Bojovníci za zdravé kosti

Zdroj: Magazín Paraple, červen 2024
Text: Iva Leszkowová, všeobecná sestra  

Mák setý (Papaver somniferum) 

Mák je známý od roku 3000 př. n. l. Pro své narkotické účinky byl nazýván „rostlinou radosti“. Jeho původ není zcela jasný, na území Evropy byl však pěstován již v době kamenné. Odtud se šířil dál na východ, až do Číny, kde se stal velmi oblíbený díky přítomnosti opia.

Dnes je pěstován převážně pro potravinové a farmaceutické účely a jako zdroj oleje. V některých chudších asijských státech se pěstuje nelegálně pro již zmíněné opium. To se získává nařezáním nezralých makovic, ze kterých se po vyschnutí sbírá odkapávající latex. Opium obsahuje hlavně kaučuk, pryskyřice, bílkoviny, organické kyseliny a alkaloidy. Těch je přítomno třicet. Nejvýznamnějšími jsou morfin, kodein a papaverin, které jsou hojně využívány ve farmacii.

O opiu a jeho alkaloidech by se dalo rozepsat na mnoho stránek, ale nás z hlediska osteoporózy zajímá jiná část rostliny máku, a to maková semena. Kromě velkého množství oleje, který se využívá v potravinářství, k výrobě fermeží nebo třeba k míchání olejových malířských barev, obsahují semena také organické kyseliny, bílkoviny a stopové prvky. Ve velké míře je to vápník, dále hořčík, draslík, fosfor a zinek. Maková semena jsou tedy jedním z nejvýznamnějších zdrojů vápníku získaného z potravy. Navíc obsažený hořčík napomáhá jeho lepšímu vstřebávání do těla.

• Výborným zdrojem vápníku, který není těžké připravit v pohodlí domova, je makové mléko. Mák zalijeme desetinásobkem vody a necháme stát přes noc. Poté vše řádně rozmixujeme a přecedíme přes jemné síto nebo plátýnko. Takto vytvořené makové mléko můžeme rovnou vypít nebo uschovat v lednici. Je také výbornou alternativou kravského mléka při pečení dezertů. 

Rakytník řešetlákový (Hyppophaë rhamnoides) 

Domovskou oblastí rakytníku je původně pohoří Kavkaz a Střední Asie, kde ho nazývají sibiřský ananas. U nás byl poprvé vysazen v Praze v roce 1835. Dnes je součásti mnoha zahrádek a také zplaňuje. Na zahradě ho oceníte díky jeho velké odolnosti proti nepříznivým vlivům, ale také třeba dokáže zpevnit půdu a přispívá k dobrému stavu celého biotopu (meliorační rostlina).

Nejvýznamnější částí rostliny jsou plody, které z keře neopadávají, a tak je můžeme sbírat celou zimu, vydrží i velké mrazy. Plody mimo jiné obsahují oleje, cukry, organické kyseliny a jsou bohatým zdrojem vitaminů. Ze všech rostlin má nejvíce vitaminu E, velké množství vitaminu C, který ovlivňuje zdravý růst a vývoj kostí, dále vitamin D, který podporuje resorpci vápníku, a vitamin K, který mineralizuje kosti. Plody rakytníku kromě již zmíněné mineralizace kostí dokážou posílit imunitu, hojí sliznice, rozpouští hleny, jsou užívány při nemocech plic, jater a kloubů, podporují látkovou výměnu a zbavují tělo zplodin.

U rakytníkového oleje je kromě vitaminů významnou složkou také alkaloid hippophein, ze kterého vzniká serotonin, který má protinádorové a antidepresivní účinky. Při zevním užití blahodárně působí na popáleniny a omrzliny a při některých kožních problémech. 

• Oblíbeným způsobem užívání rakytníku je sirup. Pokud máte chuť na domácí, postačí vám jen dvě ingredience – plody rakytníku a cukr krystal. Plody propereme ve vodě a propasírujeme, což chce dostatek času a trpělivosti. Potom přidáme cukr v poměru 1 kg cukru na 1 l tekutiny. Vše mícháme až do rozpuštění cukru. Směs vlijeme do skleněných nádob a uchováváme v chladu a temnu. Přípravou za studena zachováme v sirupu všechny významné vitaminy.

Přeslička rolní (Equisetum arvense) 

Tato starobylá rostlina měla své předky na Zemi již před dvě stě padesáti miliony let. Její léčebné vlastnosti poznal už starověký lékař Galenos. U nás je hojně rozšířená od nížin až po vyšší horské oblasti a daří se jí na kyselejších podmáčených půdách.

K léčebným účelům se sbírají letní zelené lodyhy v období od června do září. Pozor si musejí dát hlavně méně zkušení sběrači, hrozí zde totiž riziko záměny za přesličku bahenní, která je mírně jedovatá.

Přesličku rolní naštěstí však lze koupit v lékárnách. Jedna z jejích hlavních obsahových látek je kyselina křemičitá, dále obsahuje steroidní saponiny, flavonoidy a další látky. Přeslička má hojivé a močopudné účinky, blahodárně působí při močových a ledvinových problémech, dokáže dokonce rozpouštět močové kameny. Díky kyselině křemičité posiluje i kostní výživu. Dokáže zpevnit cévy a čistit cévní systém a krev, a tím celý organismus. Její dlouhodobé užívání v malých dávkách údajně působí preventivně proti vzniku rakoviny. Zevně urychluje hojení ran a působí antirevmaticky.

Vnitřně se užívá nejčastěji ve formě odvaru. Zevně ji lze aplikovat jako obklady nebo koupele. 

• Koupel z přesličky pomáhá od bolesti kloubů, hojí rány a omrzliny a prokrvuje studené končetiny. Smícháme 50 g nati a 3 l vody. Vaříme na mírném ohni dvacet minut. Poté vlijeme do lázně a koupeme se alespoň dvacet minut.