Příběh Robina Beránka

Robin Beránek žil v šestnácti letech fotbalem. Studoval obchodní akademii, ale veškerý svůj čas trávil na trénincích a zápasech. Byl talent a na cestě za svým snem měl tehdy dobře našlápnuto.

Jeho životní cesta pak ale nabrala jiný směr během několika vteřin. Náledí, smyk a náraz auta do stromu. Že má poraněnou míchu a už nikdy nebude chodit, se dozvěděl v nemocnici až po pár dnech. „Nemohl jsem tomu uvěřit, nebo spíš nechtěl, chtěl jsem hrát fotbal.“

V nemocnici strávil hodně času a poté ho čekaly téměř nekonečné rehabilitace a rekonvalescence. Kdysi veselý a společenský kluk nechtěl chodit mezi lidi a držel se spíše doma. Školu musel přerušit. „Nechtěl jsem vůbec chodit mezi lidi, bál jsem se a styděl. Moc mi pomáhala rodina, ale měl jsem pocit, že nemůžu nic dokázat sám, že jsem navždycky závislý na druhých.”Důležitý byl okamžik, kdy dostal nabídku pracovat v charitativním obchodě Hvězdný bazar. Obchod prodává věci, které věnovaly ze svých šatníků a domácností známé osobnosti. Výtěžek jde na podporu vozíčkářů. A mladí vozíčkáři s poraněním míchy, kteří často nedokončili kvůli úrazu vzdělání, v něm získávají cenné první pracovní příležitosti a zkušenosti.

Sedět na vozíku a přitom stát na vlastních nohou

„Hrozně mě to posunulo, úplně se změnilo to, jak se cítím před lidmi. Už mi to přijde normální, někdo na kolech, někdo na nohou, je to v pohodě. Rád si s lidmi popovídám i klidně odpovím na otázky o vozíku. Myslím, že je důležité, aby nás lidi poznávali. Začal jsem si víc věřit a uvědomil si, že můžu sedět na vozíku a přitom stát na vlastních nohou.”

více zde

zdroj: novinky.cz

foto: Matej Staško