Přidej
příběh
keyboard-824317_1280.jpg
7.9.2023 | Hlavní město Praha | RiderX | 3

Hospitalizace na Bulovce? Peklo!

Mohu poprosit o Vaší zkušenost?

Ráno přijedu z procházky se psem a přepadnou mě křeče do břicha, které se po několika hodinách překlopí do trvalé křeče, nepolevující ani po půlhodině. Volám na asistenci a posílají mi asistentku, která mi pomůže do poslele. Když křeč ani po pár minutách v této poloze nepolevuje, volám záchranku, jelikož křeč a tupá bolest je k nevydržení.

Personál záchranky, jako vždy profesionální, přeloží mě na lehátko a mastí se mnou směr Bulovka. Sanita trochu kondrcá, břicho trochu povolí, hrozím se, ať to nejsou jen zadržené plyny.

Převezmou si mě na ambulaci, podstoupím pár vyšetření a půl dne se čeká na výsledky. Pozdě odpoledne jsou-kámen ve slinivce, který při odchodu ucpal žlučovod a následně i náběh na otravu krve, následuje informace o nutné hospitalizaci, se kterou mi kvůli ohrožení života nezbývá, než souhlasit a přesun na interní oddělení Bulovky na manuálně polohovatelnou postel.

Z posledních sil volám známým a snažím se zajistit péči o psa.

Ten samý, nebo následující den(mám to dost splynuté, jelikož z atb a oblbováků jsem byl docela mimo) zjištěno, že kámen odešel a přes endoskopii odstanili zbylé kousky.

Jenže oznámení lékaře, že u nich budu minimálně týden mě dost odrovnalo, protože venku přesahovaly třicítky a na pokoji byla teplota téměř stejná a u mě nefunguje termoregulace. K tomu ještě zákaz pití, který ve výsledku trval tři dny. Když jsem se po čase zeptal ohledně postele, zda nemají postel elektricky ovladatelnou, bylo mi řečeno, že tam všechny mají, ale zrovna na mě zbyla tato. Na pokoji jsem byl ze čtyř pacientů jediný, kdo se nedokázal ani posadit.

Po pěti dnech jsem přes protesty ošetřujícího lékaře podepsal reverz, jelikož hospitalizace měla pokračovat minimálně víkendem a já už to v těch vedrech, pouze na posteli opravdu nedával.

Nekomentuji ani to, že následující týden jsem s nimi musel řešit nevydanou neschopenku, kdy se ani nikdo nezeptal, zda ji vydat potřebuji, navíc v systému nemocnice mám v údajích, kde pracuji. Prý když ve všech zprávách jsem označen jako invalidní důchodce, musím se více upomínat.

Teď bych rád požádal o radu, hlavně pražské. Máte zkušenost, nebo je vůbec možné, požádat záchranku, že na Bulovku(která je spádová) nechcete, nebo preferovat jiné zařízení v Praze?

Samozřejmě nechci Bulovku hanit, s ambulantní péčí jsem spokojen, ale ty hospitalizace, zvláště pro někoho s poškozenou míchou je peklo.

 

Diskuse

redakce VOZEJKOV | 9.9.2023 8:18

Dobrý den,

mohu Váš dotaz prosdílet přes náš Facebook? Věřím, že bychom možná zjistili více reakcí.

Srdečně za Vozejkov,

Jan Spěváček

P.S. Doplním též náhledový obrázek "otazníku" z galerie Pixabay.

RiderX | 11.9.2023 10:14

Určitě, nemám problém.

Alena Jančíková, ředitelka CZEPA | 15.9.2023 17:21

Dobrý den, bohužel špatných zkušeností s hospitalizací v nemocnicích máme všichni po poškození míchy na rozdávání. Je zarážející, že odborný zdravotnický personál netuší, co vše naše diagnoza obnáší a jaké komplikace nás provází. Nehledě na to, že když už neví, tak by mohli alespoň naslouchat pacientovi, co vše potřebuje, aby se situace ještě nezhoršila. Lidé s handicapem by měli být více privilegováni a to v jakékoli branži, ve zdravotnictví tuplem. Co však pacient může ohlídat a být zodpovědný ke svému tělu v době hospitalizace? Při příjmu upozornit na svůj zdravotní stav a hrozící proleženiny. Mluvte s lékaři, ten by měl být dost uvědomělý a zajistit vše potřebné. Ptát se obslužného personálu, zda-li už se nemůže klubat nějaký defekt a zda-li disponují preventivními náplastmi na dekubity. Je třeba se umět ozvat a nenechat věci bez dozoru. Bohužel nemůžeme spoléhat na to, že v nemocnici ví o naší diagnoze všechno.

S Bulovkou osobní zkušenost nemám, ale "luxusní" příběh mám z Příbrami. 

Přidej komentář
banner-handy.jpg
skoda_neridit_banner_vozejkov_550x160px_1.png