13.11.2021 | Celá ČR | Centrum Paraple o.p.s.

Návrat k přirozenosti i ve výživě

Přirozenost. Toto slovo se bude v následujícím textu skloňovat velmi často a ve všech pádech. Proces vertikalizace zmiňovaný v hlavním článku tohoto vydání lze vnímat jako určitý návrat k přirozenosti, k přirozenému stavu, v užším smyslu k přirozené poloze těla, alespoň v takové míře, v jaké je to u konkrétního člověka s poškozením míchy možné. Vzpřímený stoj, případně sed, je pro člověka zcela přirozená poloha. V důsledků míšní léze je však tato přirozenost porušena. Lidé ji ale často narušují i z vlastní vůle, a to i v případě, že mají na vybranou-vědomě či nevědomě, pravidelně, někdy i každodenně.

Zdroj: Magazín Paraple, červenec 2021
Text: Aneta Sadílková, nutriční terapeutka, 3. interní klinika 1. LF UK a VFN v Praze

Respektujeme přirozenost?

Oblastí, ve kterých v dnešní moderní společnosti nerespektujeme přirozenost, je více. Mezi ty nejzásadnější patří spánek, pohyb a strava. Stejně jako při procesu vertikalizace po poškození míchy bychom se měli také v celkovém kontextu našeho života vracet k jeho základním aspektům a respektovat podstatné zákonitosti. Nazvěme to cesta ke kořenům. Kromě pohybu, který je zcela přirozenou součástí života, bychom měli uznávat také životně důležitou potřebu spánku a kvalitní výživy. Je dobré svou pozornost zaměřit pouze na to, co je v naší moci ovlivnit a neplýtvat energií na to, co ovlivnit nemůžeme.

Výživa

Důležitá součást života
Výživa patří mezi základní biologické potřeby a představuje důležitou součást našeho životního stylu. Nejde přitom pouze o energetickou hodnotu stravy, ale také o její kvalitu. Obě tato hlediska mají přímý vliv na naše zdraví. Existuje více různých stylů stravování a nespočet módních diet. Proto může být občas obtížné vyznat se v tom, co je správné a co ne. Problematika výživy však není zase tak složitá, jak se z ní mnozí za účelem výdělku snaží udělat. Jde především o to zorientovat se v potřebách vlastního těla, naslouchat mu a zjistit, co mu dělá dobře a co mu naopak nesedí.

Každý jsme jiný
Každý máme různý životní styl, zaměstnání, vstáváme a chodíme spát v odlišnou dobu, máme jinou míru fyzické aktivity. Také máme různé chuťové preference a sílu trávení. A to vše jasně směřuje k tomu, že všichni nemůžeme jíst shodně. Počet jídel za den i jejich načasování a stejně tak složení jídelníčku má být založeno na individuálních potřebách každého z nás.

Zlatá střední cesta
Ani ve výživě není výhodné používat černobílé myšlení, cílem je najít zlatou střední cestu. Přestože si vyhovující styl stravování musíme najít každý sám, lze popsat určitá univerzální pravidla, která nám mohou ukázat směr. Tyto základní body vychází z přirozených potřeb a biorytmů našeho organismu.

Správné načasování a pravidelnost

Náš trávicí trakt není připraven přijímat, a především dobře trávit potravu a zpracovávat přijaté živiny kdykoli v průběhu dvaceti čtyř hodin. Pro člověka je přirozené jíst během dne, nikoli pozdě večer nebo v noci, to je důležité pravidlo číslo jedna. Respektování této přirozenosti je obtížné pro lidi pracující v režimu nočních směn. Směnný provoz je problematický už jen z hlediska narušení spánkového cyklu, což může mít z dlouhodobého hlediska velmi negativní dopad na zdraví. Pro člověka je totiž přirozené spát, když je tma a být vzhůru, když je světlo. Stejně tak příjem stravy má probíhat v průběhu dne, kdy jsme aktivní a přijatou energii využijeme na různé činnosti. Ať už jíme dvakrát, třikrát nebo pětkrát denně, mělo by to být každý den v podobný čas, to je důležité pravidlo číslo dvě. Pravidelný režim je pro správné fungování organismu nezbytný. Největší jídla (zpravidla snídaně, oběd a večeře) je výhodné konzumovat v určitých časových úsecích v rámci dne. Rozmezí pro snídani může být mezi sedmou a devátou hodinou, pro oběd mezi jedenáctou a čtrnáctou hodinou a pro večeři mezi sedmnáctou a devatenáctou hodinou. Tato doporučená rozmezí je třeba brát jako orientační, každý si je může nastavit individuálně tak, aby se cítil dobře. Dobrým pravidlem je nejíst po dvacáté hodině, protože tím narušujeme započetí procesu regenerace a také kvalitu spánku.

