Splněný sen má jméno La Grace

Moře z pevniny je jen příslib. To jsem pochopil v létě 2011, kdy jsem prožil první setkání s nekonečným vodním obzorem. Plul jsem s kamarády na půjčené jachtičce mezi chorvatskými ostrovy a celý týden jsem proseděl na dřevěném sedátku vedle kompasu. Zážitek to byl ale přelomový. Od té doby, kdykoliv jsem se dostal k moři, nedojímaly mě vlny, pláže, dokonce ani polosvlečené slečny, ale jen jsem zasněně hleděl za tu nekonečně rovnou linku horizontu, za níž jsem tušil nedozírné mořské dálavy.

Sedíme na pláži v severoitalském Piombinu. Ovívá mě vlahý slaný vítr a jako u vytržení koukám na tyrkysový záliv, ve kterém kotví černožlutá kráska, jako vystřižená ze starých pirátských filmů. Stále nemůžu věřit tomu, že za pár desítek minut se to opravdu stane. Opravdu budu všemi čtyřmi koly na palubě zcela jistě té nejpůvabnější české lodi a popluju na ní celý týden až do francouzského Toulonu.

Celá reportáž Michaela Vidury zde.