Přidej
příběh
snimek-obrazovky-2024-03-22-v-16.39.51.png
23.3.2024 | Jihočeský kraj | redakce VOZEJKOV | 2

Václav Miklas: Jde skoro všechno, když člověk chce

Narodil jsem se ve Strakonicích, městě dudáků, kde žiju dodnes. Bydlím s mamkou, která mi vzhledem k mému stavu hodně pomáhá. Úraz se mi stal o prázdninách 1988. Bylo mi necelých 16, když jsem si po skoku do vody zlomil krční páteř v oblasti C4/5. Takže jsem kvadruplegik a od toho se odvíjí vše. Učil jsem se automechanikem a vzhledem k úrazu studium nedokončil. Nejdřív jsem si myslel, že to je konec. Zůstanu jen ležet nebo sedět na místě. Pak jsem se na v roce 1992 na Albertově potkal se Zdeňkou Faltýnkovou, a ta mi ukázala, že to tak být nemusí. Na jednom týdenním pobytu mě posadila na elektrický vozík a já si myslel, že mi to nepůjde vzhledem k tomu, že od prsou dolů nic necítím a ovládám maximálně bicepsy. Ale zkusil jsem to – a ono to šlo!

Pane Miklasi, jak se v tyto dny máte?

Konečně začíná jaro, tak dobře. Já nemám rád zimu.

Vrátíme se k Vašemu nešťastnému skoku do vody…

Toho dne jsme byli shánět oblek do tanečních, kam jsem měl od září začít chodit. Byla to nuda a já se už těšil, jak odpoledne pojedeme s klukama k nedalekému jezu. Skákali jsme z něj rok co rok a možná stokrát. Tak tomu bylo i ten den. Až jednou jsem skočil a narazil hlavou na písčité dno. Nebyl to nějak velký náraz. Necítil jsem ani žádnou velkou bolest. Chtěl jsem vyplavat, ale ruce a nohy se ani nepohnuly. Nevěděl jsem, co se děje, a jak mi začal docházet vzduch, blesklo mi hlavou, že se asi utopím. Probral jsem se až na břehu, kde už byla záchranka. Potom jsem několik dní bojoval o život. Dny běžely a já od prsou dolů necítil své tělo. Stále jsem nemohl hýbat rukama a nohama. Začalo září a já místo tancování pořád ležel v nemocnici.

Zaregistroval jsem Vás díky Vašemu článku o asistentovi Google – jak dlouho jste zkoumal možnosti hlasového ovládání? 

Prakticky od té doby, co mám chytrý telefon. Ten jsem mimochodem odmítal, že ho nebudu moct ovládat. Šlo to! Jde skoro všechno, když člověk chce. Hledal jsem, jak si to ovládání co nejvíc ulehčit a Google asistent umí hodně věcí. Zajímám se o různé tipy a vychytávky. Tím jsem přišel nejdřív na hlasového asistenta Google home mini, ale brzy ho nahradil Google Nest audio. Hlasovými povely přes něj ovládám televizi, poslouchám rádio a muziku. Umí rozsvítit a zhasnout světlo. Můžete se ho zeptat, jaké bude počasí. Jak dopadly sportovní výsledky atd. Možná o tom bude další část na Vozejkově. Jediná velká nevýhoda je, že zatím nepodporuje češtinu. Ale věřím, že s nástupem AI se to blíží. V neposlední řadě je s ním i legrace. Mám dva malé synovce a nejraději mají povel „Hey Google, did you fart?“. (smích) Je to zkrátka praktická věc.

Je patrný rozvoj a progres těchto pomáhajících technologií?

Je, jde to všechno rychle. Stačí se podívat na dění kolem AI.

Věnujete se též mj. tvorbě webů. Jak jste se k tomu dostal? Je to Váš zdroj obživy, nebo koníček?

To byl takový druhý zlom v mém životě. Přišel, když mi Zdeňka Faltýnková přivezla v roce 1999 starší počítač. To jsem si myslel, že se zbláznila, a málem ji s ním vyhnal. Do té doby jsem se s PC nikdy nesetkal, neuměl ho ovládat, nic. Naštěstí si ho neodvezla. Sice jsem na něm ze začátku hrál jen šachy, ale to mě brzy přestalo bavit. Abych se na něm naučil psát, začal jsem opisovat články z časopisů. Potom byl v Parapleti PC kurz o tvorbě webových stránek. To mě chytlo a začal jsem se tomu věnovat. Jsem samouk, ale i díky tomu jsem získal práci.

Jaký web, který jste vytvořil, máte nejraději?

To se nedá takhle říct. Můj první web v roce 2001 byl čistě osobní, tak asi ten. To bylo čistě jen HTLM a CSS. Na tom jsem se učil základy. Dál jsem přešel na Bootsrap (framework pro rychlý vývoj responzivních webů). Nyní se ale věnuji především systému Wordpress. 

Václav Miklas ve svých Strakonicích.

Když by od Vás chtěl někdo web, jak si Vás může najmout?

Může se podívat na můj web https://www.vaclavmiklas.eu a případně mě kontaktovat přes formulář nebo sociální sítě. 

Jaké máte plány do budoucna?

Plány do budoucna? Nevím, já moc neplánuju a spíš čekám co přijde. Stejně když si člověk něco naplánuje, obvykle mu to nevyjde…

Žijete ve Strakonicích. Jak jsou na tom z Vašeho pohledu Strakonice po stránce bezbariérovosti?

Okresní město. Postupně se to zlepšuje, i když vždycky je prostor pro zlepšení. Jde spíše o chodníky a obrubníky. Ale stačí si Strakonice najít na VozejkMap – a přístupných míst je tady dost.

Jaké máte koníčky?

Odmala jsem rád četl. To mi vydrželo dodnes. Jinak rád poslouchám metal, jezdím s bráchou na koncerty. Metal je takovej můj relax. A čím jsem starší, tím extrémnější. Když si potřebuju vyčistit hlavu, otočím volume doprava... Jsem fanoušek Sparty, sleduju fotbal, hokej. Setkávám se s kamarády a přáteli.

Doporučíte nám svoji oblíbenou knížku a metalovou kapelu?

Ačkoliv v technologiích hltám každou novinku, tak v muzice jsem konzervativní. Mám rád starý osmdesátkový thrash metal. Skupiny jako Slayer, Metallica, Kreator...

Nedávno jsem četl knihu Poslední z Pierotů, ta se mi líbila. Mám ale rád i cokoliv od Stephena Kinga.

Dělá Vám letos Sparta radost?

Poslední dobou se Spartě opravdu daří. Snad to vydrží. Dřív jsem býval fanatický fanoušek, ale teď už to beru s nadhledem. Vždyť je to jen fotbal.

Chcete něco vzkázat čtenářům Vozejkova?

Asi snad jen, že i když si myslíte, že něco nemůžete nebo nezvládnete, tak to aspoň zkuste. Třeba to půjde...

 

Foto: archiv Václava Miklase

Rozhovor vedl: Jan Spěváček


 

Diskuse

Hana Sixtová, sociální pracovnice CZEPA | 27.3.2024 7:52

Tichá voda břehy mele... Vašku, díky! Tichý introvert, moc toho nenamluvíš, ale rozhovor bezva, článek o Google asistentovi obohacující, webové stránky super a bleskoffky mě pobavily. Přeji vše dobré, hodně sil. A zase něco zveřejni! Zdravím Hana

Václav Miklas | 27.3.2024 12:05

Díky, Hanko 🙂

Přidej komentář
banner-handy.jpg
cpv_banner-3-2.jpg