první důležitou výhru 49:48.
Ve večerním zápase porazilo Nizozemsko hladce Itálii 71:21, byl to první zápas pro Itálii na takové úrovni.
Páteční zápasy odstartoval nejdříve souboj domácích s Itálií, kde Irové splnili povinnost a hladce porazili Itálii 61:28.
Odpolední zápas s Nizozemskem byl vyrovnaný až do poslední části, kde Nizozemci odskočili a zejména díky Thomasovi Poolovi udržel náskok a pohlídali si vítězství 46:42. Tato prohra znamenala jasnou matematiku, pro náš postup museli vyhrát Nizozemci jakýmkoliv rozdílem, nebo Irové o více než sedm gólů. Takže začaly pracovat nervy. Do zápasu Irska s Nizozemskem zbývalo pět hodin a všichni jsme byli jak zařezaní. Ještě víc potom, když začal zápas a oba týmy se tahaly a za kratší konec tahalo spíše Nizozemsko. Nizozemsko si mohlo dovolit prohrát o sedm bodů a pořád by měli jistý postup. Zápas se rozhodl až tři minuty před koncem, kdy Irsko dvakrát ztratilo míč a prohrávalo o tři góly. To však už naši reprezentanti, připraveni na další zápas, padali do mdlob. Finálové skóre tak skončilo 48:44 ve prospěch Nizozemska.
Naší reprezentaci čekal již jen večerní zápas s Itálií, který měl potvrdit postup na ME, který měla již naše reprezentace jistý. Od začátku zápasu jsme kontrolovali hru. V zápase dostali příležitost i hráči z lavičky a hra byla překvapivě vyrovnaná. Finálové skóre bylo 46:43. To znamenalo, že můžeme ve finálovém zápase v neděli vrátit Nizozemsku porážku a odvézt si zlaté madaile pro vítěze turnaje.
Nedělní zápas o třetí místo, mezi domácím Irskem a Itálli ukázal, že výkon Itálie v zapase s naší reprezantací nebyl náhodný. Od poloviny zápasu tahal domácí celek za kratší konec a 51:43. Zápas nedohrál Alan Deenen, který utrpěl zranění loktu. Finálový zápas byl opravdu dramatický jak na se na správné finále patří. Základní sestava Kisý, Filsák, Oppenauer, Pleško držela dvougólový náskok, který v ydžel i přes častější střídání až do poloviny zápasu. Ve třetí části hry náš tým nastoupil v sestavě Kisý, Filsák, Kondela, Lukeš a zejména dobrým bráněním soupeřovi rozehrávky navýšili vedení až na pohodlných šest bodů. Náš celek vyystřídal Kisého a Lukeše v polovině třetí části a nedokázal zformovat sestavu na hřišti a přišel o náskok a začínalo se od začátku. Celá poslední část hry šla gól za gól. Za stavu 52:52 měl náš tým míč a 12 vteřin do konce zápasu. Bohužel jsme svou šanci nevyužili a tak se prodlužovalo. Prodloužení rozhodl neodpískaný faul na Kondelu po kterém získali Nizoizemci míč a šli do vedení. To náš celek rozhodilo a chyboval i v rozehrávce. Prodloužení se hraje na 3:00 minuty a tak ho rozhoduje i jedna chyba. Tento zápas jsme mohli pohodlně vyhrát, ale konečný stav byl 54:56.
Tento turnaj byl skvěle zorganizovaný po všech stránkách. My děkujeme za úžasnou poporu od našich blízkých, dostávali jsme smsky, zprávy na facebook a všichni nám drželi palce. Máme skvělý tým s velkým potenciálem a věříme, že na ME splníme náš další cíl, kterým je umístění do 10 místa a tím bychom se vyhnuli kvalifikaci na příští ME. Děkujeme Nadaci Charty 77 za proplacené letenky a ČSTPS za podporu. Bohužel radost z postupu byla poznamenána zprávou z Ministerstva školství a tělovýchovy, které nevydalo rozhodnutí o financích pro náš svaz na rok 2013 a tím nám zastavila možnost čerpat dotaci na státní reprezentaci. Ale my se zlomit nedáme a Ty peníze určitě seženeme, protože jsme do toho v Irsku opravdu dali všechno.
