Dekubit – stálá hrozba

Začneme se seriálem a to na téma, které je stále aktuální - dekubity. V něm bych vám chtěla přiblížit nejen příčiny vzniku proleženin a prosezenin, ale především způsoby, jak vzniku dekubitu předejít - tedy s preventivními opatřeními.

Zkuste si uvědomit, že vaše kůže je vlastně vaším nejlepším přítelem – uvažovali jste někdy takto o své kůži? Vždyť přítel je ten, pro koho byste chtěli udělat něco dobrého, měli ho poblíž v časech dobrých i zlých. I vaše kůže je s vámi stále, stará se o vaše zájmy, když chrání tělo před nečistotou a bakteriemi. Také kůže zprostředkovává řadu důležitých informací z vnějšího prostředí, ale i z procesů probíhajících uvnitř těla při nemoci jako je teplota, zarudnutí či opocení kůže. A proto je třeba o kůži dobře pečovat, a to zvláště v případě ochrnutí a porušené citlivosti v důsledku poškození míchy.

Přibližme si stručně něco málo o stavbě a funkci kůže, která pokrývá vaše tělo, tvoří 15% jeho hmotnosti a zaujímá tak plochu 1,6 – 1,8 m2. Kůže se skládá z pokožky, z které se zrohovatělé svrchní buňky průběžně odlupují a pod nimi se tvoří stále buňky nové. Její funkcí je hlavně ochrana těla před vniknutím bakterií a virů, chemickým či mechanickým poškozením. Pod pokožkou je pevná a pružná vazivová vrstva – škára s cévkami a nervovými zakončeními, informujícími nás o charakteru prostředí, ve kterém se právě nacházíme, čeho se dotýkáme. Jde tedy o vnímání bolesti, tepla, chladu. A třetí vrstvou je vazivo s obsahem tukových buněk, umožňující potřebnou pohyblivost kůže. Důležití je přítomnost receptorů pro vnímání tlaku či tahu. Hlavní funkcí tukové vrstvy je zásoba energie. Další úlohou kůže je udržování tělesné teploty, vylučování odpadních produktů metabolismu potními a mazovými žlázkami.

Přibližme si, jaké problémy způsobí porušená integrita (celistvost) kůže u klientů s poruchou aktivní hybnosti, zvláště těch s ochrnutím po poškození či onemocnění míchy nebo mozku. Rozhodující roli hraje ztráta nejen volní hybnosti, ale i schopnosti cítit tlak, bolest, teplo, chlad, polohu ochrnutých končetin, kdy právě informace z receptorů v kůži, ve svalech, šlachách nemohou být mozkem zpracovány a vyslat signál k obranné aktivitě. Tato situace přímo nahrává vzniku dekubitů a klient se stává rizikovým pro vznik proleženiny či prosezeniny. Dekubit je velkou komplikací zasahující do soběstačnosti klienta, sociálních vztahů a ovlivňuje celkovou kvalitu života.

Co je vlastně dekubit?

Dekubit – proleženina, prosezenina, dekubitální vřed, je rána, která vznikne nejčastěji v důsledku tlaku, jehož intenzita či délka působení způsobí zástavu krevního řečiště, zarudnutí pokožky a následně poškození a odumření tkáně (nekrózu) mezi kostní vyvýšeninou a pokožkou. Nekrotický vřed může postihnout svaly, šlachy a kosti.

Rozeznáváme tři stupně dekubitů. Jakýmsi „předstupněm“ vzniku dekubitu je zarudnutí pokožky, které při stlačení zbledne. V této fázi je ještě velká naděje, že se při odlehčení tlaku na postižené místo podaří rozvoji dekubitu zabránit.

O příčinách vzniku dekubitů se dozvíte v dalším díle.

Zdeňka Faltýnková