Časové rozestupy mezi jídly

Mezi další důležité pravidlo patří nejíst takzvaně preventivně, tedy v dobu, kdy náš žaludek ještě není zcela vyprázdněn po předchozím jídle. Sice je pravda, že je vhodné předcházet velkému „vlčímu“ hladu, v jehož důsledku se už nedokážeme ovládnout a přejíme se, to ale neznamená, že máme jíst, když ještě hlad nemáme vůbec. Pro naše tělo je to velmi zatěžující. Pocit prázdného žaludku, mírný hlad a zdravá chuť k jídlu je tím správným důvodem přijmout nový zdroj energie a živin. Toto pravidlo nás může dovést k tomu, že vynecháme svačiny. Pokud jsou hlavní jídla vyvážená a dostatečně vydatná a jejich načasování je dobré, často se ukáže, že svačiny opravdu potřebné nejsou.

Pravidelný a dostatečný pitný režim
Voda je přirozenou součástí všech živých organismů a život by bez ní nemohl existovat. U člověka tvoří nadpoloviční většinu tělesné hmotnosti. Bez vody je naše tělo schopné přežít maximálně sedm dnů. Vodu přijímáme v podobě pitné vody a nápojů, ale i skrze některé potraviny. Potřeba příjmu tekutin je pro člověka nejvyšší přirozeností. Na dostatečném příjmu tekutin přímo závisí naše zdraví. Ideální tekutinou pro lidský organismus je čistá neperlivá voda, která by měla tvořit minimálně dvě třetiny denního příjmu tekutin. Pro zpestření ji můžeme doplnit minerální vodou nebo neslazenými bylinnými a ovocnými čaji. Důležité je pít průběžně během dne a předcházet pocitu žízně, který už značí mírnou dehydrataci organismu.

Vyvážená a pestrá strava
Vyvážená strava poskytuje našemu tělu energii a všechny potřebné látky pro jeho fungování, růst a regeneraci, tedy:
• makroživiny (hlavní živiny): sacharidy, bílkoviny, tuky
• mikroživiny: vitamíny, minerální látky, stopové prvky
• vlákninu
• vodu
Všechny tyto složky stravy mají v organismu důležité a unikátní funkce. Proto je naše tělo potřebuje přijímat každý den a žádná nemůže být nahrazena jinou. Ve vyváženém a pestrém jídelníčku nejsou vynechávané žádné skupiny potravin. Vyřazení některé z nich (např. obilovin či luštěnin, tedy sacharidů) se po nějaké době negativně projeví na našem zdraví. Vyvážený jídelníček obsahuje zdroje všech hlavních živin, čímž je zajištěn i příjem důležitých vitaminů, minerálních látek, stopových prvků a vlákniny.

Nezpracované a minimálně zpracované potraviny jako základ jídelníčku
Návrat k přirozenosti znamená také návrat k minimálně průmyslově zpracovaným potravinám. Základ naší každodenní stravy mají tvořit potraviny nezpracované a potraviny jen minimálně průmyslově zpracované. Naopak potraviny vysoce průmyslově zpracované mají tvořit co nejmenší část.

Průmyslově zpracované potraviny
Potraviny průmyslově zpracované jsou vyrobené zpracováním základních potravinových surovin. Účelem průmyslového zpracování je zjednodušit a zlevnit jejich výrobu, skladování, přípravu a zároveň upravit chuť. Ultrazpracované potraviny zpravidla obsahují velké množství energie, přidaných cukrů, nekvalitních tuků, soli a potravinářských přídatných látek (aditiv, tzv. éček). Právě tyto složky jsou spojovány se vznikem civilizačních onemocnění, jakými jsou obezita, cukrovka 2. typu, kardiovaskulární onemocnění, rakovina atd.

Společný cíl
Cílem nás všech by mělo být významně omezit konzumaci vysoce průmyslově zpracovaných potravin, které organismus vlastně k ničemu nepotřebuje. Naopak, takové potraviny pro něj nejsou přirozené, nepřiměřeně ho zatěžují a mohou dříve či později způsobit i různě závažné zdravotní problémy zkracující život a snižující jeho kvalitu.

Přestože nabídka průmyslově zpracovaných potravin je dnes ohromná, navíc podporovaná reklamou, stále jsou na trhu dostupné potraviny, které mají vysokou výživovou hodnotu a jsou pro náš organismus prospěšné. Jedná se o potraviny nezpracované a jen minimálně zpracované. Ty mají tvořit 90 % jídelníčku. Pokud zbylých 10 % vyplníme méně zdravými „chuťovkami“, je to v pořádku a zdravotních problémů se nemusíme příliš obávat.

Přidej komentář