Výživa v prevenci a léčbě dekubitů

Zdroj: Magazín Paraple, duben 2023
Text: Aneta Sadílková, nutriční terapeutka, 3. interní klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze

Podvýživa nemusí být vidět

Podvýživa (malnutrice) představuje zásadní rizikový faktor pro vznik dekubitu. Jedná se o stav vzniklý z nedostatku živin potřebných pro stavbu nebo funkci organismu. Hubenost ale ještě nemusí znamenat podvýživu. A stejně tak i člověk s normální váhou, nadváhou nebo i obezitou může trpět podvýživou. V širším smyslu slova se totiž jedná i o nedostatek vitaminů nebo minerálních látek, ke kterému může docházet například při příliš jednostranné, chudé stravě. V užším smyslu pojem podvýživa ukazuje na nedostatečný příjem bílkovin a energie z plnohodnotné stravy, který je častěji spojen s nižší tělesnou hmotností. 

Snižovat hmotnost neznamená omezit přísun důležitých živin

U značného počtu osob po poranění míchy je žádoucí redukce tělesné hmotnosti, a to nejen pro eliminaci zdravotních komplikací (cukrovka 2. typu, vysoký krevní tlak ad.) a zlepšení či udržení soběstačnosti, ale také za účelem snížení rizika vzniku dekubitu. Vyšší hmotnost totiž způsobuje větší tlak na kůži stlačenou mezi podložkou (vozíkem, postelí) a kostmi.  
Avšak tím vhodným prostředkem pro zhubnutí rozhodně není přísná redukční dieta hraničící s hladovkou. Snižování hmotnosti nesmí vést k nedostatečnému příjmu látek nezbytných pro dobrý stav pokožky a správné fungování celého organismu. V jídelníčku mají v potřebném množství zůstat zdroje všech hlavních živin – sacharidů (žitné a celozrnné pečivo, brambory, rýže a další přílohy, obilné vločky), bílkovin (mléko a mléčné výrobky, maso, vejce, luštěniny) a tuků (rostlinné oleje, ořechy, semena), v kombinaci s ovocem a zeleninou. 
Je třeba upřednostnit kvalitu před kvantitou. Tedy první položky v jídelníčku, které je vhodné při snaze o hubnutí omezit, jsou alkoholické a slazené nápoje a dále především tučné potraviny, ať už uzeniny (salámy, párky, paštika), tučné sýry (s více než 40 % t. v s.), nebo smažená jídla, chipsy, tyčinky, solené ořechy ad. U někoho mohou přebytek energie vytvářet také sladkosti, sušenky či moučníky. To jsou všechno potraviny, které v našem jídelníčku nepotřebujeme a měly by tvořit jen jeho minoritní část.

Základní faktory z oblasti výživy přispívající k dobrému stavu pokožky

• dostatečný příjem bílkovin
• dostatečný příjem vitaminů (C, E) a minerálních látek (zinek, selen, hořčík, vápník)
• dostatečný pitný režim

Bílkoviny 
Bílkoviny mají v organismu mnohé funkce, ale s ohledem na problematiku dekubitů je třeba zmínit především to, že představují základní stavební hmotu celého těla, tvoří svaly, tkáně i orgány. Jejich dostatečný příjem zabraňuje ztrátě tělesných bílkovin, a tím i snižování množství svalové hmoty a zhoršování stavu kůže. Bílkoviny jsou složeny z aminokyselin. V souvislosti s hojením ran a léčbou dekubitů je stěžejní aminokyselinou arginin, který zlepšuje syntézu kolagenu a pružnost rány, zároveň podporuje tvorbu nových bílkovin v organismu, čímž se podílí na hojení již vzniklého kožního defektu. Důležitá je také role bílkovin v podpoře imunitních procesů, jelikož kožní rána je náchylná k rozvoji infekce, což léčbu zpravidla výrazně komplikuje.

Bílkoviny:

• jsou stavebním kamenem svalů, tkání a orgánů,
• hrají důležitou roli v syntéze kolagenu,
• zabraňují ztrátě tělesných bílkovin – ztrátě svalové tkáně a zhoršování stavu pokožky,
• podporují činnost imunitního systému.

Doporučený denní příjem bílkovin pro zdravého dospělého člověka je přibližně 1 gram na 1 kilogram tělesné hmotnosti. Při léčbě dekubitu může být tato potřeba i vyšší, zpravidla 1,2−1,5 g/kg/den, to by však měl posoudit ošetřující lékař nebo nutriční terapeut. Potřebné množství bílkovin je třeba vztahovat k optimální tělesné hmotnosti. U osob po poranění míchy je to váha odpovídající BMI* 18,5−22,9. Tedy například pro ženu vážící 60 kg je potřebný příjem bílkovin přibližně 60 g na den, pro muže s hmotností 80 kg je to 80 g bílkovin na den. Orientační množství bílkovin v některých potravinách je uvedeno v tabulce.

