Příčiny vzniku proleženin a prosezenin

 

Uvedeme si jednotlivé rizikové faktory. Ty můžeme rozdělit do dvou základních skupin – na vnější a vnitřní. Zároveň si uvedeme nejrizikovější situace.

 

Faktory vnitřní

 

Zásadním rizikovým faktorem je vlastně samotné ochrnutí – ztráta aktivní hybnosti dolních končetin a u tetraplegiků s vysokou krční lézí i končetin horních, včetně svalstva trupu. Při ochrnutí přestává fungovat přirozená svalová pumpa a průtok krve cévním řečištěm se zpomaluje. Proto i regenerační procesy v těle jsou podstatně zpomaleny, což obzvláště platí při hojení ran. Dalším velkým rizikovým faktorem je poškození až ztráta citlivosti na dotek, tlak, teplo, chlad, člověk s poškozením míchy tak včas nerozpozná hrozící nebezpečí vzniku kožního defektu. Nezanedbatelnými faktory, které mají vliv jak na prevenci vzniku dekubitů, tak i na případné hojení rány, mohou být různé chorobné procesy uvnitř našeho organismu a je třeba mít toto stále na paměti.

 

Dalším vnitřním faktorem a velkým problémem některých lidí s poškozením míchy je nekontrolovatelná inkontinence, která je zdrojem vlhkého prostředí macerujícího a dráždícího kůži. Ta se stává méně odolnou a i drobné oděrky jsou vstupní branou infekce z moči nebo stolice. Hojení rány v tomto prostředí je pak obtížné a zdlouhavé.

 

Poruchy výživy z důvodu kachexie (výrazně snížená hmotnost) či obezity jsou rovněž rizikem. Na kůži, která je pod kostními výstupky vsedě (sedací hrboly, křížová kost), ale i vleže, pak působí zvýšený tlak. U hubených osob vlivem malého množství tukové tkáně a u obézních osob vlivem jejich vyšší hmotnosti.

 

Jako další rizikový faktor můžeme uvést malnutrici (porucha výživy), kdy tělu chybí potřebné prvky a minerály mající vliv na výživu organismu. Špatný psychický stav – deprese, demotivace k péči o vlastní osobu, nedůsledná hygiena, flustrace - často bývají příčinou kožních defektů.

Za rizikovou situaci musí vozíčkář para i tetraplegik považovat také každé horečnaté onemocnění, cukrovku, otoky dolních končetin, kouření, alkohol, návykové látky, sníženou aktivitu a další.

 

Faktory vnější

 

Nejčastější příčinou vzniku proleženiny či prosezeniny je tlak, a to buď dlouhotrvající či zvýšený na kostní vyvýšeniny, kdy jsou měkké tkáně utlačeny, neprokrveny, chybí jim kyslík a postupně odumírají. Je třeba si uvědomit, že toto lokalizované poškození tkáně může postupovat také z hloubky (od kostních výběžků) na povrch. Proto je nezbytně nutné hlídat jakékoliv zarudnutí nebo otok kůže, které mohou signalizovat rozsáhlejší poškození pod povrchem. Dekubit může vzniknout i během několika desítek minut!

 

Rizikové situace:

• dlouhodobé setrvávání v jedné poloze vleže bez polohování a vsedě ve vozíku bez odlehčení sedacích partií

• tuhá matrace či sedací polštář s malými antidekubitními účinky

• úzký vozík, kdy hrozí otlaky kyčelních kloubů od bočnic vozíku

• malá obuv či pokrčené prsty v botách

• silné švy na zadním dílu kalhot

• úzké či pokrčené kalhoty či jiné oblečení

• otlaky od polohovacích dlah či končetinových ortéz

 

Tření – mechanický vliv třecích sil při pohybu jednoho předmětu po druhém způsobí poškození povrchové vrstvy kůže a vzniká odřenina.

 

Rizikové situace:

• posouvání nahého těla na lůžku

• neopatrné posouvání hýždí při přesunech (na lůžko, koupací vozík, do auta, atd.), kdy dochází ke tření o plášť kola vozíku či o blatník

• při spasmech na vozíku, třením o rám vozíku či odření paty v botách

• spasmy a nárazy dolních končetin o podložku vleže

 

Střižní síly můžeme řadit mezi mechanické vlivy, které způsobí napětí kůže a cév, které se zužují a dochází k posunu uskřinutých měkkých tkání a kostních prominencí nad kůži fixovanou na podložce.

 

Rizikové situace:

• typickou situací střižního efektu je posun pánve a tření o podložku u polosedícího člověka na lůžku, kdy sklouzává k dolnímu čelu lůžka
• posun pánve po sedáku vozíku dopředu při jeho špatném nastavení a nestabilitě těla vozíčkáře
• opakované rovnání těla ve vozíku při stranové nestabilitě (spasmy na jedné polovině trupu, jednostranné osifikace kyčle…), kdy vznikají odřeniny až dekubity na žeberním oblouku
• podobnou příčinou jsou otlaky a odřeniny na trnech obratlů tam, kde je vrchol špatného zhrouceného sedu

 

Vlhké prostředí působící na kůži je dalším nejdůležitějším rizikovým faktorem. Kromě samotných úniků moči a stolice, ať už ojedinělých či častějších, je agresivita moči a stolice velká a může způsobit narušení kožního krytu.

 

Rizikové situace:

• setrvání v mokrých plenách, plavkách či v mokrém oblečení po promoknutí

• zapocení sedacích partií

• nedostatečné osušení po koupeli

 

Teplo – i zdánlivě malá teplota může člověku s míšní lézí, který má porušené nervové zásobení a tudíž i čití, velmi ublížit. Kůže je náchylnější k popálení než je běžné u lidí bez handicapu. Para i tetraplegici mohou větší změny teploty ve smyslu horka či chladu vnímat jinak – např. pocity mravenčení , brnění, apod.

 

Rizikové situace:

• pobyt blízko ohně, kdy jsou v nebezpečí bérce, kde je kůže těsně nad kostí

• opření necitlivou částí těla o horký radiátor

• popálení dlaně a prstů o horký hrnek či varnou konvici

• převážení horkých tekutin na klíně

• elektrická dečka v posteli

• popálení různých částí těla o vnitřní vybavení auta za horkého počasí

 

Důležité je pro všechny para a tetraplegiky, aby vnímali zvýšené spasmy, pocení, husí kůži, pocity neobvyklého brnění či mravenčení jako varovné signály možného poškození kůže nebo klubajícího se otlaku zevnitř od kostních výběžků!

 

Zdeňka Faltýnková