Významné zdroje živočišných bílkovin (+ zinku, selenu, hořčíku, vápníku)

• maso, ryby
• vejce
• mléko a mléčné výrobky

Významné zdroje rostlinných bílkovin (+ zinku, selenu, hořčíku, vitaminu C)

• luštěniny (čočka, hrách, cizrna, fazole)
• sójové boby a výrobky z nich (tofu, tempeh, miso)
• seitan (náhrada masa získaná z pšeničného lepku)
• quinoa (neboli merlík chilský, obilovina neobsahující lepek)
• tmavá rýže
• pohanka
• pšeničné klíčky
• ořechy (vlašské, lískové, mandle, kešú, para a další)
• semena (dýňová, slunečnicová, lněná, konopná a další)

Obsah bílkovin ve vybraných potravinách

(Zdroj: www.kaloricketabulky.cz) 
*BMI (body mass index, index tělesné hmotnosti) – jedná se o nástroj využívaný pro hodnocení hmotnosti ve vztahu k výšce. Výpočet: BMI = hmotnost (kg) / výška (m²). Normální hmotnost je definována rozmezím BMI 18,5−24,9, u osob s míšní lézí je hranice posunuta na 18,5-22,9.

Kolagen 
Bílkovina, která je základní stavební hmotou pojivových tkání, tedy vaziva, kůže, chrupavky, kosti. Tvoří 25−30 % všech proteinů v těle savců. Existuje celá řada typů kolagenu, nejdůležitější je kolagen I, II, III, IV a V. Nejrozšířenější je typ I, představuje 90 % kolagenu v organismech, je přítomen v pokožce (kde zabezpečuje její elasticitu), chrupavkách, šlachách, kostech a zubech. 
Kolagen je vytvářen v našem těle. Přímým zdrojem kolagenu ve stravě jsou masové vývary z kostí a chrupavek a aspiky. Pro tvorbu kolagenu je potom potřebný dostatečný příjem masa, ryb, vajec jako zdrojů aminokyselin, společně se zdroji vitaminu C, zinku a mědi. Lze ho dodávat i formou doplňků stravy s obsahem bioaktivního hydrolyzovaného kolagenu, často v kombinaci s vitaminem C.

Vitaminy a minerální látky

Zinek  
Zinek hraje klíčovou úlohu v tvorbě kolagenu. Stimuluje novotvorbu povrchového kožního epitelu a regeneraci tkáně. Působí jako antioxidant. Zdroje ve stravě: maso, ryby, luštěniny, ořechy, obiloviny. 
Selen 
Selen je především významný antioxidant. Také přispívá k dobré funkci imunitního systému. Zdroje ve stravě: maso, ryby, ořechy, semena, houby, obiloviny. 
Vitamin C 
Vitamin C je nezbytný pro tvorbu kolagenu a působí jako antioxidant. Zdroje ve stravě: čerstvé ovoce a zelenina, brambory. 
Vitamin E 
Vitamin E je důležitý antioxidant. Zdroje ve stravě: rostlinné oleje, obilné klíčky.

Pitný režim

Tělo dospělého člověka je tvořeno vodou z 55−60 %. Voda plní v našem organismu řadu funkcí. Tělesné tekutiny vytvářejí vnitřní prostředí, ve kterém voda slouží jako rozpouštědlo různých látek a také transportní médium. Díky vodě jsou živiny dopravovány do buněk a z nich jsou naopak odváděny odpadní látky, které je třeba z těla vyloučit. Voda je nezbytná pro termoregulaci, tedy udržování optimální tělesné teploty. Slouží také jako prostředí pro veškeré chemické reakce probíhající v těle a jsou na ní závislé procesy, jako je trávení a vstřebávání živin, ale i vylučování. Dále na dostatečné hydrataci závisí i stav a správná funkce kůže a sliznic. Jako minimální denní příjem tekutin lze stanovit 1,5 l čisté vody, většina dospělých ale potřebuje spíše 2 litry tekutin nebo i více, podle tělesné konstituce, ročního období a fyzické aktivity. Při nedostatečném příjmu tekutin dokáže organismus s vodou hospodařit a použije ji především tam, kde je životně nezbytná. To však neplatí pro hydrataci pokožky, tam organismus může na vodě tzv. ušetřit, což sice nevede přímo k ohrožení života, ale pro správný stav a funkci pokožky je to kritické.